Toto je jen první část, ta druhá bude z pohledu Edwarda nebo Alice, to se ještě uvidí, jak se rozhodnu. Doufám, že se vám tato kapitola bude alespoň trochu líbit.
07.11.2009 (19:45) • MiShQa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1284×
Ráno jsem se probrala s krásným pocitem, jenomže ten zmizel, když jsem se rozhlédla okolo sebe – Tonny byl pryč. Dnes jel zase s tátou a skupinou do New Yorku na koncert.
Šla jsem do kuchyně pro pití, protože po tak krásné noci jsem měla sucho v krku. Na lednici však byl přilepený vzkaz: „Krásko, budeš mi celý víkend chybět. Ta noc byla krásná. Miluji tě, Tonny.“
Ach on je tak úžasný a zrovna dneska ho zase podvedu, no stává se. Hmm, kdyby tak byl na té párty v Seattle i Edward. To bych už měla vyhlédnutou kořist, jenomže ten tam určitě není pozvaný. Takže budu muset hledat, což nebude těžké.
Po snídani nebo spíš obědě, protože bylo už po dvanácté, jsem zavolala Jessice. Jako vždy jsem jí probudila a to sem dělala tak ráda. Ona je tak hloupá, že se mi omlouvá, když jí já probudím. Dobrý co?
„Jasně, Bello, ten dnešek platí. V sedm budeme před tvým domem i s Annie.“ Odpověděla mi na mojí otázku, jestli s nimi mohu počítat. Nechápu, proč jsem se ptala. Jessica vždy souhlasila s tím, co jsem řekla.
Vůbec jsem netušila, co bych teď měla dělat. Zapnula jsem tedy televizi a při ní jsem se oblékla, nalíčila a učesala. Chvíli jsem ležela na posteli a pak jsem si vzpomněla na malou krabičku u mě v autě. Rozeběhla jsem se do garáže a tam z auta vytáhla krabičku Camelek. Byli tam už jen posledních pět cigaretem z poslední párty, vždy kouřím jen tam, nechápu, proč jsem dneska měla nutkání si zapálit.
Vdechovala jsem do sebe ten kouř, ale vůbec jsem to necítila. Myšlenkami jsem totiž byla jinde. Tak jsem se ani nenadála a krabička byla prázdná. Chtěla jsem se vrátit domů, jenomže na zahradě něco upoutalo mou pozornost.
„Angelo,“ Zavolala jsem na našeho sexy italského zahradníka. Je mu teprve devatenáct a už ho táta zaměstnal. I Angelo, jako jeden z té hromady kluků mi neodolal. Hned třetí den od našeho prvního setkání, jsem ho dostala.
„Bella, co jít do postele?“ Při tom na mě vyzývavě mrkl a já ho začala líbat. Dnes k nám naštěstí služka přijít neměla ani nikdo jiný. S Angelem jsem zalezla ke mně do pokoje. Strčila jsem ho na postel a pak mu sundala triko. Vyskytl se mi pohled na jeho krásné tělo, určitě chodil někam do posilovny, však si to také s platem od mého otce mohl dovolit.
Ale ani on nezůstal pozadu, už mi chtěl sundat triko, když v tom někdo zabušil na dveře. Naposledy jsem políbila Angela na tvář a rozeběhla se ke dveřím. Vyrazilo mi dech to, co jsem tam spatřila. Na rohožce stál koš, ve kterém se něco hýbalo. Odkopla jsem víko a ten pohled se stal ještě horším. V koši se po sobě plazili hadi a na obráceném víku bylo napsáno: „Swanová, jsi stejně jedovatá jako tihle hadi.“
Začala jsem ječet, nejen kvůli tomu vzkazu, ale jeden z těch hadů se mi obmotával okolo nohy. Můj jekot zaslechl i Angelo, protože jsem najednou ucítila za sebou. Vzal mě do náruče a položil mě na pohovku. Tam jsem si lehla a on odešel.
Když se vrátil, volal do zverimexu, jestli nechtějí dvacet hadů. Co? Dvacet jich tam bylo? To snad ne. Kdo to jen mohl udělat? Až to zjistím, pomsta ho nemine.
Angelo chtěl jít už zpátky pracovat na zahradu, ale já ho zastavila a donutila ho, aby tu se mnou zůstal. Ležela jsem mu tak v klíně až z ničeho nic jsem usnula. Probudila jsem se až v pět, takže jsem měla jen dvě hodiny na přípravu. To bych mohla snad stihnout.
