Druhá kapitola - tentokrát také s Edwardem, ale u školy. Varování - většina z mých snů nedává smysl. Tak to, prosím, čtěte s nadsázkou. Vřelé díky.
06.06.2012 (07:00) • AnnieMaryAprilCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 878×
Stála jsem před naší školou. Byla šedá a nepříjemná, ostatně jako vždycky. Taky jsem se na ni zamračila a s povzdychnutím vešla do chodby. Prošla jsem kolem automatů s pitím a mlskami a zamířila si to k záchodkům, které jsou, mimochodem, hned vedle naší šatny. Což nám dokáže pěkně znepříjemnit ty minuty strávené obouváním a oblékáním. U umyvadla stála dívka, překvapeně ke mně vzhlédla, zastavila vodu a přišla blíž.
„Už není moc času, musíme všichni pryč. Jinak bude pozdě. Je pozdě!“ vykřikla a vyběhla na chodbu.
Jen, co se za ní zavřely dveře, pomyslela jsem si, že to asi nebylo její normální chování. Copak jsme nějakej ústav pro duševně choré? Já vím, že od gymplu není k blázinci daleko, ale tohle už je fakt trochu moc.
Otočila jsem se zpět ke dveřím, které vedly ke kabinkám.
Byly otevřené.
Místo kabinek tu byla tma a po délce levé zdi nekonečná řada umyvadel. Něco je tu špatně! Vstoupila jsem a hned se mnou zatřásla zima, bylo tu jak v márnici! Relativně v klidu jsem přistoupila ke třetímu umyvadlu a pustila vodu.
Najednou se zablýsklo.
Já vím, jak se vůbec může zablýsknout někde uvnitř školy? Ale u nás na škole je to pochopitelné. Uprostřed mých úvah jsem ve tmě uviděla zhmotňující se postavu. Černý plášť, malá postava, znak Volturiových na krku, no, potěš koště!
Samotná Jane Volturiová! Štráduje si to ke mně tou temnou místností, jako by jí snad patřila. Když už byla skoro u mě, zvedla ruku a já jsem se vznesla. Ano, opravdu jsem letěla, levitovala nad zemí. Takhle mě „vynesla“ až před školu. Tam se opíral o strom Edward Cullen.
Ale no tak, lidi, nebylo toho pro dnešek dost?
Asi nebylo, protože ke mně přišel, vzal mě za ruku, mimochodem docela dost studila, asi jako když vrazíte ruku do mrazáku, dovedl ke stromu a položil mi ruku na strom. Podívala jsem se mu do obličeje. Byl nadpozemsky krásný, ale jeho krása jakoby zamrzla do tváře hráče pokeru.
Zrovna, když jsem se ho chtěla zeptat, co se děje, a co tu dělá Jane, vytáhl z kapsy kalhot nůž. Děsivě se zablýskl ve světle, které vycházelo z bílé oblohy. Dnes bylo děsivě bílo.
Pomalu přiložil nůž k mému malíčku. Snad mě nechce začít porcovat?! Ale kvůli Jane jsem se nemohla dobrovolně hýbat. A tak jsem tak nedobrovolně stála u stromu, vedle Edwarda Cullena, a nechala si řezat do prstu. Nejradši bych s šíleným křikem utekla, nejlépe někam hodně daleko, třeba na jižní pól. Žila bych v symbióze s tučňáky a klidně i lovila ryby. Naučila bych se plavat ve vodě tak studené, jako Edwardova ruka, hlavně, abych byla co nejdále odsud, i s malíčkem.
A aby toho nebylo málo, z jídelny, kousek od školy, vyletělo UFO. Začalo nad ní kroužit a vysílat zelené paprsky. Aha, tak takhle se dělají obědy ve školní jídelně a já strávila tolik hodin dumáním nad tím, jak, sakra, mohl někdo nebo něco vyprodukovat tak nechutnou věc. Teď už mám jasno. Jedou v tom mimíci.
Koukám, že dneska tu zkysnu. A ještě k tomu pravděpodobně přijdu o všechny prsty.
« Předchozí díl
Autor: AnnieMaryAprilCullen, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Sny - 2. kapitola - Co to sakra děláš?!:
Symbióza s tučňáky
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!