Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Rozdvojená díl 5. Touha po krvi

,.

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Rozdvojená díl 5. Touha po krviMyslím, že většina z vás si na mou povídku Rozdvojená nepamatuje. Ani se nedivím, už je to hodně dlouho, co byl přidaný minulý díl. Myslela jsem, že už nic nenapíšu, když v tom mě to chytlo a já se rozhodla psát dál. Doufám, že Ti, kdo jí dříve četli mají radost =) A vy co jste jí nečetli --> doufám, že vás zaujme a budete jí číst dál =) Snesu kritiku, i tu špatnou, tak do toho! Snad se vám bude líbit. Vaše Ufi

13.08.2010 (20:15) • Ufiismee • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1178×

Z pohledu Alice:

Do dveří totiž právě vcházel Charlie.

„Ahoj,“ zavolal, „jdu vás navští-“ nedořekl a vytřeštil oči. Nathalia se na něj totiž vrhla a zabránila mu dál mluvit. Naštěstí ji nějak zdržel, protože já, Bells a Rose jsme se vzpamatovaly až po pár vteřinách. Nic se mu nestalo, uf. Měl obrovské štěstí. Proč se tu, do háje, vzal tak najednou?! Vždycky předem volá!

„Tati!“ zaječela Bella, „proč jsi nezavolal? Víš, co se ti teď mohlo stát? Mohl jsi umřít! Co tu vůbec děláš? Stalo se snad něco mámě nebo Philovi? Co se děje? Je snad něco –“ hystericky na Charlieho křičela.

„No tak, Bello, jsem v pořádku, já i ostatní, ano, holčičko?“ přistoupil k Belle a obejmul ji. Ta už se naštěstí uklidnila.

„Chtěl jsem tebe a Nessie překvapit, má přece svátek, pamatuješ?“ Nevím, jak Bells, ale já si to pamatuji dobře. Rozhodli jsme se, že by Ness taky měla slavit svátek. No jo, ale kdy? Na Renée nebo na Esmé? Protože jsme se nedokázali dohodnout, vymysleli jsme pro ni datum svátku sami. A on je to dnešek! Vůbec jsem si toho nevšimla.

„Jé, no jo! Děkuji za připomenutí, Charlie.“

„Nemáš vůbec zač, Alice. Kde vůbec je?“ Začal se udiveně rozhlížet po pokoji. Chtěla jsem odpovědět, ale Bella byla rychlejší.

„Není tady, šla s Jade do La Push. Asi teď blbnou s Jakem, znáš je,“ usmála se. Charlie se zasmál a s úsměvem se rozpovídal.

„Co to bylo za holku, co se na mě vrhla? To vypadám tak mladý a úžasný?“ řekl a začal napodobovat „sexy pohled“ (a řeknu Vám, moc mu to tedy nešlo). Já i Bells jsme vybuchly smíchy. Rose se cukaly koutky tak, až se nakonec rozesmála taky. Bella, ještě stále v záchvatu smíchu, začala.

„Takhle tě neznám, tati!“ Další výbuch smíchu.

„To je Nathalia. Našli jsme ji v lese, už u ní začala proměna, a - “ Charlie se začal tak nějak zelenat, a tak jsem to zakončila já, „ale to je na dlouhé povídání.“ Už začal vypadat, že je mu dobře, zatímco Rose ještě více zbledla. Polekaně jsem na ní koukla.

„Rose, všechno v pohodě?“

„Ne! Alice, Nathalia tu není! Musela utéct, když jsme uklidňovaly Bellu!“ Mně i Belle to secvaklo.

„Žízeň!“ vyhrkly jsme najednou. Rose s Bellou se vyřítily ke dveřím, zatímco já jsem – značně nechápajícího a vyděšeného – Charlieho slušně "vykopala ze dveří“. Ještě si pro sebe brblal něco o "těch divnejch ženskejch“ a "ještě k tomu upířích divnejch ženskejch“, a pak nastoupil do svého policejního auta.  Když odjel, chytila jsem Bellin, Rosin a Nathaliin pach a vydala se za ním. To nevypadá dobře. Míří do města!

Z pohledu Nathalie:

Nechtěla jsem to, ale nedokázala jsem se ovládnout. Prostě jsem chtě, nechtě musela. Jen, co se mi naskytla chvíle, jsem vyběhla z domu za krásnou vůní. V krku mi úplně svíralo, jak jsem se těšila. V lese bylo šero, ale pro moje „nové“ rudé oči to nebyl problém. Dříve jsem byla – jsem? - zbrklá a často jsem zakopávala, ale tady jsem nezakopla ani jednou. Blížila jsem se k městu, nebo jsem si to aspoň myslela.