Dala jsme si na sebe pěkně záležet, vlasy jsem si vyčesala nahoru, vzala na sebe své nejkratší šaty (tady) a nakonec jsem se namalovala. Když jsem se prohlížela v zrcadle, došlo mi, že nikdo hezčí neexistuje. Nad mojí myšlenkou jsem se začala smát a pak jsem sešla dolů, protože jsem zrovna viděla přijíždět holky. Přesně v čas.
„Bello, dnes na tobě každý kluk bude moc nechat oči.“ Řekla Jessica, když mě objímala. Nesnášela jsem ty její řeči, ale musela jsem je vydržet. Měla jsem jí vážně ráda, avšak jen jako svého poskoka.
„Jenom dneska?“ Zeptala jsem se jí dotčeně a tomu se zasmála Annie, tu jsem asi vážně měla ráda jako kamarádku. Sice mi také byla skoro pořád za zadkem, dokázala však říct svůj vlastní názor a občas mě i upozornila, že něco dělám špatně. Někdy se mi to vážně nelíbilo, ale většinou jsem jí později za její radu poděkovala.
„Ne, to se ví, že ne jen dneska.“ Zase se mě snažila udobřit. Nepochopím jí, vlastně jo, chápu. Chce být oblíbená a to s mým přátelstvím je.
„Raději pojedeme, kluci už čekaj!“ Vykřikla jsem a otevřela garáž. Když holky spatřili mé auto, zastavil se jim dech. Chvíli ho obdivovali a pak jsme se konečně rozjeli do Seattlu. Pustila jsem nahlas muziku a vyjela jsem rychle z garáže. Vrata se za mnou zavřeli a hned za Forks jsme si začali zpívat od Skyly – Ayo Technology (tady).
Cesta byla vážně boží, a když jsem zahlédla osvětlení toho kubu, došlo mi, že dnešní párty jen tak neskončí. Muzika byla slyšet až ven a okolo nebylo ani místo k zaparkování. Ani jsem se tomu nedivila, vždyť právě dnes byl tento klub otevřen. Dokonce bylo vyhlášeno, že bude jeden z nejdražších v okolí. Navíc se tu měl ukázat i Basshunter.
Jak jsem už zmínila, nebylo tu místo k zapakování, ale Issabella Swanová vždy nějaké najde a dostane. A taky že výjimka nebyla ani dnes. To víte, mám také nějaké kontakty. Dostala jsem to nejlepší místo. Měli tu totiž garáže pro ty důležité osoby, a jelikož můj tatíček je ve světě hvězd nejznámější a já jako jeho dceruška také, tak mě zařadili mezi ty důležité.
„Dobrý den, slečno Swanová.“ Pozdravil mě hlídač u vchodu a já a holky jsme mu ukázali naše V.I.P vstupenky. „To nebylo třeba, vy jste v klubech, kde hlídám já, vždy vítána bez vstupenky.“ Tomuhle hlídači bylo pouhých devatenáct let, už od prvního našeho shledání v klubu Night, byl mnou okouzlen.
„Tak to roztočíme!“ Ozvala se tentokrát jako první Annie a já s ní musela jen souhlasit. Nejdřív jsem však něco potřebovala. Odtáhla jsem holky k baru a tam jsem požádala o jednoho panáka vodky. Holky to po mě samozřejmě zopakovali a hned na to jsme se vrhli doprostřed parketu.
Hudba byla na můj vkus moc hlučná, ale skvělá. Za mnou stál celkem sexy kluk, tak jsem ho popadla a roztančila. Bylo vidět, jak moc se mu to líbí, zvlášť když jsem se o něj otírala.
„Nemáš žízeň, krásko?“ Zeptal se mě a už mě vedl k baru. Tam objednal pro každého koktejl svádění. Další bar, kde mají tak hrozné názvy koktejlů. Nevím, kolik alkoholu a jakého do něj nalili, ale cítila jsem, že za chvíli budu totálně na mol. To viděl i ten krasavec, ale i přes to mi objednal další drink. Po dopití tohoto jsem si ani neuvědomila, že moje rty se automaticky přitiskly na ty jeho.
Netrvalo to chvíli a odešla jsem s ním na záchod, který se po mém vstupu hned vyprázdnil. Cítila jsem, že jsem nahá, když v tom někdo vlítl do místnosti.
Autor: MiShQa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Sladké vstávání - 4. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!