Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Rozhodnutí - 3. kapitola

14.04.2013 (17:45) • Dianeh001 • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 987×

3. kapitola

Bella Swanová

Probudila jsem se až když na obloze silně pražilo slunce. Neustále mě šimralo a svítilo mi do očí a jelikož já mám své oči ráda, zatáhla jsem závěsy. Vedle mě samozřejmě Jacob tvrdě spal. Nechtěla jsem ho budit, ale zároveň jsem si chtěla užít dovolenou, takže jsem se rozhodla jít to tady okouknout sama. 

Oblékla jsem si červeno-bílé šaty pod kolena, boty na klínku a mé oblíbené sluneční brýle, které jsem dostala od mamky k narozeninám. Do kabelky jsem si ještě strčila mobil, peněženku a foťák. Tak, hotovo, jsem připravená vyrazit. Sakra, málem jsem zapomněla na vzkaz!

Ahoj, ospalče. Až tohle budeš číst, já budu venku. Počkej na mě, do tří hodin jsem zpátky. Bella

Vyšla jsem z hotelu přímo u bazénu, a tak jsem se tam rozhodla trochu porozhlédnout. Koupaliště bylo vážně velké a ani o dlouhý bar tady nebyla nouze. Prostě ráj. Už se nemůžu dočkat, až se tady rozvalím na lehátku s drinkem a knížkou.

Dále vedla kamenitá cestička lemovaná cizokrajnými rostlinami všech možných druhů a barev. Samozřejmě jsem musela udělat hodně fotek, aby všichni viděli, jak jsem se měla. Konečně jsem došla na pláž, kde bylo ale k mé smůle pěkně narváno. Lidi se vzájemně překřikovali a přeskakovali, až to bylo docela děsivé. 

Pokračovala jsem dál a dál po pláži v naději, že najdu nějaké to stinné, osamocené místo, což se mi nakonec podařilo. Útesy na úplném konci pláže, o které se rozbíjely vlny, byly dost úchvatné na to, abych jimi zaplnila čtvrtinu paměti mého fotoaparátu. Seděla jsem si tam v klidu a pohodě a rozjímala.

Taky jsem si vzpomněla na Edwarda. Jak se asi má? A kde je? Uvidíme se někdy? Taky mě napadlo, že by mohli být s Jakem docela kamarádi. Možná...

„Ahoj,“ řekl někdo za mnou a já málem leknutím spadla do vody.

Překvapeně jsem vykřikla a tak tak jsem se udržela na skalce. Ten zlomyslný člověk stál ve stínu kus za mnou a pobaveně mě sledoval. Až po nějaké chvíli jsem si uvědomila, kdo to je.

„Co... co tady děláš?“

„Je to moje tajné místo,“ odpověděl Edward, když jsem k němu došla.

„Tak to těžko, tohle je totiž moje tajné místo!“ oponovala jsem mu.

„Já tady byl dřív.“ 

„Já tady byl dřív,“ napodobovala jsem jeho hlas. 

„Varuju tě, se mnou si nezahrávej!“ vyhrožoval mi, ale koutky úst mu pořád cukaly do úsměvu.

„Nebo?“ Zaujala jsem hrdý a nebojácný postoj a vyzývavě se na něho podívala. 

Odpovědí mi bylo to, že si mě přehodil přes rameno, jako bych byla pírko, a točil se mnou dokola a pořád rychleji. Já jsem ječela a smála se jak pominutá a občas měla pocit, že na jeho čistě bílou košili hodím šavli.

Potom se najednou zastavil, až to ve mně hrklo, a přehoupl si mě do náruče. 

„Věříš mi?“ zeptal se s vyzývavým pohledem.

„Podle toho v čem...“ váhala jsem.

„Tak se drž!“ V tu chvíli se i se mnou vrhnul dolů z toho útesu. Samozřejmě jsem se držela jako klíště. Za malou chvíli mě obklopila osvěžující voda. 

„Ještě jednou!“ volala jsem nadšeně, když jsem se vypotácela celá mokrá z moře.

„Vždyť jsi měla co dělat, aby ses neutopila!“ volal na mě Edward a snažil se si vyždímat alespoň nějakou vodu z oblečení.

