Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Seš bůh, vole! 8. díl

The Host

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Seš bůh, vole! 8. díl Konečně jsem napsala tenhle díl... a doufám, že se už nebudu takhle hloupě zasekávat při psaní. Zas tak úplně se mi to nelíbí, ale budiž. Edward s Emmetem pojednou na svatbu a koho tam Ed nepotká...?! Další díl bude z pohledu Belly, protože potřebuju, abyste pochopili její chování a to platí i do budoucna.

03.01.2010 (17:30) • Mnaaau • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1856×

Tak kde jsem to skončil. Naposledy jsem vám vyprávěl o mém rozhodnutí  najít si ženu na celý život někde jinde, než v našem bytě. Předsevzal jsem si, že zase začnu chodit ven, a toto předsevzetí jsem také poctivě plnil. Každý večer jsem okouzloval spousty dívek. Každý večer jsme s Emmetem zkoušeli naše léty prověřené triky. Ale zároveň jsem si každý večer uvědomoval, že nehledám jen tak nějaké povyražení, ale opravdu tu pravou… nebo aspoň tu potencionální pravou.

 

Noc co noc se z našeho baru ozývaly ohrané fráze. Neznáme se odněkud? Mohl bych vás pozvat na skleničku? Páni, vy máte ale krásné oči!…  ale nikdy se mi žádná oběť nelíbila natolik, že bych ji chtěl poznat blíž, natož abych ji pozval k sobě „přespat“. Teda pravděpodobnější je to obráceně… nikdy se mi žádná nelíbila natolik, abych ji pozval k sobě, natož ji chtěl poznat blíž.

 

Jednou ráno, když jsme zrovna s Emmem plánovali, kam zase vyrazit a probírali včerejší večer, jsem dostal dopis.

„Teda já se ti divím Ede, třeba ta tvoje zrzka včera byla fakt rajcovní…a tys odešel domu bez ní?“

„Já nevím co ti vadí…hele a nešels s ní domů nakonec ty?“ Usmíval jsem se pro sebe, protože jsem dobře viděl, jak po ní Emm celou dobu poslintává.

„No to jo, ale to sem nemyslel… ty s žádnou nikdy nic pořádnýho nepodnikneš, jen hledáš a hledáš. Tomu se potom nedá říkat ta správná balící éra…“ Stěžoval si a máchal u toho rukama.

Nevěděl jsem co na to odpovědět. Už jsem mu vysvětloval aspoň stokrát, že nechci spát s každou co se ochomejtne kolem, ale hledám něco jinýho... Proto jsem se na něho jen podíval, protočil panenky a otevřel dopis. Vlastně to nebyl dopis. Tak tohle teda Emmetovi zaručeně zvedne náladu.

„Hele Emme, to je pozvánka na svatbu. Moje stará upíří známá Irina si bere nějakýho týpka a můžu si někoho pozvat sebou. Víš, co to znamená? My dva, spousta družiček a svatební atmosféra - tudíž samá vdavekchtivá slečna, povolná a hledající si manžela… Jedeš?“

„No, že váháš.“ A na tváři opět vykouzlil šibalský úsměv.

 

A tak jsme vyjeli směr svatba. Jel jen Emmet a já, ostatní Irinu buď vůbec neznali a nebo měli jiné plány. Celá Aljaška jakoby věděla, co se chystá. Už na hranicích jsem zavětřil a ucítil tu omamnou vůni květin, které musely chudinky zemřít na oltáři šťastného páru. Emmet v autě cestou najednou zakřičel: „Kámo zpomal!“ Vytřeštil jsem na něj oči, ještě nikdy se za těch sto let nestalo, že by zrovna Emmet chtěl, abych ubral někde rychlost. Uklidnilo mě, když jsem mu v hlavě vyčetl, že pouze nesnáší svatební ceremonie. Teď si řekněte své ano… Matky plačící, otce vyhrožující ženichovi, že když někdy ublíží jejich malé holčičce tak… a odklopí své sako, které ukrývá střelnou zbraň. Taky jsem obřad nepotřeboval vidět. V mém momentálním rozpoložení by mi určitě „pomohlo“, kdybych viděl zamilovaný pár slibující si lásku na věčnost. Na místo jsme tady přijeli přesně včas na večírek, s výmluvami, že na cestě bylo zmrzlé kotě a Emmet mu musel dávat umělé dýchání, a pak na nás nějáká stará babka udala na policajty, že jí znásilňujeme kočku… Zkrátka dokonalá výmluva. Popřáli jsme nevěstě všechno nejlepší a ženichovi pogratulovali, což nás vrhlo do víru mnohého seznamování.

 

Když jsem se konečně mohl rozhlédnout kolem…

„No teda páni!“ uteklo mi. Všude bylo moře lidí, upírů, výzdoby, jídla, pití, houslistů, takových divných úchylných andělíčků, kteří kolem nás furt s holejma zadkama běhali… Tak tohle by asi bylo i na Alici moc, a to už je opravdu co říct. Podíval jsem se na Emma a ten vše kolem taky zrovna sledoval s otevřenou pusou. Když mu ale najednou padl zrak na krásnou plačící družičku, která seděla sama u stolu a se slovy:

„Promiňte pane Edwarde, jestli už nebudete nadále potřebovat mé společnosti, račte mne tedy na zbytek večera omluvit.“ Přitrouble se uklonil a už byl pryč. Já jsem osiřel. Chvíli jsem ještě pozoroval Emmetovo utěšitelské snažení a dokonale propracované věty pro okamžitý efekt, když v tom mi něčí ruce zezadu zakryly oči.

 

Opravdu jsem nemusel dlouho přemýšlet kdo to je, když ke mně jemný vánek zanesl její vůni.

„Tanjo! Tak rád tě zase vidím, čekal jsem, že tu budeš!“ Objal jsem ji na uvítanou. Znal jsem ji už desetiletí a byli jsme vždy dobrými přáteli, ale už jsme se dobrou řádku let neviděli.

„Edwarde mě se tak stýskalo.“

Když jsme se patřičně přivítali, šli jsme si sednout ke stolu. Vyprávěla mi, co se u nich přihodilo za tu dlouhou dobu a já jsem ji na oplátku vykládal o Emmetových eskapádách. Povídali jsme si hodiny a hodiny a já se s ní cítil tak uvolněně. Dokonce jsem se dozvěděl, že bydlí kousek od nás a můžeme se vídat častěji, což mě potěšilo. Bylo to tak jednoduché s ní být.

 

Najednou začala kapela hrát píseň, kterou jsme spolu kdysi pomlouvali v jednom přecukrovaně romantickým filmu. Vystřihl jsem ukázkové pukrle a vyzval ji k tanci. Usmála se na mě a už jsme spolu vířili parketem. Byla to pěkná chvíle. Naprosto jsem s ní zapomněl na všechny svoje problémy a trápení. Ponořil jsem se do myšlenek kolem sebe a uslyšel velice blízko jednu hlasitou mysl, která jakoby právě zahořela nově objeveným pocitem lásky. Oni dva byli kamarádi už velice dlouho a ona nevěděla, jestli mu tu novinku říct a nebo to před ním tajit. Když jí najednou došlo, že ji ten dotyčný čte celou dobu myšlenky. Podíval jsem se na dívku ve svém náručí, jako bych se nechal polapit a nakazit jejími myšlenkami, jsem se k ní sklonil a políbil ji.

 

Autor: Mnaaau (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Seš bůh, vole! 8. díl :

 1
1. lilibo
30.07.2011 [21:10]

liliboNo, tak to jsem zvědavá, co z toho ještě bude... Tanya... Emoticon Emoticon Emoticon Jinak, líp popsanou svatbu jsem ještě nečetla. Vážně skvělý! Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře