Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sladký vánek - 36. kapitola

Jasper


Sladký vánek - 36. kapitolaJe trošku kratší, ale pokud chcete co nejdřív další dílek, tak nechávejte komentíky. :o)

36,

 

„Bello..“ vyšlo mi z hrdla. A ona se při zvuku mého hlasu nepatrně pohla.

Měla modré rty a rudá víčka od pláče přitisknutá k sobě. Přiklekl jsem k ní spolu s Carlislem. Ten jí zběžně vyšetřil, a zabalili jsme jí do našich bund.

„Je promrzlá,“ konstatoval Carlisle. „Jinak se zdá být v pořádku. Potřebuje rychle zahřát.“

Vzal jsem jí do náruče a ta tíha nevědomosti a strachu o ní, ze mě opadla. Pořád jsem se o ní bál, ale teď jsem byl šťastný že je se mnou. Na chvíli jsem litoval, že nejsem člověk, abych jí mohl zahřát vlastním teplem.

Bella se mi v náručí slabě pohnula, chytila mě za rameno a zastavila mě. Podíval jsem se do její tváře a její oči zmateně i úlevně na mě koukali. Přivinul jsem jí k sobě ještě blíže. „Už bude všechno v pořádku, lásko.“ Uklidňoval jsem ji.

„Děťátko...“ vydechla zoufala, až mě zamrazilo.

„Je v pořádku. Jeho srdíčko pořád silně tluče.“ Ujistil jsem jí, a pokusil se usmát, aby se zbytečně neděsila. "Naše děťátko je maličký bojovník." A ona úlevně zavřela oči.

 

Odnesl jsem ji do naší ložnice a Carlisle se jí ujal. Esmé mezitím napustila teplou vanu, aby jsme Bellu co nejrychleji zahřáli. Její teplota stále klesala.

Mezitím Rose s Alicí připravili co nejvíce přikrývek co našli a nějaké horké váčky na zahřátí. Odnesl jsem Bellu z vany a zabalili jsme ji do nich.

„Pořád nevnímá...“ uvědomil jsem si vyděšeně.

„Ještě na ní působí chloroform. Vyspí se z toho. Budou v pořádku, jen jí musíme udržovat v teple.“ Povzbuzoval mě Carlisle.

Emmett s Jasperem se vrátili s nějakou polévkou a čerstvě uvařeným čajem v termosce, aby jsme Bellu popřípadě mohli zahřát i ze vnitř.

Všichni jsme stáli u její postele úlevně ji pozorovali. Byli jsme rádi, že už je s námi, v bezpečí.

„Teď už bude vše v pořádku. Už krásné červené rty..“ Esmé byla šťastná, že vše dobře dopadlo. Její myšlenky to nasvědčovali, stejně jako všech ostatních.

„Všimne si někdo..., když ta holka nenápadně zmizí z povrchu zemského?“ uvažovala Rosálie zlostně a já se na ní s vrčením otočil.

„Já nemyslím Bellu, ale tu vyfintěnou blondýnu.“ Upřesnila svoje myšlenky.

 

„To by mě taky zajímalo.“ Souhlasil jsem s ní. A zbytek rodiny na nás nechápavě koukal, i když je napadlo to samé...

 

 

. . .

 


Probudilo mě neuvěřitelné horko, moje tělo se peklo v žáru pece. Pokusila jsem se ze sebe to horko odkopat. Bylo stejně nepříjemné, jako ta zima, která mě předtím obklopovala.

 

„Bello, ne.“ Zastavili můj útěk z toho pekla něčí ruce, které mi přitáhli pokrývku hned zpět.  Věděla jsem, že slyším Edwarda, ale potřebovala jsem ho i vidět, abych věděla, že jeho hlas nebyl jenom sen.

Pokusila jsem se otevřít těžká víčka. Jednou, podruhé... potřetí..., až se to povedlo. Edward u mé postele si hned všiml, že jsem se probudila a uvítal mě svým křivým úsměvem.

„Měla jsem hrozný sen oznámila jsem mu.“ Smutně, aniž bych chtěla. A jeho usměv hned zmizel.

„To nebyl sen, Bello.“ Řekl tiše. „Je mi to moc líto.“

Vybavila jsem si tu hroznou tmu a zimu. Šíleně jsem se bála o moje maličké, které o sobě nedávalo znát. Panicky jsem si pod peřinami nahmatala břicho.

„Klid lásko, klid.. je v pořádku.“ Upokojoval mě a posadil se na okraj postele. Chtěl mě pohladit, ale jeho ruka se hned stáhla zpátky. Nejspíš se bál, aby jeho chlad nenarušilo moje teplo.

Pokusila jsem znovu vymanit z toho horka a odkrýt se. Ale deka byla ve vteřině zase na svém místě.

„Musíš být v teple, před několika hodinami jsi byla promrzlá na kost.“ Vysvětloval mi.

„Ale mě je šílené vedro. Špatně se mi z toho dýchá.“ Přemlouvala jsem ho. „Prosím...“

Edward se tvářil nerozhodně a zavolal Carlislea. Ten se na mě usmál a dovolil mi sundat dvě deky z té hromady pokrývek, do kterých jsem byla zabalená a nakázal mi ležet.

Do pokoje vstoupila Esmé s podnosem a začala mě krmit horkým vývarem. Přesvědčovala jsem ji, že to zvládnu sama, ale ona se nenechala. Pomalu mě krmila lžící za lžící a pod dohledem Edwarda. I když jsem měla hlad, tak se mi po pár polknutích zvedl žaludek. Odvrátila jsem hlavu a odmítla jsem dál pokračovat. Edwardova tvář zase nabrala starostlivý nádech.

„Zkusíme to za chvíli.“ Mrkla na mě Esmé a nechala nás o samotě.

Edward ke mě přistoupil a lehounce mě pohladil po tváři.

„Měla by jsi spát.“ Řekl něžně.

 

 

Z vedlejšího pokoje se ozval hluk.

„Vypadněte!“ Slyšela jsem Emmetta někoho vyhazovat. Nedávalo mi to smysl. Podívala jsem se na Edwarda s otázkou v očích.

„Co si pamatuješ, Bello?“ zeptal se mě. A chytl mě za rozpálenou ruku. Bylo to jako by se mě dotýkal kus ledu. Ale přesto příjemné a uklidňující.

„Vlastě ani nevím. Vracela jsem se zpátky do recepce pro rukavice a u výtahu mi někdo zacpal ústa a nos nějakým hadříkem. Pak si pamatuju jen tu hroznou tmu, chlad a ...“ rozbrečela jsem a nemohla jsem dál pokračovat. Vybavilo se mi jak jsem ho volala a volala ..  A on nepřicházel. Bála jsem se, že mě znovu opustil. Že už mě nechce a nebo že se mu něco stalo. Nevěděla jsem se co se semnou a s mým maličkým stane. Cítila jsem se tak slabá a opuštěná jako nikdy v životě.

„Ššš..  to je v pořádku. Jsi v bezpečí.“ Chlácholil mě jako malé dítě ve svém náručí zabalenou v hromadě pokrývek.

„Edwarde, jak..  co..“ koktala jsem a nevěděla jsem jak mám položit svou otázku. Co se mi stalo? Jak jsi mě našel? Kdo proč?

„Říkal jsem vám, ať vypadnete!“ burácel Emmett a do pokoje vpadl starší pán.

 

 

((-- --))

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Sladký vánek - 36. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!