Do nosu mě udeřil odpudivý pach. Fuj! Asi jsem běžela za nějakým zbloudilým houbařem, až mě to zavedlo sem. Opovržlivě jsem nakrčila nos a ohrnula ret. Najednou jsem se vzpamatovala. Co to dělám? Tak jsem upír, ale to přece neznamená, že se budu chovat jako zrůda. Nedbala jsem na pach a vydala jsem se dále k pobřeží s nadějí, že tam najdu město. Počkat! Ale pokud nechci být zrůda, tak nesmím pít lidskou krev! Nebo snad ano? Ne, to určitě ne! Já mám takovou žízeň! Ale nechci zabíjet ty lidi. Proč jsem nepočkala na ostatní a nešli jsme společně?! Já jsem tak pitomá! Chovám se jako husa. Nejdřív chci zabíjet lidi a teď tu sedím v lese a potichu se lituju a zároveň proklínám. Já jsem asi vážně mimo. Jo, to vlastně jsem, protože jsem upír!

„Pomozte mi někdo!“ zakřičela jsem do lesa, kde mě určitě nikdo neuslyší a hloupě jsem propukla v tichý, suchý pláč.

Z pohledu Alice:

Měla jsem vizi. Nejdřív jsem viděla Nathalii, jak běží lesem směrem k městu, pak se ale otočila a vydala se směrem k La Push. Chvíli jsem nic neviděla, až po pár set vteřinách se mi ještě mihla plačící Nathalia v lese.

„Holky!“ zakřičela jsem.

„Musí být za hranicí! Měla jsem vizi, ale nic nevidím! Bojím se, že na ni přijdou vlkodlaci!“ Rose na mě vrhla ustrašený pohled.

„Do La Push? Ale tam jsou přeci holky! A navíc, musíme vlkodlaky varovat! Nechceme přece, aby se Nathalii něco stalo!“ Očividně si ji oblíbila.

„To nejde! Nesmíme přes hranici!“ řekla jsem už trochu hysterickým hlasem. Chvíli jsme všechny mlčely a přemýšlely, když v tom Bella vykřikla

„Jdu tam! Musím je varovat!“ Koukala na nás vyděšenýma očima.

„Kvůli všem! Ness, Jade, Nathalii i vlkodlakům!“ dodala.

„Bello, pokud vím, stejně nesmíš přes hranici!“ obořila se na ni – už nejspíš také vyděšená – Rose.

„Rose, já se s nimi znám. Musím tam jít. Oni mi nic neudělají, vážně!“ řekla rozhodně a rozeběhla se k hranici.

„Bello!“ křičela za ní ještě Rose.

„Rose, to chce klid,“ začala jsem ji uklidňovat, „vždyť ty jsi naše klidná „ledová královna“.“ Usmála jsem se na ni.

„To bude v pořádku, Nic se jim nestane.“ Takhle jsem ji ještě neviděla, musela mít obrovský strach. Ani se jí nedivím. Já ho měla taky, ale u naší chladné Rose to bylo podivné. No, ale Nessie má moc ráda, Jade si velmi oblíbila a očividně má v lásce už i Nathalii. Tuhle Rose neznám. Teď je ale důležité zůstat v klidu, snažit se najít vhodné řešení a nechat Bellu, ať si poradí s vlkodlaky. Víc udělat nemůžeme. Jenom doufat, že je vše v pořádku.

Z pohledu Nathalie:

Seděla jsem tam asi hodinu a jen tak nad sebou přemýšlela. Proč zrovna já? Kdybych byla člověk, teď bych už byla s kamarádkami na hodině hip - hopu. Hrozně ráda tančím. Byl to pro mě celý život. Když v tom to přišlo. Nějaký upír si mě vybral k obědu. Znechuceně jsem se na sebe podívala. Co teď ze mě je? Jo, asi jsem hezčí, než jsem byla (jak říkala ta blondýnka... Jó, Rosalie!), ale tady jde o to, co jsem vevnitř. Budu smět jíst svou oblíbenou pizzu? Budu moct tančit? Budu muset zabíjet lidi? Jsem upír. Krvelačné monstrum.

Vytáhla jsem z kapsy u kalhot své zrcátko. Bylo prasklé, ale jen na straně. Takže mi ještě dobře poslouží. Chvíli jsem si ho jen obracela v rukou, pak jsem to ale nevydržela a podívala jsem se na sebe. Nemohla jsem uvěřit svým očím. Jsem tak hezká! Stokrát hezčí než jako člověk. Jenom ty rudé oči mě trochu štvaly. Rudé jako krev. Oblízla jsem se a pak jsem si v duchu vrazila facku. Do háje. Kéž bych měla takové krásné, zlaté, jako mají ta malá (Alice?) s Bellou a Rosalií. Zajímalo by mě, jak to udělaly. Že by kontaktní čočky? Musím se jich na to zeptat, až se zase uvidíme. No, pokud se uvidíme a pokud se mnou budou chtít ještě promluvit. Styděla jsem se za to, co jsem udělala. Prostě jsem se nedokázala ovládnout. Slyšela jsem prasknout větvičku. Ta mě vytrhla ze snění. Poslouchala jsem dál. Ne, to se mi asi jen zdálo. Když v tom téměř neslyšitelně zašustilo křoví. Zpozorněla jsem. Zpozorovala jsem, že se ke mně někdo blíží.

________________________________________________________________________________________________________________

Předchozí * Shrnutí * Další

Autor: Ufiismee (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Rozdvojená díl 5. Touha po krvi:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře