Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Síla emocí - Prolog

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Jak se asi cítí někdo, kdo nemá pro co žít? Kdo zavrhuje i podstatu sebe sama? Dokáže takovému člověku někdo pomoci? Prolog mojí první kapitolovky je ze začátku spíš o citech, ale je to nutné. Nechci moc prozrazovat. Prosím o pochvalu, škemrám o kritiku a doufám v čtenářův zájem. :-)

23.11.2010 (19:00) • EclipseHeart • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1620×

Prolog:

Mořské útesy, na které nikdy nevstoupila lidská noha. Přesto na nejvýše postaveném kameni někdo sedí. Na první pohled krásný, sebevědomý muž, avšak pátravější zrak by si všiml jistých nesrovnalostí, zvláštností. Jeho bledým tělem neproběhl ani záchvěv, žádný sval se nenapjal, žádná šlacha nevystoupila. Byl jako kámen pod ním, stejně nehybný, tvrdý a bledý. Tváři prosté výrazu dominovaly oči. Oči černé jako noc těsně před svítáním, protkané nitkami rezavě rudé barvy. Ale barva jeho očí nezarážela nejvíce. Nejhorší byl pohled do nich. Ta škála neuvěřitelně silných emocí, které každého, kdo je zahlédl, bolestí srazila na kolena. Jenže je nikdo neviděl, alespoň nikdo z živých.

Muž nebyl obyčejným člověkem, byl stvůrou z dávných časů. Stvůrou, která platí za dar nikdy nekončícího života nejvyšší daň. Bral životy, aby sám mohl žít. Ostatním stvůrám to nevadilo, nedokázaly cítit lítost s lidskými životy, vyhasínajícími kvůli jejich věčnému lačnění po krvi. Ale on byl jiný, byl výjimečný i mezi bytostmi stejného druhu. On měl dar, který se pro něj stal prokletím. Kdykoli se přiblížil ke svojí budoucí oběti, pocítil nával emocí, který nepatřil jemu. Cítil vše, co prožívala jeho kořist. Umrtvující strach, beznaděj a paniku. Díky tomuto daru nedokázal být stejným netvorem. Právě to mu bránilo stát se nelítostným vrahem. Ale nemohl si pomoci. Byla to jeho přirozenost, základní rys toho, čím se stal.

S mírným povzdechem a pohledem upřeným na obzor pomalu vstal. V tu chvíli vyšlo slunce, jeho paprsky polaskaly bledou pleť, která zazářila jako vodní hladina. V jeho světle byly dokonale patrné jizvy, jimiž byl doslova posetý. Prohlížel si ty drobné půlměsíce a vzpomínal na dobu, kdy se tam objevily. K té první přišel asi před dvě stě padesáti lety. Maria… Myslel si, že to, co mezi nimi bylo, byla láska. Omyl, velký omyl. Byl pro ni pouhou hračkou, velice důležitou a výhodnou, ale pořád byl jen loutka přivázaná k vodícím šňůrám, za které tahala ona.

Ostatní jizvy byly památky na její lačnění po moci. Desítky soubojů, stovky ran, všechny zbytečně.  Když si to konečně uvědomil, utekl. Daleko od neustálých bojů, daleko od toho napětí, zuřivosti, krutosti. Utekl spolu se svým přítelem, ale i toho byl nucen nakonec opustit. Běhal už několik let po lesích a snažil se vyrovnat s tím, co je. Každá z jeho polovin to zkoušela jinak. Lidská stránka trpěla pokaždé, když se nedokázal ovládnout, když se nemohl ovládnout. Lovil tedy jen, když to bylo nutné. Naproti tomu monstrum, které se ho snažilo přesvědčit o vlastní spokojenosti, ho pohánělo kupředu, zastřelo mu mysl, dokud na něj nezaútočily pocity umírajícího člověka v jeho náručí.

Hrdlo se mu opět svíralo řezavou bolestí, tak známou a přesto pokaždé překvapivě bolestivou. Netvor v jeho nitru se zaradoval, už to nebude dlouho trvat a dočká se. Upírova lidskost ustupovala před čím dál silnějším monstrem. Aniž by o tom upír sám rozhodl, pozvolna se přibližoval k městu.

K jeho citlivým uším doléhal hluk aut, jeho pronikavý zrak zahlédl mírné světlo mezi stromy. Vítr, doteď vající mu vlasy do obličeje, náhle změnil směr. Donesl k němu nádhernou vůni patřící muži, jenž se procházel lesem. Poslední rozumná myšlenka upíra prosila, aby ten muž proboha utekl, aby ho někdo dokázal zastavit. Jeho silné upíří tělo však už mířilo za zdrojem té nádherně lákavé vůně. Jeho mysl, ovládaná monstrem, se upínala jen k té lahodné tekutině, proto si nevšiml blížící se bytosti. Upírka, která se náhle jakoby odnikud zjevila, mu ladně skočila na záda a tím ho povalila na zem. Lidského muže vylekalo vrčení, ozývající se zpoza nedalekého křoví a utekl.

Mezitím se upír sbíral ze země a obezřetně si měřil to střapaté stvoření, které se opíralo o nedaleký strom a pohledem zkoumalo každý jeho pohyb. Upírovi se z hrudi začalo ozývat nenávistné vrčení, které ještě přidalo na hlasitosti, když se ta malá posunula o krok blíž k němu. Jeho stoletý výcvik v boji o holý život se teď hlásil o slovo. Přikrčil se do útočné pozice a bedlivě sledoval její tělo, od kterého očekával útok. Věděl, že ona proti němu nemá nejmenší šanci.

Byl tak zaměstnaný svou zlobou a nadcházejícím bojem, že ani nevnímal pocity, které k němu upírka vysílala. Pokusila se k němu natáhnout ruku, bral to jako signál k boji.

Odrazil se, aby jí skočil po krku.

*1.kapitola

Autor: EclipseHeart (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Síla emocí - Prolog:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře