Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Šedočerný pes 5.Kapitola : Rozhovor pokračuje

cullenbyalish


Šedočerný pes 5.Kapitola  : Rozhovor pokračujeRozhovor mezi Alex a Davidem v jeho pokoji pokračuje. Pak se ale David vytratí..proč?

5. Kapitola: Rozhovor pokračuje

Pokusila jsem se si stoupnout, ale bolest mi to nedovolila.Celé tělo mě pořád pálilo a divně bolelo.
"Alex neměla bys vstávat" řekl David a opět se na mě provinile podíval.
"Myslíš si, že mi vadí, co se stalo" řekla jsem spíš jako fakt, než jako otázku. Přikývl. "Můžu tě ujistit, že mi to ani v nejmenším ne.." nenechal mě ale domluvit.
"Alex ty nevíš jaké to je. Znáš vlkodlaky jenom z knížek a filmů - nevíš jací sme a jak je těžké se někdy ovládnout" smutně se mi podíval do očí. Kupodivu jsem se usmála - jeho to zřejmě naštvalo a zvedl se z postele. "Sakra Alex... jak můžeš být tak klidná?!" najednou vypadal rozzlobeně. Přikrčila jsem se a on si toho všiml. "Promiň" omlouval se. "Nechtěl jsem tě vyděsit. Musíš jenom pochopit, že to není zas tak jednoduché a vůbec to není něco, po čem bys měla toužit" sedl si zpátky na postel.
"Já..promiň, ale prostě nechápu, proč se za všechno vyníš ty.. aspoň mi to tak přijde.. za to nemůžeš ani v nejmenším" zavrtěla jsem hlavou. "Já jsem šla do vašeho domu a já jsem vyděsila tvýho tátu, takže..." najednou se mu zkřivil obličej bolestí. "Co se děje?" zeptala jsem se.
"Táta pobíhá někde po lese... je nebezpečný pro každého, koho potká... " říkal a díval se do prázdna.
"Myslela jsem, že vlkodlaci nejsou nebezpeční..." namítla jsem opatrně. David obrátil oči v sloup.
"Přesně co jsem říkal - znáš vlkodlaky jen z knížek a filmů - když se naštveme a nedoážeme se ovládnout, jsme velmi nebezpeční" nakonec přikývl.
"Ale tys normálně chodil do školy... nevypadal jsi tam nijak... nebezpečně."
"Snažim se" řekl a konečně se usmál - o což mi šlo. "Já se, myslím, dokážu ovládat, ale jsou i chvíle, kdy je to těžké. Táta na tom byl z nás vždycky nejhůř" řekl a opět zvážněl. Chtěla jsem rozhovor změnit na nějaké neutrální téma.
"A co Nia?" nadhodila jsem.
"Co s ní?" zatvářil se nechápavě.
"Ví, že jsi vlkodlak?"
"Neví. Vlastně to neví nikdo mimo rodinu - kromě tebe" opět se usmál a já se usmála taky.
"Jakto, že to ještě nezjistila? Znáte se už přece od první třídy" pokračovala jsem.
"Neni tak zvědavá, jako ty" zazubil se.
"A proto jí máš radši" konstatovala jsem. David se na mě podíval nechápavě. "Máš ji radši" řekla jsem znovu.
"Jistě, ale proto, že se s ní znám už dlouho a s tebou jen tři dny" namítl.
"A chodíš s ní?" vyklouzlo mi dřív, než jsem slova stačila zadržet. Zasmál se.
"Je to tak důležitý?"
"No totiž..vlastně..ani ne" řekla jsem a podívala se do země, protože jsem měla pocit, že rudnu. Když jsem se podívala zpátky na něj, pořád se usmíval.
"Možná bys měla něco sníst" řekl najednou.
"Doufám, že jíte normální jídlo."
"Samozřejmě" zazubil se. "Pro něco ti skočím" řekl a už byl pryč. Rozhlížela jsem se po pokoji - byl krémově vymalovaný a podlaha byla z jakéhosi bílého dřeva. Naproti posteli, na které jsem ležela, byly dveře. Vedle nich z pravé strany psací stůl i s nějakým starým počítačem a zleva dřevěná skříň. Najednou se ve dveřích objevil David.
"Už to nesu" řekl a balancoval s tácem směrem ke mně. Zasmála jsem se, když mu málem z tácu spadlo jablko.
"Díky" poděkovala jsem, když mi to konečně donesl a pustila se do jídla. Neměla jsem až takový hlad, jak jsem si myslela, takže jsem nesnědla všechno.
"Měla bys to dojíst" řekl David. "Při přeměně spotřebuješ spoustu energie."
"Ne díky. Už fakt nemůžu" položila jsem vidličku s nožem do pozice "dojedla jsem". David vidličku zvedl a nabral na ní sousto.
"Za maminku" řekl, zvedl vidličku k mé puse a usmál se.
"Davide prosím.." zasupěla jsem, ale on se nedal.
"Čím víc se najíš, tím líp to zvládneš Alex. Nebudeš trpět takovou bolestí jako když bys nebyla najedená."
"Ale já jsem najedená" řekla jsem netrpělivě.
"Dieta stranou" ušklíbnul se.
"Já a dieta?!" skoro jsem zakřičela a dala si ruce v bok. David se na mě vyděšeně podíval.
"Klídek Alex. Zkus to prosím dojíst..kvůli mně.." řekl a zářivě se usmál. Vzdychla jsem, vzala si od něj vidličku a začala do sebe házet jídlo, z kterého už mi začínalo být špatně.
"Počkej Davide... to ti nezapomenu" řekla jsem nasupeně a hodila do sebe poslední sousto.
"No vidíš" usmál se. "Ani to nebolelo. Teď bys měla usnout" po něčem se rozhlížel.
"Mě se nechce spát."
"Alex bude to daleko snažší.." natáhl se po něčem. "Spolkni to" přikázal. Podívala jsem se na krabičku.
"Prášky na spaní??? Děláš si ze mně srandu?" zasupěla jsem znovu. "Tohle už ne Davide...já.."
"Dobře dobře" řekl nakonec. "Až budeš mít prostě pocit, že tu bolest nezvládáš, tak si je vezmeš. Nechám ti je tady na stolku" položil krabičku na noční stolek a zvedl se.
"Ty tu nezůstaneš?" zeptala jsem se.
"Myslím, že mě máma a brácha volali... musím za nimi" řekl a zmizel ve dveřích. Chvíli jsem se za ním dívala, ale pak jsem se pokusila zvednout. Bolelo to, ale už ne tolik jako předtím. Vstala jsem a belhala se ke dveřím. Musím se podívat, co se děje. Řekla jsem si v duchu a rozhlídla se po chodbě.

 

ODKAZ NA ŠESTOU KAPITOLU: http://www.stmivani.wz.cz/10-fanfiction-od-vas/sedocerny-pes-6-kapitola-nevydarena-sledovacka/?PHPSESSID=f863a48c05dd3854b0f52db7f8071909



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Šedočerný pes 5.Kapitola : Rozhovor pokračuje:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!