Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Rozbřesk trochu jinak 88

ED a Bella


Rozbřesk trochu jinak 88Další dílek. Tentokrát Bellu čeká další večerní program, ale hřeb jejich cesty bude asi až v 90. kapitole, což bude za chvíli a budeme se blížit ke konci. Doufám, že se vám to bude líbit, protože než jsem našla ty obrázky, myslela jsem, že vyletím z kůže. Tak si to užijte a zenechte otisk.

„Dej si sprchu, lásko. Mám pro tebe další překvapení,“ postrčil mě Edward do koupelny, když jsme se vrátili.

„Zase mi vybereš oblečení?“

„Rozhodně,“ kývnul s vážnou tváří, tak jsem zaplula do koupelny.

Umyla jsem se svým oblíbeným sprchovým gelem a vlasy jsem si umyla voňavým šamponem.  Po sprše jsem se zabalila do ručníku, vlasy vysušila a vrátila jsem se do ložnice.

Na posteli byla hromádka oblečení a Edward nikde. Hned na vrchu byly černé, samozřejmě krajkové kalhotky, ale podprsenka nikde nebyla. Pod nimi silonky a fialové šaty se stříbrnou sponou. Na zemi černé páskové lodičky, které byly opravdu nádherné, ale na mě moc odvážné. Vzala jsem si věci do ruky a vrátila se zpátky do koupelny.

šaty

boty

Oblékla jsem se a boty mi daly trochu zabrat. Vlasy jsem nechala rozpuštěné a připravená jsem vylezla. „Sluší ti to,“ přitisknul si mě k sobě Edward a políbil mě.

„To říká ten pravý,“ sjela jsem ho pohledem.

Měl na sobě černý oblek, bílou košili a fialovou kravatu, abychom k sobě ladili. Uchechtl se a nabídl mi rámě. „Můžeme madam?“

„Jistě,“ kývla jsem a zahákla svou ruku.

Myslela jsem, že zase někam půjdeme pěšky, ale před hotelem už čekalo naše auto. Edward mi gentlemansky podržel dveře, abych mohla nastoupit a pak si sednul na místo řidiče. Nastartoval a s úsměvem na tváři vyrazil.

Čekala jsem, že pojedeme dlouho, když vzal auto, ale po chvíli jsme zastavili. Zůstala jsem vyjeveně koukat na tu velkou budovu. Edward mi mezitím otevřel dveře a lehce se zasmál, když viděl, že se k vystupování nemám. Trochu jsem se začervenala a se sklopenou hlavou přijala jeho ruku. „Divadlo?“ zeptala jsem se zaskočeně, když jsme usedli na svá místa v lóži.

„Národní,“ opravil mě s úsměvem.

„Ale já neumím česky.“

„To vůbec nevadí,“ usmál se a svojí pozornost obrátil k jevišti, protože zhasínala světla.

Už na začátku jsem zjistila, že češtinu opravdu potřebovat nebudu, protože to byl balet a po další chvíli jsem poznala svého oblíbeného Shakespeara a jeho Romea a Julii. Podívala jsem se na Edwarda a ten se usmál. Úsměv jsem mu oplatila a naplno se zažrala do děje.

O přestávce mi Edward koupil vodu, protože z coly bych nespala, ale byla bych si jistá, že by mu to nevadilo a dokázal by to pěkně využít. Potom jsme se vrátili zpátky na místa a začalo druhé dějství.

Zase mě nejvíce dojala scéna, kdy Romeo zjišťuje, že je Julie „mrtvá“ a zabíjí se taky. Dokonce mi z oka vyklouzlo pár malých slziček a Edward si toho všimnul. Se zbožňujícím výrazem mi je setřel a pevně mě chytl za ruku.

„Děkuju,“ zašeptala jsem po skončení.

„Nemáš zač, ale za co?“ zeptal se s pokřiveným úsměvem.

„Za všechno,“ odpověděla jsem a lehce ho políbila.

O chvíli později jsme se vrátili do hotelu a hlavně do pokoje. Hned u dveří jsem si zula boty a zezadu objala Edwarda, který si sundal sako a přehodil ho přes křeslo. Natáhla jsem se na špičky a políbila ho na krk. Ztuhnul, ale nevypadalo, že by mu to vadilo, tak jsem pokračovala.

Poslepu jsem mu začala rozepínat knoflíčky u košile a stále ho líbala na krk. Když jsem se dostala až nahoru, začala jsem prsty lehce objíždět každý jeho vypracovaný sval. „Bello,“ vydechl.

„Ano?“ zeptala jsem se s úsměvem, ale odpovědi už jsem se nedočkala.

Místo toho začal drtit moje rty těmi svými a já se mu ani nebránila. Rozepnutou košili jsem mu svlékla a i s kravatou jí odhodila někam do kouta. Hned na to se ozval škubavý zvuk, ale šaty to nebyly, takže nejspíš silonky.

Jednu nohu jsem mu omotala kolem pasu a on si mě trochu povytáhl. Upíří rychlostí mě donesl do postele a pomalu mě na ní položil. Moje ruce stáhl ze svého krku a dal mi je za hlavu.

Asi mu na těch šatech hodně záleželo, protože je neroztrhl, ale pomalu mi je svléknul a shodil je z postele.

