Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sestry poloupírky 4

02.10.2009 (19:15) • Naomi • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4036×

Ráno se nám se ségrou nechtělo do školy, ale musely jsme. Přece se jich nebojíme. Teda já se nebojím a sestra mi zas důvěřuje, že ji ochráním. Snad mi věří právem.

Na parkovišti jsme zaparkovaly vedle sebe a já si všimla Culenu. Vtom mě napadl dobrý plán.

„Ségra, co bys řekla, kdybychom si vystřelily z Cullenů?“ Zeptám se sestry, která hned zpozorní.

„Jo, ale jak?“ Optá se ze zájmem. Já hned vycítím, že je pro každou špatnost.

„Začneme s nimi menší válku, ale pořádnou.“ Alici se hned rozzáří oči.

„To beru.“ Úsměv ji skoro roztrhl tváře.

„Beru si kluky a tobě nechám tu bloncku.“ Rozdělila jsem Culeny.

Hned jsme začaly.

Zamířila jsem k tomu nejmladšímu, Edwardovi. Stál u automatu a tak jsem si koupila kafe a obrátila se, tak abych ho „omylem„ polila. Strefila jsem se mu přímo do rozkroku, protože jsem hrnek teprve vyndávala.

„Promiň.“ Řeknu posměšně a hodím prázdný kelímek do koše. Celá škola na nás koukala a já se ještě usmívala, že to tak dobře vyšlo.

„Jsi suprová, ségra.“ Pochválí mě Alice mezi výbuchy smíchu.

Nepočítala jsem však s tím, že mi to oplatí hned při obědě.

Vešly jsme s Alicí do jídelny a najednou mám na triku pizzu. Hádejte od koho?

„Ty kreténe.“ Zařvu na něj, ale on se jen ušklíbne. To ve mně však bouchnou saze a vezmu tu pizzu do ruky.

„Dobrou chuť.“ Hodím mu s tímto pozdravem pizzu do obličeje.

Celá jídelna byla zticha, aby vše slyšela, ale nešlo se nezasmát a tak se celou jídelnou rozezněl hrozný smích.

On zavrčí, ale slyším to jen já a sestra. Další hodinu mám s ním tělák a máme hrát ragby.

Na začátku tělocviku nás tělocvikář rozdělil a mě potěšil, protože Edward stál proti mně i se svými bratry.

Hned po prvním písknutí jsme úderem do břich - opět jsem si půjčila Emmettovu sílu – jsem porazila Jaspera. Ten mi to vrátil hned. Srazil mě na zem úderem do zad.

Dalšího jsem se vzala Emmette a tomu jsem podkopla nohy. Ten se mi to také snažil oplatit, ale já jsem byla již opatrnější.

Poslední přišel Edward. Toho jsem odzbrojila kolínkem do rozkroku. Nejcitlivější místem i pro upíra. Tomu já říkám podpásovka.

Celá hra byla zpestřena našimi výpady proti sobě a to nešlo ani o míč.

Jazze jsem srazila ještě pětkrát, Emma osmkrát a Eda snad stokrát. Oni však nezaháleli a já skončila též mnohokrát na zemi, ale častěji tam byly oni.

Ke konci hodiny jsme všechny fauly obstarali mi. Když jsem kolínkem opět srazila na kolena rozesmál se i trenér. Oni však zuřili, ale tohle jsem chtěla a tak jsem se rozesmála.

„Tak konec.“ Zavolá na nás trenér a to je signálem pro konec hodiny a dnešního vyučování.

„Víš, že se o tvojí válce s Cullenovíma baví celá škola?“ Zeptá se setra, když dojdu k našim místům.

„Jo.“ Všimnu si, že Edward již odjíždí, ale musí okolo nás.

„Půjč mi klíčky od auta.“ Řeknu sestře a ona mi je nechápavě podá.

Nasednu a nastartuji. Vyjedu tak, abych zbořila Volvu předek. Když se kouknu do předu, tak vidím Alici jak potlačuje smích.Vylezu ven a chci si obhlídnout, které auto dopadlo hůř. S potěšením zjistím, že jeho.

Podám klíčky Alici a nasednu na motorku. Alice hned nasedne a ujíždíme směr domov. Za sebou necháváme rozesmátou školu a jednoho naštvaného upíra.

Docela plodný den.

Začátek války s Cullenovíma, kteří jsou upíři.

Teta nám stále říkala, že nemáme dráždi upíra a já dráždím hned tři.

Od Alice vím, že ta blondýna je v pohodě a tak ji vynecháme, ale to mou radost neumenšilo.

„Zítra vám to spočítám.“ Řeknu po cestě domů lesu, ve kterém jedu.

Zítřek pro ně bude krutý. Nenechám je v klidu dokuď neodejdou, co nejdál od mojí rodiny, kterou chráním.

Autor: Naomi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Sestry poloupírky 4: