Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » So cute! 5. kapitola

04.10.2012 (11:00) • jay • FanFiction na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 1692×

Stále ještě předstíráme?

Unaveně jsem si lehla do postele. Měla jsem toho tak akorát. Jak jsem s tím mohla souhlasit? Musel mě něčím zfetovat, jinak to nevidím. Být Edwardovou "holkou" je hodně náročné. Měla bych dostat prémie. Koukla jsem na hodiny. Deset hodin pryč a Viktor nikde. Kde vězí? Asi hodinu jsem ležela v posteli, koukala na strop a čekala, kdy se vrátí Viktor. Vůbec se mi nelíbilo, že tu není. Měla jsem divný pocit.

Najednou jsem slyšela nějaký hluk, který vycházel zvenku. Vstala jsem a šla otevřít dveře, abych zjistila, co se děje. Když jsem je otevřela, vyvalila jsem oči. Emmett podpíral Viktora z jedné strany a z druhé Edward.

„Co se mu stalo?" zeptala jsem se vyděšeně a koukla na jeho "podpěru". Oba dva se na sebe podívali a mlčeli.

„Já mám celý den," zdělila jsem jim naštvaně s rukama na prsou. Edward si povzdechl a znova na mě koukl.

„Vsadil se s náma, že kdo dá víc panáků, je lesa pán," zamručel Emmett. Obočí mi zmateně vylítlo do vrchu. Jako vážně?

„Emmette, nedělej si ze mě srandu!" zavrčela jsem výhružně. Tahle situace se mi vůbec nelíbila. Až teď jsem si uvědomila, že stojíme ještě pořád venku a kluci podpírají Viktora. Uhla jsem jim z cesty, aby ho mohli položit dovnitř na postel. 

„Bets, ják si mi to mogla ujelat?" zahuhlal Viktor. Vůbec jsem nerozuměla tomu, co tu "říkal". Tázavě jsem koukla na kluky, kteří si ho soucitně prohlíželi.

„Kdyby to vydržel ještě pár kol, určitě by to vyhrál," broukl Emmett a já se na něj zamračila. Něco mě začalo tahat za triko. Koukla jsem na zdroj toho počínání. Viktor mě nejspíš chtěl obejmout, ale moc se mu to nedařilo. Sedla jsem si vedle něj a objala ho. Konejšivě jsem ho hladila po zádech. Hlava mu spadla na moje prsa. Emmet se začal strašně chlámat. Zpražila jsem ho pohledem. Vždyť to byla jeho vina, že tu teď chudák leží a sotva mluví.

„Bells, a tebe nezajímá, kdo to vyhrál?" zeptal se smutně Emmett, když se zklidnil.

„Ne," odvětila jsem a zase se věnovala Viktorovi. Táhlo to z něj jak z putyky.

„Na. To mu pomůže," řekl Edward a podal mi studený obklad. Vděčně jsem na něj koukla a přiložila Vickovi obklad na čelo. Něco nesrozumitelného zasyčel. Nejspíš ho to hodně zchladilo, protože začal trošku vnímat.

„Už nikdy nehraju na lesa pána," zaskuhral a plácl sebou na postel. Emmett se začal pochechtávat.

„Tak my už půjdem. Že, Emmette?" řekl Edward a nekompromisně se koukl na Emmetta. Ten přikývl a už se chystali k odchodu.

„Tak počkat! Žádný takový! Kdo ho zřídil? Tak ten se bude starat," vyjela jsem na ně. Si myslí, že ho opijou a já to za ně budu uklízet? Ani mě nehne, jen ať se chlapci snaží.

„Tak, Edwarde, je to na tobě. Rose by mi to neodpustila, ale ty máš holku rovnou tady. Tak dobrou," zahulákal ve dveřích a už ho nebylo. Edward se rozzuřeně koukal na dveře, které se právě zavřely.

„Bello, omlouvám se. Říkal, že to zvládne. Nevěděl jsem -" Ukončila jsem jeho řeč vztyčenou rukou.

„To je dobrý. Je to jeho vina, ale taky jste ho nemuseli tak nalívat. Mu bude zítra špatně," politovala jsem ho. Viktor samozřejmě už chrápal a vrtěl se na posteli. Ještě ke všemu na mojí posteli! Na tu už si nelehnu. Sedla jsem si na Viktorovu postel a Edward vedle mě. Bylo ticho, které přerušovalo Viktorovo chrápání, trapné ticho.

„Ehm... Tobě je dobře?" zeptala jsem se na první věc, co mně padla na jazyk.

„Já nechtěl být lesa pán. Mně je fajn. Já nic nepil," řekl torchu dotčeně. Založil si uraženě ruce na prsou a otočil se ke mně zády. To si jako hraje na uraženého?

„Já to tak nemyslela, Edwarde. Promiň," zašeptala jsem a rukou ho hladila po zádech. Najednou se rychle otočil. Nestihla jsem to zaregistrovat. Moje ruka teď spočívala na jeho hrudi. Bylo to divné. Koukali jsme si do očí. Byla to chvíle hodně podobná té, co byla mezi mnou a Viktorem dneska ráno. Něco za Edwardem se pohnulo. Zpozorněla jsem.