Svýma volnýma rukama jsem sjela k jeho kalhotám, zatímco on si hrál s mými bradavkami a rychle je rozepnula. Sám si je stáhnul a někam odkopnul.

Jak se mu asi líbily šaty, kalhotky si jeho sympatie asi nezískaly, protože je roztrhl. Co nejrychleji to šlo, jsem mu stáhla boxerky a víc se na něj natiskla. Trochu mi roztáhl nohy a pomalu do mě vniknul. Slastně jsem zasténala a prohnula se v zádech. Edward svoje rty přitiskl na můj krk a líbal mě. Svoje ruce jsem mu zamotala do vlasů a jeho rty si přitáhla na svoje.

Pohybovala jsem proti němu pánví a sténala mu do kůže. On šeptal moje jméno a lehce mě hladil po noze.

Začala se ve mně zvedat vlna orgasmu a já začala zvyšovat tempo. Chvíli na to jsem vykřikla Edwardovo jméno a vyčerpaně jsem zůstala ležet na posteli. Edward naposled přirazil, svalil se vedle mě a dal mi pusu do vlasů.

Sice se mi zavíraly oči, ale nedokázala jsem si odpustit sprchu. Byla to sice jen rychlovka, ale úžasně mě to osvěžilo.

Už v noční košilce jsem se vrátila do postele a s úsměvem se přitulila k Edwardovi. „Miluju Tě,“ zašeptala jsem už v polospánku a na čele cítila Edwardovi studené rty.

Další den ráno mě na posteli čekala snídaně, tak jsem se do ní hladově pustila. Tentokrát to byl pomerančový džus, ovocný salát a k tomu ještě plná miska jahod, pomerančů, jablek a banánů. Tu jsem položila na noční stolek, že si to nechám na večer a pustila jsem se do salátu.

Edward mi mezitím připravil oblečení a pak odnesl tác s nedojedenou snídaní. Upravila jsem se a nedočkavě čekala na pokyny, co budeme dělat dneska.

Jen co jsme vyšli z hotelu, Edward stopnul taxíka a jeli jsme docela dlouho. Nakonec jsme vystoupili na nějakém náměstí, kde bylo spousta restaurací a uprostřed nějaká socha. „Seš pro program A nebo B?“ zeptal se zničehonic Edward, když jsem se rozhlížela kolem.

„B,“ vyhrkla jsem téměř okamžitě.

„Takže historie a pak nákupy,“ usmál se a někam mě vedl.

„A co bylo A?“ nadzvedla jsem obočí.

„Nákupy a pak historie,“ zašklebil se.

„A nešlo by to bez těch nákupů?“ koukla jsem na něj prosebně.

„To by rozhodně nešlo,“ zakroutil hlavou a usmál se.

Chodili jsme po náměstí a Edward mi ukazoval, co je co a já ho zaujatě pozorovala. Nakonec jsme skončili u orloje a bylo přesně poledne. Potom jsem si povinně musela dát oběd a čekaly mě nákupy. Snažila jsem se jídlo co nejvíc prodloužit, ale Edward na sobě nedával znát žádné známky netrpělivosti. Naopak mě s úsměvem pozoroval a to mě ještě víc znervózňovalo. „Dobře, vyhrál si,“ položila jsem vidličku do talíře a opřela se o židli.

„Já vím,“ usmál se a na stůl položil peníze.

Zvedla jsem se, oblékla si bundu a vyšla ven. Edward mě chytil za ruku a zašli jsme do nějaké ulice, kde bylo spoustu značkových obchodů, které jsem znala hlavně díky Alici. Byla jsem odhodlaná, že si budu hrát na nejvíc znuděnou, ale jakmile jsme prošli kolem výlohy jednoho zlatnictví, zastavila jsem se a úžasem vydechla. „Líbí se ti něco?“ zeptal se Edward a objal mě kolem pasu.

„Ne nic,“zakroutila jsem hlavou a Edward se zasmál.

„Tak co se ti líbí?“ nedal se odbýt.

„Nic,“ lhala jsem dál.

„Řekni mi to, prosím,“ vydechl mi do obličeje a já poraženě ukázala na nádherný prstýnek. „Dobře,“ vzal mě za ruku a vedl dovnitř.

„Dobrý den, mohu vám nějak pomoci?“ zpustil prodavač plynulou angličtinou.

„Mohl byste mi prosím ukázat ty prstýnky, co máte za výlohou?“

„Jistě,“ kývnul a šel je vyndat.

Po chvíli nám je ukázal a Edward vzal ten, co se mi líbil. Pak vzal mojí pravou ruku a nasadil mi ho na prsteníček, protože na levé ruce už jsem měla snubní. „Dokonalé,“ zamumlal si pro sebe a já sledovala, jak se ty malé kamínky lesknou.

„Jo je hezký,“ snažila jsem se znít lhostejně.

„Tak já si ho vezmu,“ sundal mi ho z prstu a dal ho prodavači.

„Jistě, budete platit hotově nebo kartou?“

„Kartou,“ podal mu jí.

„Dobře,“ kývnul a prstýnek dal do červené sametové krabičky s logem zlatnictví Cartier a podal ho Edwardovi. Rozloučili jsme se a vyšli ven.

„Máš naprosto úžasný vkus. Ty diamanty jsou opravdu nádherně propracované,“ pochválil mě s úsměvem a já ztuhla.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Rozbřesk trochu jinak 88:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!