Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Seznámení Alice a Jaspera - 4. část

Cosmopolis

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Seznámení Alice a Jaspera - 4. částTakže je tu 4. a (pravděpodobně) poslední část. :) Jak to dopadlo s tou bezejmennou dívkou? A jak bude na Jasperův čin reagovat Alice? To se dozvíte tady. :) Doufám, že zanecháte komentář. :) A když jich bude hodně, možná napíšu i tu pátou část. :)

02.08.2010 (09:30) • LittleSonny • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1408×

1. část x 2. část x 3. část

 

 


Seznámení Alice a Jaspera

Omluva pro Alice


Vysál jsem poslední kapku z malé, roztomilé dívky, ale její tělo jsem přesto stále pevně svíral v náručí. Byla tak krásná. Dokonce i její povaha byla krásná. Dost možná krásnější, než její líbezný obličej. Když potkala mě, cizího „člověka“ nebála se přisednout a promluvit si se mnou. Chtěla mi pomoct od mých nemalých problémů. Ovšem, zabiják ve mně to chtěl jinak, a tak z její duše a těla zbyl jen pouhý stín její skvělé osobnosti.

Tmavé mraky opět obklopily zářící slunce a všechno kolem potemnělo. Už se ode mě neodrážely miliony nádherných odlesků. Byl jsem to opět já. Jasper Whitlock Hale, obyčejný zabiják. Necítil jsem se nijak výjimečně jako před chvílí v přítomnosti té mladé slečny. Nenáviděl jsem se. Nenáviděl jsem se víc, než kdy dřív.

Nebe na malý okamžik rozsvítil blesk, s jehož zvukem se spustil déšť, prudký a chladivý. Chtěl jsem utíkat domů, k mé malé Alice, schovat se v jejím náručí, svěřit se jí a slyšet její uklidňující hlas. Ale nemohl jsem. Tedy, alespoň zatím ne. Stále jsem totiž držel v rukách lidského anděla.

Smutně jsem se na tu bezejmennou dívku podíval a zlehka ji položil na mokrý mech. Popošel jsem od ní několik metrů a znovu jí věnoval zarmoucený. Vypadala, jakoby jen spala. Povzdechl jsem si a otočil se.

Najít vhodné místo pro její hrob nebylo těžké. Na nedaleké mýtince jsem uviděl starý strom, který byl dost možná starší než já. Rukama jsem rychle odhazoval hlínu u jeho kořenů, a když byl hrob hotový, doběhl jsem pro tu maličkou. Jemně jsem ji položil do vlhké jámy a podíval se na nebe. Déšť stále neustával a obloha se zdála tmavší než před chvílí. Všechno to plně vystihovalo mou náladu, beznaděj.

„Promiň,“ omluvil jsem se jí znovu.

Klekl jsem si a zahrnul její tělo hlínou. Bylo mi do pláče. Svět okolo mě pro dnešek zešedl. Neviděl jsem žádné světlo na konci tmavého tunelu, ve kterém jsem se právě ocitl. Bál jsem se Aliciny reakce, i když jsem věděl, že mě nezavrhne, že to pochopí. Přesto jsem se domů vrátit nechtěl. Nechtěl jsem cítit zklamané pocity ostatních, protože mi bylo jasné, že jsem tím nezklamal jen sebe, ale především je. Mojí milovanou rodinu.

Dlouhou dobu jsem tam bez pohnutí klečel, s rukama od hlíny. Déšť mi nahrazoval slzy. Hlavou mi prolétávaly různé myšlenky, kterých jsem se bál, ale přesto pro mě byly velmi lákavé. Co kdybych opustil Cullenovi? Chyběl bych tam vůbec někomu kromě Alice? ... Po chvíli přemýšlení mi došlo, že určitě ano…! Tedy, alespoň jsem v to doufal.

Nikdy jsem nebyl středem rodiny, tím spojujícím článkem. Vždycky jsem se spíše držel při kraji, nepoutal jsem na sebe pozornost. Jistě, že jsem měl Cullenovi rád, ale od začátku svého nového života jsem byl samostatný, nikoho jsem nepotřeboval. Dost možná už tehdy vznikla moje introvertnost, přestože jsem v lidském životě takový nebyl.

Zatřepal jsem hlavou. Takovéhle myšlenky mi nijak nepomůžou. Pomalu jsem se zvedl a co nejrychleji jsem utíkal domů.

Když jsem dorazil blízko k našemu domu, zastavil jsem se a viděl přes prosklené dveře, že Alice sedí smutně na pohovce a zírá na podlahu. Určitě o tom všem ví, došlo mi. Zhluboka jsem se nadechl, abych si dodal odvahy. Vyrazil jsem k těm proskleným dveřím a bál se, tak jako nikdy.

Tiše jsem je otevřel a rychle za sebou zavřel. Rozhlédl jsem se po pokoji. Nikdo kromě Alice tam nebyl, přestože byl obývací pokoj vždy středem tohoto domu a vlastně nikdy nebyl úplně prázdný. Zřejmě nám chtěli nechat trochu soukromí a já jim za to byl vděčný.

„Alice…“ zašeptal jsem skoro neslyšně.

„Jaspere!“ vykřikla a běžela mě obejmout. Svírala mě pevně, jako kdybychom se neviděli strašně dlouhou dobu. Nevěděl jsem, jestli to obětí mělo být spíše útěchou pro mě, nebo pro ni.

„Je mi to líto, Alice…“ řekl jsem jí do vlasů, stále držíc její malé tělo.

„Já vím, Jazzi, já vím,“ zašeptala smutně a na konci věty mě políbila na tvář. V jejím hlase jsem jasně poznal bolest. Bolest, kterou jsem jí způsobil já.

„Víš, Alice…“ začal jsem, ale ona mě přerušila.

„To je dobrý. Nic si z toho nedělej. Mně se to taky na začátku párkrát stalo. Chápu tě. Mnohem víc, než kdokoliv jiný… Víš, vlastně tě obdivuju! Vydržel jsi to předlouhých šestnáct let! Nikdo jiný by to s tvou minulostí nedokázal. A to je přesně ten důvod, proč tě miluju!“ Nemohl jsem uvěřit jejím povzbuzujícím slovům. Ona je prostě dokonalá! Nedokázal jsem si představit, že tahle perfektní upíří holka je celá moje.

„Děkuju ti, má malá, elfí královno. Navždycky tě budu milovat!“ odpověděl jsem jí vděčně a políbil ji.

 

Ten večer se u nás v domě nikdo nesmál. Všichni přemýšleli; nade mnou, nad sebou, nad vším. Nechtěl jsem to tak, ale stalo se. Seděl jsem na kraji postele s hlavou v dlaních. Alice si ke mně sedla a objala mě. Pak znovu pronesla tu známou větu, kterou jsem od ní slyšel snad tisíckrát, a přesto jsem jí pokaždé bezmezně věřil.

„Všechno bude lepší!“ zašeptala.

 

Shrnutí

Autor: LittleSonny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Seznámení Alice a Jaspera - 4. část:

 1
1. kockodlak37
20.11.2011 [21:13]

to je tak pěkný!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře