Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Rozpůlená duše - 1.kapitola

31.07.2009 (21:00) • LoveShy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1521×

Jestli někdo promeškal úvod, tak tady je: ÚVOD

1.kapitola

Annie s Gabrielou jako obvykle usedly v poslední lavici , odkud měli výhled na celou třídu. Normálně by sestersky začaly diskutovat a chlapcích ze školy a vymýšlet vtípky na pana učitele Browna , ale nestalo se tak.
,,No tak Annie , to je podruhý co mě nevnímáš. Co to s tebou je?" dloubla Gabriella loktem do svojí sestry.
,,Co já? Nic mi není." zabrumlala Annie jako odpověď , jako by byla naštvaná , že ji někdo vyrušíl z přemýšlení. Gabriella raději zakroutila hlavou a dál si do sešitu vypisovala poznámky z učitelova výkladu. Annie psala asi každou dvacátou důležitou věc. Nevěděla co se to děje. Očima zabloudila o dvě lavice před sebe. Edward Cullen.

Líbil se jí. Ne doslova tedy. Spíše ji nějakým podivně zvláštním způsobem přitahoval. Vypadal jako antický bůh. Milovala jeho karamelové oči. Jen se do nich odvážila málokdy podívat. Vždycky ji probodl svým ostrým uhrančivým pohledem , kterého se bála , ale zároveň ji přitahoval. Nad svými myšlenkami už raději zakroutila hlavou a usmála se. Gabriell , která ji celou dobu pozorovala hodila po sestře vcelku ustaraný pohled. Věděla , že se s ní něco děje.
Když však zvonění oznámilo konec hodiny vstala a jako by se nic nedělo vyšla ze třídy.

***

Tento den byl stejný jako všechny ostatní , po čtvrté vyučovací hodině tedy všichni žáci zamířili do školní jídelny a každý se usadil tam , kde obvykle sedává. Gabriella s Annie seděli u stolu s dvěma veselými kluky - Thomasem a Jeremym- a také s další slečnou , která se jmenovala Jane.Všichni se zapojily do veselé konverzace u jídla.

Alice s Edwardem byli u stolu Cullenů první a rozebírali Jacobovu ranní poznámku na jejich adresu. Po chvíli se k nim připojili i Jasper a Rosalie s Emmetem , kteří se do konverzace o nekamarádech rádi přidali...
V tu chvíli dorazili do jídleny Jacob a Embry, za nimi šli Quil , Seth , Paul a Jared.
Emmet se ušklíbl a neodpustil si poznámku. ,,My o vlku a vlk za dveřma." zachichotal se a zbytek jeho sourozenců s ním.
Jenom již zmíněná přicházející parta se na ně nepodívala moc hezky...Jacob po nich vrhl ošklivý pohled.

***

Zbytek dne už byla atmosféra mezi nimi v poklidu a tak se nehádali ani o společných hodinách. Když škola skončila všichni se ven hrnuli jak jen to šlo a každý mířil ke svému autu.

Edward spolu se sourozenci přišli k červenému kabriletu , který patřil Rose a stříbnému volvu , které bylo Edwardovo. Ještě chvíli mezi sebou vesele debatovali, než ze dveři vyšel Jacob , který byl zrovna vášnivě zabrán do konverzace s kamarády.
,,Nenávidím je a toho Edwarda obzvlášť , pijavice jedna." stěžoval si zrovna Embrymu.
Byli už ale docela blízko a Edward to zaslechl. Naštvaně nakrčil rty a šel k němu blíž.
,,Co si to řekl..ty...ty pse?!" nezakřičel, řekl to s ledovým klidem a hořkým nádechem. Jacob se na chvíli uchechtl, ale jeho výraz se poté co spatřil Edwarda změnil na naštvaný.

***

Annie s Gabriell vyšly ze školy a mířily ke svému autu , když však jejich pozornost upoutala dvojice chlapců s naštvanými výrazy ve tvářích a bojovnými postoji - Jacob a Edward.

******

Sestry pomalu došly blíž k hloučku lidí, který se pořád rozrůstal. Nevěděly co se děje, ale byly samozřejmě zvědavé, co upoutalo pozornost půlky školy. Vecpaly se dopředu davem kluků a překvapeně se dívaly na rozpor mezi Cullenem a Blackem. Všichni věděli, že se tito dva nesnáší, ale nikdo nechápal proč. Alice stála Edwardovi za zády a držela ho za rameno. Něco mu říkala, ale on kroutil hlavou. Hlouček lidí okolo se rozrůstal a rozrůstal, až bylo celé parkoviště zaplněné lidmi. Všichni se nedočkavě dívali co se bude dít. Jasper si stoupnul zleva od Edwarda a pokusil se ho odtáhnout  k jejich autům. Marně. Jacob stál s hlavou vztyčenou, měl výsměšný výraz, ruce založené na prsou a všechny kluky v zádech. Jediný Seth kroutil hlavou a snažil se je přemluvit, aby toho nechali.
„Tak co? Bude něco?“ zavolal někdo z davu.
„Ne,“ odsekl Edward. „Tady se nic zajímavého dít nebude.“ V davu to zašumělo.
Máš strach, co? Pomyslel si Jacob. Máš strach, že bych tě vyřídil.

Edward se zhluboka nadechl - ač nemusel - a popošel těsně k Jacobovi. „Dnes večer, sejdeme se na mýtině,“ zašeptal mu sotva slyšitelně. „Uvidíme kdo z koho.“
Jacob se jenom usmál a pokýval hlavou. Edward se otočil a se svými upíří sourozenci nastoupili do aut. Vlkodlačí parta se naskákala do své dodávky a dav před školou se po chvilce udiveně rozpustil. Annie a Gabriell jen mlčky civěly a nevěděly co si mají myslet. Black a Cullen se stávali často důvodem jejich hádek. Annie byla zamilovaná do upíra Edwarda Cullena už přes dva roky a Gabriell hned učaroval vysoký tmavovlasý vlkodlak Jacob Black, jen co nastoupil do této školy. Ani jedna netušila, kdo oni doopravdy jsou, neznaly pravý důvod jejich sporů, proto se hádaly a stály často proti sobě, jako Jacob a Edward.

***

Janette a Tom Mooreovi dnes přišli brzy z práce. Když sestry dorazily, seděli i s Eliotem v obývacím pokoji a o něčem diskutovali. Holky chtěly jít do svého pokoje, ale rodiče jim chtěli něco říct. „Annie, Gabi, sedněte si. Zítra má být výjimečně hezké počasí, tak jsme se rozhodli, že pojedem stanovat,“ oznámil jim Tom.
„Bude to skvělé, konečně budeme spolu,“ usmála se Janette. „Pojedem už dnes, budeme tam celý pátek a přes víkend. V práci to máme zařízené, se školou to není problém ne?“
Holky se na ně podívaly jako na blázny. Nesnášely stanování, chození do přírody a trávení času s rodiči. „Už máme ale nějaké plány s partou,“ zaškemrala Annie. Gabriella se k ní přidala: „A musíme se učit na zkoušky, čekají nás brzy.“ Tom a Janette se na ně zamračili a po chvilce pochopili, o co se snaží. „Jo a jedou všichni, žádné výmluvy,“ ukončil diskuzi Tom. Eliot se zachechtal a vyplázl na sestry jazyk.