„Viktore?" zeptala jsem se a koukla na něj. Smutně se na nás díval. Šla jsem si k němu sednout a objala ho kolem ramen. Přitulil se ke mně a taky mě objal. Edward nás pozoroval a nevypadal, že by byl nadšený.

„Viktore, jak ti je?" zeptala jsem se a u toho ho hladila po zádech. Najednou se zase svalil na postel a usnul. Nechápavě jsem nad tím zakroutila hlavou.

„Asi bych už měl jít," řekl divným hlasem Edward. Nechápavě jsme se na něj podívala.

„Zůstaneš tu se mnou, prosím?" nesměle jsem se zeptala. Nevím, kde se to ve mně vzalo, ale potřebovala jsem někoho u sebe. O Viktora jsem se hodně bála, ale nevypadal, že by ho něco tížilo. Edward nadšeně přikývl. Co to s ním dneska je? Šla jsem se do koupelny převlíct a Edward mezitím si šel pro věci na chatku. Lehla jsem si do postele a čekala na Edwarda. Za chvilku se otevřely dveře a v nich Edward s věcmi v rukách. Ukázala jsem na koupelnu a čekala. Dneska nebyla až taková zima, tak jsem si oblíkla tílko a malý šortky. Edward vylezl z koupelny a měl na sobě jen tepláky. Vyschlo mi v krku a měla jsem dojem, že jsem dokonce slintala. Jeho svalnatá hruď se mi tu vystavovala a já málem zkolabovala.

Nervózně na mě koukal a mně až po chvíli došlo, že čeká na určení místa ke spaní. Váhavě jsem poklepala na místo vedle sebe. Nechtěla jsem teď spát sama. Nesměle si lehl vedle mě a zabrousil pod deku za mnou. Postel byla malá, tak jsme se museli na ni poskládat. Edward si lehl na bok a já zády k němu. Nevím jak, ale za chvíli jsem spala jak zabitá.

♥♥♥

Ráno jsem se vzbudila a něco tvrdýho a studenýho objímala. Neměla jsem tušení, na čem to ležím a proč je to tak tvrdý a studený? Opatrně jsem otevřela jedno oko a pak druhý. Koukala jsem někomu na krku a někoho jsem objímala. Chvíli jsem přemýšlela, co se včera stalo? Za chvíli mi to došlo. Edward bude ten, koho tu objímám nebo spíš s kým se objímám, protože jeho ruka byla obmotaná kolem mého pasu. Já měla nohu kolem jeho pasu a rukou ho objímala okolo hrudě. Pravidelně oddychoval, takže ještě spí. Nechtěla jsem ho vzbudit, tak jsem v naší pozici ještě chvíli zůstala.

Po pár minutách se zavrtěl a víc k sobě přitlačil. Naše pozice teď byla velice zajimavá. Byla jsem Edwardovi čelem, nohu přes jeho bok a ruku jsem přidržovala u jeho hrudě, která se v pravidelných intervalech nadzvedávala. Edward mě silněji objímal kolem pasu a jednu nohu měl vklíněnou mezi mými stehny. Krásně voněl sprchovým gelem. Zavřela jsem oči a užívala jsem si jeho přítomnosti. Když spí, je opravdu roztomilý a nemá ten svůj arogantní úšklebek.

Z mého idylického snění mě vytrhlo dupání na schodech před chatkou. Najednou někdo prudce otevřel dvěře. Vzhlédla jsem. Byla to Tanya. Blesky jí z očí přímo šlehaly a myslím, že mě chce zabít. Pomoc! Edwarde, vstávej.

„Edwarde?!" zavřískala. Edward se zavrtěl, koukl na mě a usmál se.

„Lásko, co je to za hluk?" zeptal se mě nechápavě. Hlavou jsem kývla směrem k "hluku". Podíval se tím směrem a vykulil oči. Stále jsme zůstávali ve stejné pozici.

„Bello?" slyšela jsem za sebou hlas Viktora. Najednou stál vedle Tanyi a koukal na nás zklamaně.

„Tanyo, co tady chceš?" zeptal se Edward nechápavě.

„Edí, lásko, co tu děláš s tou chuděrou?" zeptala se koketně. Tak ona toho nenechá? Já jí ty nehty olámu snad a vyškrábu s nima ty její karamelový oči, který jsou najednou černý a nebezpečný.

„Tanyo, už jsem ti to jednou řekl. Mezi tebou a mnou nic nebude," mluvil pomalu a srozumitelně, aby to pochopila. Naštvaně si odfrkla a oddupala ven. Stál tam Vick a koukal na nás.

„Vicku, já..." nestihla jsem to doříct, protože se bez zájmu otočil a odešel pryč. Bylo mi mizerně.

Autor: jay (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek So cute! 5. kapitola: