Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Smrtí mi život začíná 17.díl

bel ami

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Smrtí mi život začíná 17.dílMoc děkuji za povzbuzující komentáře. Jinak kapitola je zase kratší než obvykle,tak doufám že se na mě nebudete zlobit.

24.09.2009 (15:00) • rebiseks • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2624×

„ Kdo je ….tvá matka?“ konečně to dořekl a s bolestí v očí se na mě podíval.

No a jsem v loji. Když řeknu kdo doopravdy je,že je Bella Swanová, tak hned pochopí kdo jsem a asi odejde.A když mu řeknu že je to obávaná Isabella Volturi,tak se tady zbalí a odejde. Ať udělám,co udělám stejně ho ztratím a to nesmím dopustit, mysli proboha, mysli.

Dívali jsme se navzájem do očí, on s bolstí,tak obrovskou jakou vidím jen u své mámi a já jsem se na něj dívala taky s bolestí, bolestí z pomyšlení že ať řeknu cokoliv,tak odejde.

Edward

Tohle ne, já ani nevím jestli to chci vědět,ale je vůbec možné že by na této planetě existoval upír, který by se zamiloval do člověka a ještě měl totik sebeovládání, aby se s tím člověkem miloval? Ne! Takový idiot můžu být fakt jenom já, nikoho romumě smýšlejícího by taková absurdnost ani nenapadla. Ale....

Zadíval jsem se do těch jejich očích a věděl jsem že se koukám jako do těch Belliných, byly úplně stejné, stejně hluboké, stejně krásné.

Od chvíle kdy jsem tuto dívku viděl jsem se pořádně nezastavil nad jejím vzhledem. Já totiž žádnou ženu nevidím, vždy budu vidět jenom Bellu, nyní jsem si ji ale pořádně prohlídl a mé zkoumání mi činilo ještě větší bolest, ně kterou jsem zažil za posledních skoro deset let. Byla mi tak strašně podobná, že to až praštilo do očí. Jsem hlupák že jsem si toho dřív nevšiml.

Najednou ale na mě dopadla pravdivost toho co jsem právě zjistil a upadl jsem ještě do větší deprese, vědomí toho že jsem našel.... Ne to fakt nepomáhalo. Jsem zrůda. Zachoval jsem se nejen jako největší grázl, zachoval jsem se ještě hůř, opustil jsem ji,ale nenechal jsem ji samotnou. Nechal jsem ji ale samotnou něčemu, co nikdy sama neměla prožívat, měl jsem být s ní a utěšovat a těšit se na naši budoucí rodinu. Tak to mělo být. Jsem zrůda, vztek mi proudil celým mým tělem a nebyl jsem už schopen ho schovat za svou masku.

Rennesmé celou dobu přemýšlela co mi má řici a když se už nadechovala,tak si asi všimla mého až nenávistného pohledu a rychle pusu zase zavřela. Nevím co si myslela,ale evidentně se mě bála.

Rennesmé

Kdo je má matka. On si asi fakt myslí, jak jednoduchá je to otázka,ale vůbec nechápe jak zlomové to může být pro naše začínající přátelství. Stále totiž nevím to nejduležitější a proč mámu opustil. Nevím jaký měl důvod jestli ji nemiluje, nebo co horší jestli ji nenávidí, tím by mi pak asi neměl moc vlásce.Co teď.

Když se ale na něj koukám a i po těch pár chvilek, které jsem byla spolu s ním, jsem zjistila, že je strašně milý a přátelský, on není schopen nenávisti. Ikdyž? Až se doví že jsem Volturiová, to může být další problém, ale myslím že až zjistí že jsem jeho dcera, možná bude mít radost, né jsem si tím jistá.Vůbec mě nezná,ale přátelství a láska z něho přímo číší.

Ano jsem rozhodnutá, řeknu mu pravdu o Volturiových zamlčím, nenmusí vědět všechno.

Celou dobu mého přemýšlení jsem se koukala na svoje ruce,aby mi nepoznal na očích emoce se kterými zápasím. Když jsem se ale rozhodla vzhlédla jsem s tím že mu řeknu pravdu.

Když jsem ho ale uviděla,tak jsem se strašně lekla a ujistila jsem se že jsem se v něm strašně zmílila,ano asi si myslí že jsem Bellina dcera a jeho nenávist k mojí mámě přenáší i na mě. Tolik jsem se zmílila, teď asi odejde a už mě nikdy nebude chtít vidět.

Bála jsem se ho, měl na obličeji opravdu nenávistný výraz. Rychle jsem vyrazila z jeho náručí, ve které mě ještě před chvilkou utěšoval a utekla od něj co nejdál v místnosti ve které jsme byly. Kdyby totiž se rozhodl zaútočit,neměla bych proti němu žádnou šanci. Viděla jsem jak se zlostí třese a jak ho ovládá.

Jakmile ale uviděl co se stalo, přešel z nenávistného výrazu na zcela nechápavý. Tak on nechápe? Je to můj otec takže mě ani náhodou nenapadne mu ublížit,ale zemřít se mi tedy zatím nechce.

Zamračeným a soustředěným výrazem, který sledoval každý jeho pohyb,abych byla připravena na výpad, jsem mu tiše naznačila ublížit.

„ Já nerumním, co se stalo?“ zeptal se mě evidentně nespokojen ze situace která právě nastala.

„ Já vím že se asi zlobíš,ale mohli bychom aspoň ZKUSIT se přes to přenést?“ upřímně jsem se ho zeptala.Opravdu jse nechtěla o něj přijít,ať mezi mými rodiči bylo cokoliv.

Áá, tak to tady dlouho nebylo, zase ta jeho reace se skoro padacími oči. To už jsem fakt nevydržela a musela jsem se tomu zasmát,ani tíha toho že by na mě možná zaútočil, nemohl zahnat ten smích který ve mně vyvolal svou rakcí.

„Prosím pojď ke mně, já ti nic neudělám,slibuji.“ prosil mě s bolestným výrazem. To jsem ale nechtěla, nechtěla jsem ho nijak zranit svým chování. Znám svýho otce pár hodin a už mu přidělávám starosti, to jsem teda fakt vychovaná dceruška.

Rychle jsem si k němu zpátky přisedla a on mi otcovky dal ruku přes ramena.

„No tak to asi nebude tak zlé jak to vypadá“ začala jsem a usmála se tomu.

„ Nevím co jsi tím myslela,ale zlé tady nic rozhodně není. Já se omlouvám jestli jsem tě vyděsil svou reakcí, ikdyž jsi nic vlastně neřekla, já ...“

„ Zlobíš se tedy na nás hodně?“

„ Ach jo s tebou je to těžké, asi ať řekneš cokoliv jsem naprosto mimo. Zase nechápu,proč bych se měl proboha na tebe zlobit.“

„ No pár věcí by tu rozhodně bylo,ale taky jsem nevěděla co jsem přesně udělala.“ Nad tím si povzdychnul

„ Já se nezlobil na tebe, zlobil jsem se na sebe a na to co všechno jsem způsobil.“ To mu jsem se zase musela zasmát já. „ Co je tady vtipného?“ nechápal nic.

„ No před chvílí jsi říkal že nerozumíš tomu co myslím tím co říkám,ale právě jsi to udělal ty. Taky jsem ti vůbec nerozuměla. Ale jestli chceš svou zlost na mě zakrývat něčím jiným,tak to prosím nedělej a řekni mi pravdu, já už jsem velká holka a myslím že to zvládnu.“

Na to zavřel oči a mnul si kořen nosu. „ Ty jsi fakt úplně stejná jako tvoje matka.“

Při tom co řekl jsem sebou trhla. A DOPRČIC! Tak nejen že byl dost blízko, on se strefil do černého.

Asi mu tady došlo,to co právě řekl. Rychle otevřel oči a koukal se na mě. Asi očekával ,že budu zapírat a budu dělat,že nevím o čem mluví. Já jsem se ale jen koukal do jeho očí.

Koukal se na mě a bylo vidět jak přemýšlí nad spousty věcmi a hlavou mu letá více myšlenek než před tím.V jeho očích byla zase ta pro mě nepochopitelná zlost ale i radost a láska? Já stále nic neříkala a ani jsem to rozhodně neměla v úmyslu. V mých očích určitě vyčetl zvědavost a očekávání toho co přijde. Po chvíli okoukání do očí, se na mě pokřiveně usmál a já jsem mu úsměv stejně opětovala. Na tím se zarazil, bylo to fakt divné úplně stejně jsme se smáli. Po chvilce to ale asi vstřebal a usmál se na mě ještě víc. Přisunul se blíže ke mně a pořádně mě obejmul. Byly jsme tam takhle velmi dlouho, nikdo to nechtěl pokazit, nikdo stále nic neříkal,jen jsme si užívali naše shledání dcery s otcem.

Autor: rebiseks (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Smrtí mi život začíná 17.díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře