Maiki začíná žít a objevuje výhody upírského světa. Je vše tak růžové, jak se zdá být?
18.10.2011 (13:15) • Sabulina • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1390×
Po dlouhé době jsem vyšla ven. Nejdřív jsem šla na lov. Moje oči byly černé jako dva uhlíky. Normálně bych si lov užívala, dokonce jednou s Emmettem jsme si hráli s medvědem, ale dnes jsem na nic takového neměla náladu. Od rozhovoru s Rosalií uplynuly další dva dny a všichni kolem mě chodili po špičkách, dokonce i Lexi se stáhla a v pokoji jsme se potkávaly, jen když se šla převléct. Chvíli jsem se toulala po lese, a pak jsem se rozhodla jít domů.
Zavítala jsem do koupelny a dlouhou dobu relaxovala ve vaně. Rozhodla jsem se, že ráno půjdu do školy. Je na čase, aby mrtvola začala žít. Sáhla jsem po šamponu a napatlala ho na vlasy. Přišel mi trochu divnej, ale co. Ovšem když jsem si ho chtěla smít z rukou, nešlo to! Proboha, co to je?
„Alice!“ Alice vběhla do koupelny.
„Neboj. Viděla jsem to! Je to olej smíchanej s lepidlem.“
„Co? Jak se to sem dostalo?“
„To Lexi!“ Lexi? Já ji zabiju! Vážně ji zabiju! Alice mi začala smývat ten blivajz z vlasů a po dlouhé hodině se jí to povedlo.
„Díky Alice.“
„Nemáš vůbec zač. Jo, a ten tvůj plán ti vyjde!“ řekla, usmála se na mě a zmizela. Jo, jo, pomsta bude sladká. V pokoji jsem se oblékla a vydala se s ostatními do školy.
Musím říct, že bylo vážně zajímavé sledovat všechny, jak po mně koukají. Někdy až komické, jak kluci slintají. Byla jsem jiná. Krásnější a navíc s Culleny. Vypadala jsem jako oni.
„Ahoj, Betty,“ pozdravila jsem jednu ze svých kamarádek.
„Ahoj, Maiki. Jsi v pořádku? Vypadáš jinak.“
„Je mi skvěle.“ Což byla lež, protože mě vůně krve přiváděla k šílenství. Ještě, že nemusím dýchat. Hodiny utíkaly pomalu a na každé jsem se potkala aspoň s jedním z Cullenů.
„Ahoj, zlato,“ ozvalo se a přišel ke mně Peter. Ježíši, já na něj úplně zapomněla.
„Ahoj,“ usmála jsem se a nechala se líbnout na tvář.
„Jak ti je? Ani ses neozvala.“ Co ti mám říct? Sorry, zapomněla jsem na tebe?
„Já nějak neměla na nikoho náladu.“ Omluvně jsem se usmála a doufala, že to nechá být.
„Chápu. Nevyrazíme si dneska někam?“
„Kam?“
„Otevírají ten nový klub.“ Nový klub? To tam bude i Lexi. Čas na pomstu.
Ze školy jsem hned jela domů. Všichni byli v obýváku.
„Děje se něco?“ Je to trochu podezřelý, ještě nikdy jsem je neviděla takhle nastoupený.
„Maiki, říkali jsme si, že tu s námi žiješ už poměrně dlouhou dobu a hodně se toho přihodilo, a proto je načase tě oficiálně přivítat v naší rodině.“ Dívala jsem se na Carlislea s otevřenou pusou a přemýšlela o významu slov, která právě řekl. Bez dalších řečí mi na ruku připnul náramek s jejich rodinným znakem.
„Pane bože. Já... Moc vám děkuju.“
„Holčičko, nemáš za co děkovat,“ řekla Esmé a objala mě.
„No tak, a teď pojď, musíš se připravit.“ Už mě táhla Alice nahoru a za ní poslušně šla i Bella s Rose. Posadila mě v šatně před zrcadlo. Alice se začala přehrabovat ve skříni, Bella z koupelny donesla věci na malování a Rose se pustila do mých vlasů. Když jsem se prohlídla v zrcadle, nepoznávala jsem se. To snad ani nejsem já.
„Páni. Nepoznávám se.“ Vlasy jsem měla stočené do drdolu a pár pramínků mi lemovalo obličej. Bella mi tužkou obtáhla oči a řasy jemně natřela. Alice mě navlékla do tyrkysových šatů, které mi sotva sahaly do půlky stehen a zdobila je pod prsy velká černá stuha, zakončená mašlí. Vše dokončila černými lodičkami. Musím uznat, že jsem vypadala nádherně.
„To se vám povedlo.“ Chtěla jsem se ještě chvíli prohlížet v zrcadle, ale na to nebyl čas.
Autor: Sabulina (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Smrt, bolest, nenávist a láska 6. kapitola:
je to moc hezky povidka doufam ze brzy pribude dalsi dilecek..moc se tesim
to je krasny honem pokracovaniii plosiiim
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!