„Já? To spíš ty!“ obhajovala jsem se.

„Celou dobu jsem tě zachraňoval.“ Se smíchem jsem do něj strčila a svalila se do písku. Moje nové šaty byly celé zmáčené a zničené, ale to mi teď bylo fuk. 

Edward mi ukázal svou 'skrýš' v jeskyni a dlouhou dobu jsme si povídali o všem možném. Já mu řekla o sobě, své rodině a svém životě a on mi zase na oplátku řekl o tom jeho. Bylo to vážně zajímavé. Zjistila jsem, že se často stěhují, má dva bratry a dvě sestry a (heuréka pro svobodné) je single! Ale to mě vůbec nemusí zajímat, protože jsem šťastně vdaná. Ne, že bych Jakea neměla ráda, jen si nejsem jistá, jestli je to ta pravá a věčná láska. Ale asi jo, když už jsem si ho vzala, tak ho snad budu navždy milovat, no ne?

„Ale ne, vždyť už je půl čtvrté!“ lekla jsem se při pohledu na hodinky, které mi naštěstí spadly ještě před tou nedobrovolnou koupelí.

„Někam spěcháš?“ ptal se zvědavě.

„Jo a už jsem tam dávno měla být!“ Rychle jsem se zvedla, rozloučila se s Edwardem s tím, že se ještě určitě uvidíme a upalovala do hotelu.

~~~~~~

Rozrazila jsem dveře a vpadla přímo do něčí náruče. 

„Bells, kde jsi byla? Už jsem se tě chystal jít hledat.“ ptal se starostlivě Jake.

„Jen jsem se... trochu... zdržela s... kamarádem,“ koktala jsem udýchaně, jelikož jsem celou cestu běžela, abych se vyhnula vyslýchání.

„Jakým kamarádem?“ Tomu se ale asi nevyhnu.

„Seznámili jsme se na letišti a náhodou jsem ho potkala, tak jsme se zakecali,“ vysvětlovala jsem trochu váhavě.

„Jak to vypadáš?!“ zeptal se zděšeně, když si všimnul mých zdeformovaných šatů od písku.

„Právě se jdu převléknout, když dovolíš.“ Proklouzla jsem kolem něj do koupelny, kde jsem se zavřela. Jenomže do čeho? Tyhle šaty byly to jediné, co jsem měla v plážové tašce a ne ve ztraceném kufru. Proklaté aerolinky!

Potom už mi zbylo jenom oblečení, ve kterém jsem přijela. To ode mě bylo vážně zodpovědné zničit mé jediné šaty. Jestli moje oblečení nenajdou do dvaceti čtyř hodin, budu si muset koupit nějaké nové věci, protože v tomhle dva týdny chodit nemůžu. Ale proč bych si je měla kupovat já, když ty šaty zničil Edward? Ať mi je hezky zaplatí on. 

Musela jsem se usmát, protože se mi vážně zamlouvala představa, že si to pěkně kráčím po tržišti a zkouším si nové a nové kousky, zatímco mě on následuje ověšený mými taškami. 

Rozhodla jsem se, že se trochu upravím a obléknu si mé příjezdové oblečení. Takhle to snad na večeři stačí.

„Můžeme jít.“ oznámila jsem Jacobovi, který seděl na posteli. 

„Počkej, ještě bych ti chtěl něco říct,“ začal opatrně. Podezíravě jsem si ho měřila. „Víš, Bells, jsem tady tak trochu pracovně. Jenom malinko. A zítra po obědě musím jít na služební schůzi. Máme tady takovej kšeft s motorkami a já to mám zařídit. Přijedu až další den.“ To na mě bylo trochu moc informací. Takže on je tady vlastně za prací? No, i když mi bylo hnedka divné, kde vzal na tenhle bejvák. Zítra se budu pěkně nudit.

Tak je tady další kapitolka. :))) Moc Vám děkuju za komentáře k předešlým dvěma kapitolám, dávají mi sílu jít dál, jelikož jsem v psaní pořád tak trochu váhavá. Snad se Vám bude povídka líbit i nadále. ;)

Autor: Dianeh001 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Rozhodnutí - 3. kapitola: