Edward Cullen je bohatý mladík, který za svůj upíří život zjistil, jak málo stačí a každá žena mu podlehne. Dlouhou dobu mu jeho životní styl procházel, co se ale stane, když se tento lamač dívčích srdcí zaplete s dívkou, kterou měl raději nechat být? Nastane peklo, když si dovolí zneuctít mladou poloupírku Isabellu Volturi nebo se náš don Juan skutečně zamiluje?
27.07.2012 (15:00) • Myself • FanFiction na pokračování • komentováno 21× • zobrazeno 2806×
Člověk si začíná vážit toho, co měl teprve ve chvíli, kdy to ztratí. To už je ale většinou pozdě...
„Tak a jsme doma,“ broukl nenadšeně Edward, vlastně bych spíš měla říkat můj manžel… Jak divně to zní. Opatrně jsem zvedla pohled od špiček svých bot a zaměřila jsem se na dům, před kterým jsme zastavili. Nebyl velký jako můj dosavadní domov, což mi ale nevadilo, spíš se mi hned na první pohled zdál šíleně cizí.
Jak bych mohla tuhle budovu na druhém konci světa, kde to znám leda z knížek, najednou nazývat svým domovem? Edward se zjevně nezajímal o mé duševní promluvy, kdy jsem se pokoušela donutit ztuhlé ruce k tomu, aby otevřely dveře auta.
„Děkuji,“ špitla jsem téměř neslyšně, když mi můj manžel otevřel s povzdychnutím dveře spolujezdce. Udělala jsem několik kroků a zastavila jsem se, Edward byl oproti mně rychlejší, nezaváhal ani na chvíli. Popadl z kufru nacpaného auta několik tašek a přenesl je svou přirozenou rychlostí před práh dveří.
Ještě jednou jsem se zadívala na tu bíle natřenou budovu, která velikostí svých oken spíše připomínala výlohu nějakého obchodního domu. Moc jsem jich sice nenavštívila, byla jsem přísně hlídaná a z moderního světa jsem nikdy moc nepoznala, otec tvrdil, že na to je stále dost času, ale měla jsem zkrátka takový dojem.
Pevněji jsem v dlaních sevřela přívěšek ve tvaru čtyřlístku, jedinou vzpomínku na svou biologickou matku, kterou jsem nikdy nepoznala, a vyrazila jsem za Edwardem ke dveřím našeho domu. Cestou jsem se ale zabývala vzpomínkami na matku, otec o ní nikdy nemluvil, vlastně o ní nikdy nikdo nemluvil… A abych řekla pravdu, nemohu se ničemu divit, Aro si matku vybral pouze z toho důvodu, že byla vhodnou osobou, která by mu dala jediné dítě – mě.
Mé smíšené pocity ze vzpomínek na ženu, která mi dala život a nosila mě pod srdcem, zakryly na malý okamžik strach z nového života, ale jak řekl můj otec, je to trest za to, že jsem zesměšnila naši rodinu. Nemohu se divit, když jsem si dovolila zneuctít již tak starodávnou tradici, čisté jméno naší rodiny…
Tiše jsem jako poslušný pejsek Edwarda následovala do útrob domu, aniž bych se blíže seznamovala s okolím, mohla jsem si všimnout, že kráčíme po dřevěném schodišti, ale protože jsem nezvedla hlavu od země, neviděla jsem nic víc.
„Tohle je tvá ložnice.“ Při těchto slovech jsem zvedla hlavu a podívala jsem se Edwardovi do očí. Díval se na mě tak chladně, až mě mrazilo v kostech, ale i přes ten chlad jsem cítila lehké vzrušení a třepot motýlích křídel uvnitř mého nitra. Jak je možné, že nyní téměř černé oči se na mě ještě před dvěma dny dívaly s takovou touhou a vřelostí, jakou jsem za svůj život nepoznala? Ty zlatohnědé oči…
„Má ložnice?“ otázala jsem se zastřeným hlasem, pokoušela jsem se, aby můj údiv nebyl znát na hlase, ale nedalo se nic dělat, všechny emoce se čeřily v mém nitru a hlas mě nechtěl uposlechnout.
„Ano, já si lehnu do vedlejšího pokoje. Kdyby ti zde něco chybělo, stačí říct,“ zamumlal stručně a než jsem se stačila vzpamatovat z jeho sdělení, zavřel dveře pokoje a já jsem mohla poslouchat jen jeho lehké kroky, které mířily do přízemí.
Kdyby mi něco chybělo? Co třeba novomanžel?!
Prolog byl stručný, nechtěla jsem rozepisovat sáhodlouhé vyprávění hned. Ale snad se i tak líbil. V každém případě budu ráda za komentář, který tu najdu. ;) Berte v potaz, že je to moje první tvorba po hodně dlouhé době...
Vaše Myself
Autor: Myself (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Sbohem a šáteček - Prolog:
krása jen tak dál =)
nuž, ja nemám slov. Je to skvelé! trošku mi je ľúto, že to nie je dlhšie Teším sa na ďalšiu kapču! Len tak ďalej, skvelý začiatok!
zajímavé...těším se na další doufám, že vysvětlíš, jak se všechno stalo, protože jsem trochu zmatená
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!