Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sounds temping - 1. Oheň

Full mooonn


Sounds temping - 1. OheňPovídka je o sedmnáctileté dívce jménem Vanessa Reese. Píše se rok 2015. Nešťastnou náhodou se setká s (jak později zjistí) upírem. Více přímo v článku.

Sounds Temping
1. Oheň

Byl podvečer, 13. Srpna 2015 v Quilcene ve Washingtonu.
Máma mě zrovna poslala nakoupit maso na zítřejší oběd.
Napsala mi nějaký lístek co mám ještě nakoupit.
Nebyla jsem si jistá, jestli mám opravdu chodit tak pozdě ven,
ale moji matku to nezajímalo.

Vyšla jsem z domu a šla směrem k řeznictví, které od domu bylo
asi tak jeden kilometr. Když jsem nakoupila vše, co jsem potřebovala,
šla jsem zpátky domů. Měla jsem strašně divný pocit.
Pocit, jako když mě někdo pronásleduje.
Okamžitě jsem zrychlila do kroku. Ohlédla jsem se za sebe,
ale nikdo tam nebyl. Než jsem se otočila zpátky, narazila jsem
do něčeho tvrdého, studeného. Byla to strašná rána.
Sáhla jsem si na čelo, krev. No super, co asi tak řeknu mámě,
že jsem pořád takový kopyto.

Podívala jsem se, do čeho jsem to vlastně narazila.
Úplně jsem se zarazila, když jsem viděla toho anděla.
Říkala jsem si, že jsem určitě mrtvá. Ten anděl sice neměl křídla,
ale měl nádherně bílou pleť, blond vlasy, skoro stejně bílé jako jeho pleť.

,,Jsem mrtvá, že jo?‘‘ zeptala jsem se toho anděla.
,,Ne, promiň že jsem tě vystrašil.‘‘ sáhl mi na čelo a přičichl si k mé krvi.
Nevěděla jsem co to dělá. Když si k ní přičichl, podíval se na mě.
Nebyl to výraz jakoby mi chtěl pomoct, spíš jako by mě chtěl zabít.
Otočila jsem se zpátky, v domění že opravdu ještě nejsem mrtvá,
ale že za krátkou chvíli možná budu.

Utíkala jsem zpátky k řeznictví jak nejrychleji jsem dovedla.
Než jsem stačila udělat pět kroků, byl přede mnou.
Chtěla jsem utíkat zpátky, ale nešlo to. Držel mě svými
pevnými pažemi pevně přitisknutou, abych se nemohla pohnout.
Nevěděla jsem co dělá, naklonil se ke mně, jako by mi chtěl dát
polibek na krk.
Snažila jsem se vymanit z jeho rukou, ale marně.

Najednou jsem cítila, jako kdyby mi probodli krk dvěma ostrými noži.
Pomalu jsem ztrácela vědomí, už jsem neviděla jeho tvář.
Jen jsem cítila, jak se na mě valí horko.
Jako kdyby mě upalovali. Byla jsem čarodějka? Pomyslela jsem si.
Byla to tak hrozná bolest! Kdybych mohla mluvit, prosila bych o to, aby mě už zabili.

Pak jsem ucítila, jako by někdo ty nože vyndal.
Slyšela jsem něco jako ,,Oh ne, co jsem to provedl? Sakra!‘‘ a pak už nic.
Oheň mě pohlcoval jako nějaký kousek látky, který polili benzínem a zapálili.
Zkoušela jsem bojovat. Nekřičela jsem, protože jsem věděla, že mě zaprvé
nikdo neuslyší a zadruhé mě to bude strašně vysilovat.
Soustředila jsem se teď na to, abych zkoušela uhasit ten oheň.

Počítala jsem vteřiny, došla jsem ke sto devadesáti pěti.
Pak oheň trochu povolil, já jsem začínala znovu cítit, kde mám nohy.
Myslela jsem jen na vodu, na velký ledový bazén, do kterého celá horká skončím.
Připravovala jsem se ke skoku. Rozběhla jsem se a chtěla jsem skočit,
byla jsem v půlce skoku, když mě najednou začala hrozně bolet hlava.
Chytla jsem si ji dřív, než jsem skočila do vody.

Byla strašně ledová, ne ta voda. Ta hlava.
Začínaly se mi vracet smysly. Jako bych ten oheň svým pohybem uhasila.
Slyšela jsem, jak se někdo v tichosti baví. Byl to ženský, dívčí, chlapecký a mužský hlas.
Zachytila jsem slova : ,,Nikdy si neodpustím, co jsem jí udělal. Bože, odpusť aspoň ty!‘‘ to říkal ten mužský hlas. Přišel mi povědomý. Snažila jsem si vzpomenout odkud ho znám. Najednou mi to docvaklo ! Byl to hlas toho anděla. Chtěla jsem otevřít oči, ale nešlo to.

,,Není to taková tragédie, Carlisle‘‘ řekl ten dívčí hlas.
,,Ano miláčku, přece víš kolik upírů na zemi to udělalo, a oběti nepřežily, snad miliony! Nemáš si co vyčítat.‘‘ řekl ten ženský.
Počkat, co to řekla? Upírů? Byla jsem snad v jiným světě, nebo co?
Co se stalo? Proč jsem tady? Jací upíři? Proč ten oheň?
Byly to spousty otázek na které jsem neznala odpověď.

Pokoušela jsem se vstát, nebo aspoň otevřít oči.
Najednou mi přišlo všechno tak těžké!
Víčka, které jsem ani nedokázala otevřít,
byly jako kdyby vážily snad tři tuny.
Moje tělo bylo ztuhlé, jako kdybych byla mrtvá.
Počkat, mrtvá, upír, Carlisle, dívka – zřejmě Alice, Esme – ta žena.
Začalo mi to všechno docházet.

Pokračování příště.

Shrnutí povídek



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Sounds temping - 1. Oheň:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!