Konečně všichni spolu. Možná že je nás až moc. Chvilky odpočinku a radosti. Velká rodinka opět pospolu. Možná mi to trvalo trošku déle, ale za to nemohu, nebyla jsem ve městě. Tak tady to máte. Jen abyste věděli, komentík jak pokračovat atd., by potěšil. :)
17.11.2013 (12:30) • • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1244×
Jasper Whitlock Hale
Moje maličká Alice oddychovala v mé náruči tak roztomile. Vdechovat její vůni bylo tak nádherné. Její citrusová vůně byla tak opojná, dokázal bych ji vdechovat celý svůj nekonečný život. Jemně sebou pohnula, ale ne zas tak hodně, aby to poznala lidská bytost. Poznal jsem však, že už nespí.
„Jak se cítíš?“ Byla trošičku naštvaná, asi si myslela, že jsem to nepoznal.
„V bezpečí.“ Lehce jsem ji políbil do vlasů. Ani si nedokáže představit, jako moc mi chyběla. Spokojeně jsem ji k sobě přitáhl, chtěl jsem, aby byla navždy v bezpečí a šťastná.
Asi po dvou hodinách užívání si navzájem jsem zaslechl Emmettův smích. Alice byla hodně zvědavá na svou rodinu. Chtěl jsem, aby ještě odpočívala.
„Odpočívej. Emmett dělá hlouposti každou chvíli a bude je dělat pořád.“
„Jaspere, jsem odpočinutá. Nemusíš se o mě bát. Jsem v bezpečí a jsem s tebou.“
Něžně mě políbila, ale byl jsem bez ní dost dlouho, aby mi stačil jeden polibek. Pokračoval jsem v tom, s čím začala. Líbali jsme se tak pět minut. Jemně jsem jí začal rozepínat saténovou košilku. Nezůstávala pozadu. Rozepnula mi košili. Jemně jsme se dotýkali, dokud jsme neuslyšeli Emmetta.
„Jaspere, pojď si zazápasit.“ Ať dá pokoj!!! Moje Alice se jen zasmála.
„Ty mu urveš hlavu a já ti ho přidržím.“ A to myslím vážně.
„Souhlasím, bude to rychlovka.“ Jemně jsem ji ještě políbil a šli jsme za ním.
Marry Alice Brandon Cullen
Byla jsem dost unavená, ještě abych nebyla. Zjistila jsem, že jsem byla v ústavu tři měsíce. Nezdálo se mi to tak dlouho. Jakmile jsem si asi po dvou týdnech zvykla na bolest z elektrické terapie, byla jsem víc a víc smířená se svým osudem. Bylo mi všechno jedno, hlavně že je moje rodina v bezpečí.
Asi po dvou hodinách užívání si navzájem jsem zaslechla Emmettův smích. Chtěla jsem jít za ním. Podívat se, co zase Emmett vyvádí.
„Odpočívej. Emmett dělá hlouposti každou chvíli a bude je dělat pořád,“ snažila se mě moje láska udržet u sebe.
„Jaspere, jsem odpočinutá. Nemusíš se o mě bát. Jsem v bezpečí a jsem s tebou.“ Jemně jsem ho políbila a chtěla jsem víc, ale byla jsem na to příliš vyčerpaná. Pokračoval v tom, s čím jsem začala. Líbali jsme se tak pět minut. Jemně mi začal rozepínat saténovou košilku. Nezůstávala jsem pozadu. Rozepnula jsem mu košili. Jemně jsme se dotýkali, dokud jsme neuslyšeli Emmetta.
„Jaspere, pojď si zazápasit.“ Moje láska, Jasper, se netvářila moc nadšeně.
„Ty mu urveš hlavu a já ti ho přidržím.“ Jen jsem se na něj usmála.
„Souhlasím, bude to rychlovka.“ Naposled mě jemně políbil.
Vstala jsem z postele a šla do svého šatníku. Myslela jsem, že Jasper je už u Emmetta. Rozhodla jsem se, že se půjdu nadechnout do Jasperového šatníku jeho vůně.
Vešla jsem do jeho šatníku, když vtom mě chytil zezadu. Strašně jsem se lekla.
„To je hrubý přestupek, madam. Za to bude nějaký trest,“ řekl dost vážně a začal se smát. Jak jen mi ten jeho nádherný smích chyběl. Najednou mě zalila vlna lásky, něhy, bezpečí. Byla jsem v sedmém nebi. Jemně mě políbil na hlavu. Přála jsem si, aby tato chvilka byla nekonečná.
Potom k nám dorazil Emmett.
„Tak co bude s tou rvačkou? Jsem snad socha?“ Jeho výraz byl k popukání. Jasper by se na něj vrhl hned, aby dal pokoj, ale chtěl, abych byla já v bezpečí. Jen se na mě omluvně podíval a chystal se mě opustit.
„Tak to ne,“ protestoval Emmett. „Dneska je velký den, konečně tě porazím. Chci, aby toho byla svědkem.“ Byl opravdu tak nabitý.
„Tak to bych chtěla opravdu vidět. Jen nevím, jak ho chceš porazit. Na to je potřeba mít něco v hlavě,“ provokatérsky jsem si sáhla na čelo.
„Tys mi tu vážně s těma svýma hláškama, které mi komplikují život, chyběla.“ Jen jsme se všichni tomu zasmáli a vydali jsme se na zahradu.
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Snad se shledáme - kapitola 8.:
Bomba!
Ahoj, je mi líto, ale článek ti musím vrátit.
* Nefunguje ti perex obrázek.
* V článku je spousta chyb:
- Počáteční uvozovky se nepíší jako dvě čárky, je pro ně speciální znak,
- Mezery - nenásledují po počátečních uvozovkách, pomlčku oddělují z obou stran,
- Přímá řeč (níže zasílám koncept, podle kterého si to můžeš opravit) ,
- I/Y,
- Dělení slov,
- Čárky,
- D/T,
- Skloňování přídavných jmen,
- Volba slov (jeho vývar -> jeho výraz) a další.
e je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.
Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.
Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."
Až si chyby i obrázek opravíš, zaškrtni "Článek je hotov", dříve ne. Pokud si sama s opravou nebudeš vědět rady, navštiv Pomoc autorům a kontaktuj některého z našich korektorů.
Díky.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!