Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sestry poloupírky 7


Sestry poloupírky 7 Přijde velký zvrat. Jaký? Musíte číst.

Když jsem se konečně dostala domů tak na stole ležel vzkaz.

Jela jsem sehnat něco na ty vlasy. Pa Alice

„No super.“ Tak doma bych se nudila, co někam zajít. Jo, už to mám! Dlouho jsem nebyla na diskotéce, tak tam mohu zase zavítat.

Vletěla jsem teda k sobě do pokoje a začala hledat něco na sebe. Nakonec jsem si vybrala černý korzet a přiléhavé džíny. Sice je to okázalé, ale chci se odreagovat.

Když jsem byla oblečená, tak jsem zamířila do koupelny, abych se upravila. Vlasy jsem měla již nachystané v účesu a tak jsem si vzala lak na vlasy, abych mohla již jít. To, co jsem spatřila mě rozpálilo. Moje dříve hnědé vlasy byly na modro.

„JÁ TY KLUKY UŠKRTÍM!“ a s tím jsem vylétla z domu.

Najít jejich obydlí nebylo těžké, protože v okolí byl jejich pach. Šla jsem tedy ke dveřím a zaťukala. Hned se dveře otevřely a já zpustila.

„Jak si to před..“ Nedokončila jsem to, protože ve dveřích nestál ani jeden z těch sičáků, ale blonďatý upír okolo pětadvaceti. Hned jsem ho poznala díky fotce, ale první promluvil on.

„Natašo?.“ Oslovil mě jménem matky. Je pravdy, že já jsem matce hodně podobná.

„Carlisle?“ Optala jsem se, ale byla jsem si jistá.

„Ano.“ Byl to on a ve mně se probudila vlna nenávisti. To on může za to, že matka již nežije. Zemřela kvůli němu, protože ho milovala a chtěla, aby na svět přišel důkaz té lásky.

„TY HAJZLE! KVŮLI TOBĚ MATKA ZEMŘELA! UMŘELA, PROTOŽE TĚ MILOVALA, ALE TYS ODEŠEL! PROČ JSI JÍ LHAL V CITECH! KDYBY ŠLA NA POTRAT, TAK BY ŽILA A JÁ SE SETROU BY, JSME SI NEVIČÍTALY JEJÍ SMRT!“  Řvala jsem na něj a z očí se mi vyhrnuly slzy.

On jen stál ve dveřích a nic neříkal. Teprve teď jsem si všimla, že za ním stojí ty, které jsem hledala, ale na ně jsem již zapomněla. Překypovala jsem zlostí k mému otci. Nejenom, že kvůli němu je matka mrtvá, ale zároveň mě i Alici odepřel otcovskou lásku. Já jsem ho milovala i přes to, co udělal matce a vím, že Alice je na tom stejně.

„TO, ŽE MATKA KVŮLI TOBĚ ZEMŘELA BYCH PŘENESLA, ALE TYS NÁM ODEPŘEL I OTCE! TO JEDINÉ, CO NÁM ZŮSTALO, BYLY FOTKY! JÁ I SESTRA TĚ MILUJEME, ALE TY ASI NE! VŽDY NA NAROZENINY JSME ČEKALY, ŽE SE OBĚVÍŠ, ALE NIC!“  Bylo toho na mě moc a tak jsem se sesunula na zem. Byla jsem poprvé za svůj život zlomená.

„PROČ? PROČ!“ ptala jsem se jen tak. Už jsem nic nevnímala. Byla jsem zlomená. Poprvé za sedmnáct let jsem byla na kolenech. Najednou mě obklopila čerň. Omdlela jsem a byla jsem za to vděčná. Poprvé jsem byla ráda, že nejsem upírem, protože jsem mohla na chvíli odejít z přítomnosti.

Edward:

„PROČ? PROČ!“ Poprvé jsem viděl pravou tvář té dívky, o které jsem si myslel, že je z kamene.

Nebyla z kamene a já ji viděl zlomenou a ztrápenou. Už jsem ji přestal nenávidět, ale vystřídal to cit mě neznámí. Sama láska ke mně přistoupila.

Z ničeho nic se sesunula k zemi, ale než dopadla na zem, tak jsem ji stačil zachytit.

„Odnesu ji k sobě do pokoje.“ Oznámil jsem rodině. Bylo mi jedno, co si myslí, ale ona je andělem, kterému bylo ublíženo, a ke všemu to byl můj otec, kdo jí ublížil. To však znamená, že Carlisle je její otec.

Vypadala jako anděl, divím se, že jsem to dříve neviděl. Lituju, že jsem ji tolik štvaly, ale zdála se být tak nedobitná a nezlomná. Teprve teď jsem si uvědomil kolik toho v sobě musela dusit a mi jí ještě provokovali. Kdybych jen mohl vrátit čas.

Jemně jsem jí položil do své postele a přikryl jsem jí. Vypadala teď tak nevině, ale i tak zranitelně a já měl chuť ji ochraňovat. Co se to se mnou stalo?

Najednou se to božské stvoření probralo a já čekal, že mě seřve, co si to dovoluju, ale ona mě opět překvapila.

Objala mě a začala potichounku plakat. Bylo vidět, že je toho na ní mnoho a já jsem jí již podlehl. Jediné na, co jsem se zmohl, bylo, že jsem si ji přivinul na klín a začal broukat melodii, která mě zrovna teď napadla.

„Měla bych odejít. Nechci vás obtěžovat.“ Zašeptala, pro mě, po velice krátké době.

„Nás neobtěžuješ, teda mě ne.“ V jejích očích se zaleskla vděčnost, ale i smutek. Nebyla z kamene, ale nechtěla ukazovat světu svou slabost. Najednou jsem zaslechl něco, co jsem nečekal.

„Miluju tě, Edwarde Cullene.“ Pošeptala to tak, abych to slyšel jen já.

Než jsem se nadál, tak mě uzamkla do polibku a já jí ho vroucně vracel. Toužil jsem však mít víc z ní. Začal jsem tedy pomalu rozšněrovávat tu věc, co měla na sobě a ona zas začala rozepínat knoflíky na mé košili.

Než jsme se nadáli, tak jsme tam oba leželi, nahý a zmítaní touhou. Touhou po tom druhém, ale zdálo se mi to až moc narychlo, ale nemohla jsem svou touhu potlačil.

Dala jsem mu najevo, že ho již chci cítit v sobě a on uposlechl. Začali jsme se proplétat to rytmů touhy, který jsem nikdy nepoznala. Edward byl něžný, ale dával do toho vše. Mě však něco nehrálo. To jsem však hodila za hlavu a dál jsem se nechala spalovat touhou.

Náš tanec nevydržela postel a tak jsme se přesunuli na gauč, ale ten také nakonec podlehl. Ke konci noci nám podlehl snad všechen nábytek v jeho pokoji a tak jsme se přesunuli do zbytků postele.

Když se šel Edward osprchovat, propůjčila jsem si jeho moc a začala jsem číst v myslích a to, co jsem zjistila mě rozlítilo.

Tak to si povedlo, Jazzy. Myslel zrovna Emmett a díky němu jsem zjistila, že Jasper v nás probudil touhu, protože se o tom vsadil s Emmettem. Teď jsem teď věděla, proč jsem měla ten divný pocit. Nelitovala jsem však této noci a to mi bylo divné.

Hned jsem posbírala své věci, protože to slyšel i Edward a vypařila jsem se. Nechtěla jsem vzpomínat a doufala jsem, že i Edward zapomene, ale pomstím se těm, kteří to naplánovali. Budou ještě litovat, co my způsobily.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Sestry poloupírky 7 :

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!