***

Když dojeli Cullenovi ze školy domů, všichni se vyčítavě dívali na Edwarda. „Myslíte, že tam půjdete taky, se mnou? Vlci tam budou všichni…včetně Sama, jejich vůdce.“
Nikdo neopověděl na jeho otázku, ale slyšel jejich myšlenky a tak to pochopil z toho a průběžně jim odpovídal. Zbláznil se? Bojovat s vlkodlakem? Nepřipadá v úvahu. Zuřila Alice.
Je to bláznovství. Zavrhoval to Jasper. Se mnou hochu nepočítej. Myslela si Rosalie.
Emmet si nemyslel nic. On se jenom smál. „Já jdu teda s tebou, to si nenechám ujít.“
Carlisle s bojem samozřejmě nesouhlasil. „Půjdeme všichni a já to s vlky domluvím. Žádné boje tu nechci a pochybuji, že Sam ano.“

***

Když Cullenovi došli na mýtinu v domluvenou dobu, vlci tam ještě nebyli. Ale Edward říkal, že už jsou blízko, slyšel jejich myšlenky. Do minuty na louku pomalu vstoupilo osm obrovských vlků. Edward je všechny v rychlosti spočítal a hádal kdo všechno přišel. Uprostřed byl samozřejmě Sam, vedle něj Jacob, který byl už ze všech vlků největší.
Potom Quil, Paul, Embry, Jared, Seth a překvapivě jediná vlčice – Leah. Postupovali pomalu a zastavili se asi patnáct metrů od Cullenů. Stáli proti sobě největší predátoři – obrovští vlci, velcí jako koně a andělsky krásní, nadlidsky rychlí upíři – a nikdo, ani Edward, který se snažil přečíst jejich mysli, aby uhodl, co se chystají dělat, nevěděl, co se vlastně bude dít.

***

„Je to ještě daleko?“ zahekala Gabriell. Na zádech nesla velkou krosnu a v každé ruce měla jednu tašku. Už šli přes hodinu lesem do pozvolného kopce, bylo celkem teplo a tak už byli všichni vyčerpaní. „Ještě…kousíček,“ zafuněl Tom. A opravdu – po chvilce vyšli na stinný plácek, naproti se tyčila vysoká skála a okolo samý les. Všichni shodily batohy ze zad, upustili tašky z rukou a vydýchali se. Už bylo ale pozdní odpoledne, pravý čas postavit stany a rozdělat oheň. Eliot dostal za úkol postavit ohniště, Janette začla připravovat skromnou večeři, Tom začal stavět stany a holky měli najít dříví. Neochotně se sebraly a šly do hlubšího lesa, pro nějaké suché dřevo. „Nechápu, že jsme se k tomu nechaly přemluvit,“ mumlala Annie a kopla vzteky do blízkého pařezu. „Je to tady pěkně strašidelný co,“ rozhlédla se okolo sebe Gabriell. „A začíná být zima,“ otřásla se Annie. Začaly tedy rychle sbírat suché klacíky a nevědomky postupovaly hlouběji a hlouběji do lesa. Když obě měly plnou náruč dřeva a klacků, chystaly se vrátit zpátky k rodičům. Šly směrem k tábořišti, o kterém si myslely, že je správný, a povídaly si a stěžovaly. Už se zatím setmělo, v lese byla velká tma, jen tu a tam svítil skrz stromy na zem měsíc. Šly pořád po vyšlapané cestě, prodíraly se křovím a bylo jim divné, že ještě nejsou u rodičů. Najednou vyšli na jakési mýtině. „Asi jsme se ztratily,“ pronesla zoufale Annie.

***

Jejich zrak okamžitě padl na osoby, stojící na rozlehlé louce. Sedm lidí stálo v podivných pozicích a dívalo se upřeně před sebe. „Kdo to je? A kam se to dívají?“ zašeptala Annie. V tu chvíli se oči těch sedmi lidí upřely na ně. „Na nás,“ vyjekla Gabriell.
V tu chvilku si všimly, že naproti těm lidem stojí něco velkého a je toho hodně. Holky nepatřily ke strašpytlům a byly zvědavé co se to děje. Šly blíž a blíž. Když došly dostatečně blízko, poznaly je. „Cullenovi,“ zašeptala Gabi. „Co tu děláte?“ zeptala se opravdu udiveně Annie. Obě holky nic nechápaly. Najednou něco zavrčelo. Holky se otočily vlevo a spatřily osm obrovských vlků jaké ještě nikdy neviděly.

Autor: LoveShy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Rozpůlená duše - 1.kapitola: