Konečně víkend. Tenhle týden byl vážně záhul, ale už by se to mělo začít lepšit. Jinak tahle kapitolka je OPRAVDU krátká, ale já to takhle ukončit musela, protože vám trochu toho napětí neuškodí. Alespoň budou přibývat komentáře. :-D Tak si to užijte a moc mi za tu délku nenadávejte.
02.12.2009 (17:15) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 6583×
„Sakra Edwarde! Jak ti mám ještě dokázat, že mě to mrzí a je mi to líto? Nejradš bych to vzala zpátky, ale bohužel to nejde. Chci to vyřešit, ale jestli se mnou nehodláš komunikovat, tak tohle manželství nemá smysl,“ nevydržela jsem to a vybouchla. Bolelo mě všechno, co jsem řekla, ale neuměla jsem to vyřešit jinak.
„Bello,“ objevil se přede mnou a obličej mi chytil do dlaní, abych se mu musela koukat do očí. „Já tě nechci ztratit, ale musíš mi dát čas. Potřebuju si to jen trochu srovnat a ty mi to vůbec neulehčuješ. Jen mi dej trochu času,“ šeptal naléhavě, tak jsem zakývala hlavou. „Měla by ses najíst, koukni, jak si hubená,“ chytil mě za zápěstí.
„No jo,“ zamručela jsem neochotně a šáhla pro talíř.
Edward si sednul do křesla a hypnotizoval mě pohledem. Snažila jsem se mu udělat radost, ale jak jsem spolkla první sousto, zvedl se mi žaludek. Co nejrychleji jsem si plácla ruku přes pusu, odstrčila talíř a běžela k záchodu. Měla jsem to akorát a moje pracně snědená snídaně byla v tahu.
Vyčerpaně jsem se sesunula na zem a oddychovala. „Bello,“ přilétl Edward vyděšeně a vzal mě opatrně do náruče. Bohužel, jakmile mě zvednul, žaludek se mi znovu zhoupnul. Vykroutila jsem se z pevného sevření a nahnula se nad záchod. „Můžeš mi prosím podat kartáček?“ dostala jsem ze sebe vyčerpaně, jakmile jsem se trochu vzpamatovala.
Neodpověděl a za 2 vteřiny byl zpátky. Pomohl mi, se postavit a odešel. Zuby jsem drhla co nejvíc, abych se zbavila té odporné pachuti a docela se mi to i podařilo. Doploužila jsem se zpátky k posteli a lehla si.
Po dlouhé době mi zakručelo v břiše, ale jídlo co uvařil Edward, už bylo pryč. Za to mi nesl suchý rohlík a nejspíš hrnek s čajem. „Nemusíš to dělat,“ zašeptala jsem, ale byla jsem ráda, že se o mě stará.
„Pořád si moje manželka a musím se starat,“ tak tohle bolelo.
Jasně, věděla jsem, že už to nebude jako dřív, ale že se o mě stará jen proto, že jsem jeho manželka, to bylo moc. Neudržela jsem svojí reakci, i když jsem se tak moc snažila a slzy přetekly.
Rychle jsem je utřela, ale bylo pozdě, protože Edward si jich všimnul a obličej se mu bolestně stáhnul. Snažila jsem se dát dohromady a možná se mi to i povedlo, protože se začal tvářit normálně.
Podal mi hrnek, ve kterém byl černý čaj a rohlík. Usrkla jsem a spálila si jazyk, protože čaj byl ještě horký, tak jsem ho položila na stolek. Uvelebila jsem se v posteli a začala oždibovat rohlík. Kousala jsem čím dál pomaleji, až jsem usnula.
Vzbudila jsem se ještě za tmy a posadila se. Byla jsem příjemně překvapená, když jsem zjistila, že mám hlad. Vyhrabala jsem se z postele a po slepu došla ke dveřím. „Kam jdeš?“ ozvalo se potichu z rohu.
„Najíst se, mám hlad,“ vysvětlila jsem a otevřela dveře.
Po hmatu jsem našla vypínač, abych se nezabila na schodech a po chodbě se rozlilo ostré světlo. Pomalu jsem šla do kuchyně a koukla do ledničky.
Projela jsem jí pohledem a dostala chuť na chleba se šunkou. Šunka byla, chleba taky, tak jsem se pustila do vaření. Chleba byl sice trošku tvrdší, ale to mi kupodivu nevadilo. Edward mě pozoroval, když jsem z lednice vytáhla džus a napila se rovnou z krabice.
Když jsem byla s jídlem hotová, vrátila jsem se zpátky do ložnice. Lehla jsem si a pomalu kousala. Jen co jsem dojedla, znovu mě navštívil spánek. Ten už nebyl tak silný, takže mě probudilo i tiché zvonění telefonu. Nahmatala jsem mobil na nočním stolku a hovor rozespale přijala. „Prosím?“
„Bello, promiň. Vzbudila jsem tě? Myslela jsem, že budeš vzhůru,“ vychrlila na mě Renée rychle, takže mě dokonale probrala.
„Ne, nevzbudila s mě,“ ujistila jsem jí. „Jen jsem v poslední době unavená a není mi zrovna nejlíp.“
„Co je ti?“ zeptala se vyplašeně.
„Nic vážného. Jen jsem hrozně unavená a zvracím.“
„Bello, ty jsi těhotná,“ vykřikla nadšeně.
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Rozbřesk trochu jinak 71:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!