Žádné stěžování, že byl dílek kratší. Za to sem vložím brzo další.
08.02.2010 (18:15) • Regi • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 7481×
59,
„Souhlasím se třetí možností. Nikdo, a ani vy, ode mě nedostanete to co chcete, pokud já to nebudu chtít.“ Z pod pláště jsem vytasila ostrý nůž, co ležel u ovoce.
„Nebuď směšná,“ zasmál se Aro. „Moc dobře víš, že nám toto neublíží.“
„Vám ne, ale mně ano...“ Přiložila jsem si čepel ke krku.
Cítila jsem, jak mi na krční tepně stéká kapka krve. Aro nakrčil nos a přestal dýchat.
„To neuděláš!“ vykřikl.
„Ale ano. Já tu nebudu hnít se svým dítětem. Nedopustím aby bylo jako vy!“ zachvěla jsem se a ostří mi projelo kůží o další kousek. Krev mi stékala ve slabém pramínku, po krku dolů a zastavovala se na lemu pláště.
„Ne, nechoďte sem a přiveďte Carlislea!“ poručil Aro ke dveřím.
Oči automaticky zabloudily k těm dveřím. Aro využil té vteřiny a nůž z mé ruky zmizel. Jeho duhovky byly černější než noc, roztrhl kus svého pláště a přitiskl mi ho ke krku.
„Příště se mi to může podařit a vaši noschledi mě rádi ochutnají...“ vyřkla jsem tu krutou pravdu. Jeho tvář nic neprozrazovala, přesto jsem poznala, že jsem pro něho osobně příliš cenná. „Já bez celé své rodiny odmítám žít a nehodlám si mezi nimi vybírat, to raději sama zemřu.“
„Co navrhuješ, člověče?“ procedil mezi zuby.
„Odejdu s celou svou rodinou a i s otcem. A aby neutrpěla Vaše královská ješitnost, můžete se stát kmotrem mého dítěte,“ navrhnu s odporem. Představa, takto spojeného Ara s mou holčičkou byla strašná, ale na druhou stranu by měla jeho ochranu před upírským světem a před Viktorií. „Dostanete tak co chcete.“
„Bello,“ do dveří vběhl Carlisle a hned za ním Edward. Carlisle si převzal od Ara zkrvavený kus látky a stále mi ho přidržoval u krku. Edwardovy oči nenávistně pozorovaly Ara držícího krvavý nůž, vteřinu jsem si myslela, že se na něj vrhne, pak se Edwardova tvář obrátila na mě a vyděšeně ke mně přistoupil. Edward si mě vzal do náruče a odnášeli mě do ložnice.
„Jane, postarej se o jejich bezpečí.“ Zaslechla jsem ještě přikázat Ara. „A přiveďte toho člověka.“
„Carlisle, vezmi Bellu do náručí,“ řekl spěšně Edward a podal mu mě. Zmateně jsem se dívala na Edwarda, který se právě vyhýbal útoku jednomu ze zuřivých upírů, zbytek se válel v křeči na zemi. Nejspíš je vyprovokovala moje krev. Srdce se mi roztlouklo. Dál jsem nic nespatřila, Carlisle mě odnesl do ložnice a položil na postel. Esmé mu podala brašnu.
„Teď to trošku zabolí,“ varoval mě Carlisle. Sykla jsem a když mi jehla projela kůží, upadla jsem do tmy.
„Bello, Bello, Bello...“ Slyšela jsem naléhavé volání a chladný dotek na tvář. „Lásko.“
Edwardův hlas mě donutil pokusit se otevřít oči, šlo to ztěžka, ale podařilo se. Zvedla jsem víčka a hleděla do jeho ustrašené tváře.
„Edwarde,“ vydechla jsem.
„Bello, lásko... tohle mi už v životě nedělej! Rozumíš?“ vzal můj obličej do dlaní a naléhavě mě políbil.
„Jsi v pořádku?“ sjížděla jsem ho pohledem a hledala nějaká zranění.
„Klid ségra, toho nepřeperu ani já, on totiž podvádí,“ postěžoval si Emmett a Edward se na mě vítězně usmál.
Tupá bolest na krku mě donutila si na něj šáhnout, nahmatala jsem jen obvaz přes půlku krku. Rozhlédla jsem se po místnosti, v pokoji byl jen Edward a Rose s Emmettem, kteří mě jako kamenné sochy ostražitě pozorovali.
„Carlisle ti to ošetřil, budeš v pořádku,“ uklidňoval mě, ale spíše mi to přišlo, že utěšuje sebe. Tím ve mně vzbudil pocit viny.
„Kde jsou všichni?“ zeptala jsem se.
„Šli pro tvého otce,“ prozradil mi s úsměvem. „Večer odjíždíme, teď si odpočiň, čeká nás dlouhá cesta. To ostatní si s tebou vyřídím, až budeme doma,“ pokáral mě.
„Já nechci spát, chci počkat na Charlieho,“ namítla jsem a sklátila mě radost, že uvidím Carlieho. Vyhrála jsem a doufala, že se naraduji předčasně.
Edward si přilehl ke mně do postele, přitáhl si mě do náruče a tiše mi broukal mou ukolébavku. Klížily se mi víčka a pomalu se zavírala.
„Edwarde?“ oslovila jsem ho rozespale.
„Ano, lásko?“
„Už máš tu druhou ukolébavku?“ pohladila jsem si své vystouplé bříško.
„Pracuji na tom,“ ubezpečil mě a políbil do vlasů... S tím jsem upadla do spánku.
Autor: Regi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Sladký vánek - 59. kapitola:
Úplne súhlasím s BadLovelyLucy ... Geniálne ...
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!