Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Rozbřesk trochu jinak 7

27.07.2009 (13:30) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 6445×

Zvedla jsem se z postele a šla si dát sprchu. Odrazu v koupelně jsem se lekla. Tohle přeci nemůžu být já. Vlasy jsem měla rozcuchané a v obličeji jsem byla divně pobledlá. Asi budu muset zavolat Rose, aby ze mě přišla udělat člověka. Ta představa se mi moc nezamlouvala, ale stejně tak se mi nelíbila představa, že budu Edwardovi dělat ostudu.

Po sprše jsem na sebe vzala župan. Nemělo cenu se oblékat, když se pak budu muset zase svlékat a Edwardovi neuškodí trocha poškádlení. Měla jsem hlad, tak jsem vyrazila do kuchyně. Edward mi míchal vajíčka. Když mě zaregistroval, usmál se. „Jak ti je?“

„Báječně.“

„Jsem rád, že moje léčba zabrala.“ Při pojmu moje léčba se mi vybavilo naše dopolední dovádění. Začervenala jsem se. „Nemáš hlad?“ Než jsem stihla odpovědět, ozval se můj žaludek.

„Myslím, že odpověď už znáš,“ posadila jsem se ke stolu. Edward přede mě položil talíř a hypnotizoval mě pohledem. Pořád mi nedocházelo, co na mě vidí.

Vajíčka jsem snědla všechny, i když jich bylo pro dva. „Co budeme dělat?“ zeptal se Edward

„Napadlo mě, že bychom se mohli jít vykoupat.“ Věděla jsem, že to zamítne, ale za zkoušku nic nedám.

„To je dobrý nápad,“ rozzářil se

„Tak já se jdu převléct,“ zvedla jsem se od stolu.

V ložnici jsem na sebe hodila plavky. Byly to sice mini, ale co. Seběhla jsem zpátky do kuchyně. Edward byl převlečený během půl minuty, tak jsme vyrazili k bazénu.

Ty 2 hodiny, co jsme tam strávili, byly nezapomenutelné. Pořád jsme po sobě cákali a dělali různé blbosti. Jednou se Edward potopil a za nohy mě stáhnul dolů.

Zrovna v tom nejlepším přišla Rosalie. „Bello, volala mi Alice, abych tě trošku upravila na večer, Edward tě jde vyvenčit.“ Edward jenom protočil oči a pomohl mi z bazénu.

Nevěděla jsem, co mě čeká, ale Rose je přeci rozumnější než Alice. Odvedla mě do koupelny a já po celou dobu co na mě pracovala, přemýšlela o našem vztahu.

Můj vztah s Rosalií se zlepšil po tom, co mi řekla svůj příběh, ale doufala jsem, že za to může i moje prodloužené lidství.

Moje přemýšlení mě tak zaujalo, že jsem ani nevnímala okolní svět. „Bello! Bello, pojď se obléct,“ opatrně, aby mi neublížila, se mnou třásla.

„Promiň, trochu jsem se zamyslela.“ Opatrně mi zakryla oči, abych se neviděla.

Ze šatny mi přinesla ¾ černé legíny, riflovou mini sukni, námořnické tílko na tenká ramínka a černé sako. Boty byly naštěstí normální, černé balerínky. „Perfektní. Už můžeš k zrcadlu,“ pochválila si dílo a vedla mě zpátky do koupelny.

Ta krásná holka, to jsem nemohla být já. Měla jsem vyžehlené vlasy, můj obličej byl bledší než obvykle a kolem očí jsem měla černé linky. Oblečení taky nemělo chybu. Tílko mělo trochu větší výstřih do véčka, ale vypadalo to dobře. Sukně byla opravdu mini, ale díky legínám to vypadalo dobře. „Páni. Rose, děkuju moc,“ objala jsem jí

„Opatrně, ať se nerozcucháš.“ Zase jsem ruce spustila dolů „Už bychom měli jít, nebo se Edward zvecne.“

Edward na mě čekal pod schody. Když mě uviděl, doslova mu spadla čelist. Mrkla jsem na Rose a ta se vytratila.

Edwarda jsem vzala za ruku. „Půjdeme? Jsem zvědavá, cos naplánoval.“ Pořád stál na místě

„Vypadáš nádherně.“ Začervenala jsem se.

Nasedli jsme do volva a zamířili k městu. „My jdeme na večeři?“ Bylo to první, co mě napadlo. Edward jenom protočil oči

„Čekal jsem, že budeš originálnější.“

Než jsem stačila něco říct, parkoval u velké budovy s velkým neonovým nápisem. „My jdeme do kina?“ Můj hlas zněl pobaveně a Edward přikývl. Bylo to poprvé, co jsme šli spolu. „Já tě miluju,“ políbila jsem ho.

„Jsem rád, že jsem ti udělal radost, ale nestihneme začátek,“ vystoupil a já čekala, až mi otevře. Edward koupil lístky do poslední řady a šli jsme do haly. Všichni se po nás otočili, a když jsme prošli kolem jedné partičky, Edwardovi se z hrudi ozvalo tiché vrčení. Otočila jsem se na něj a ruku mu stiskla o něco pevněji. On si mě přitisknul víc majetnicky. Potom se ho musím zeptat, co bylo na jejich myšlenkách tak hrozné.

Zbývalo 5 minut do začátku filmu, tak jsme šli na místa. „Na co vlastně jdeme?“

„Byl na tom Emmett s Rosalie a říkali, že je to dobrá komedie.“ Na tváři mu hrál potutelný úsměv. Jestli film vybíral Emmett, tak teda potěš.

Už první scéna mi řekla, o čem to bude. Mladá dívka jde po ulici a pronásleduje ji mladý muž. Přitiskne ji ke zdi a zakousne se jí do krku. Po chvíli odhodí její bledé tělo.

Po 10 minutách filmu jsem se přestala soustředit, protože mi Edward položil ruku na koleno. Jednu jsem mu přes ni plácla, ale zřejmě nic necítil, protože se jenom pousmál. Postupně začal ruku sunout stále výš, až k okraji mé sukně. Tam se naštěstí zastavil, ale jeho prsty stále zlehka hladily mou nohu, takže jsem z toho filmu neměla vůbec nic.

Asi v půlce filmu jsem myslela, že budu muset odejít, protože mě jeho doteky stále víc vzrušovaly. Konečně rozsvítili světla. „Tak jak se ti to líbilo?“ zeptal se mě v autě.

„Musím říct, že to bylo skvělé. Emmett má dobrý vkus. A proč si na ty kluky tak vrčel?“ chtěla jsem ho škádlit. Jeho výraz ztvrdl.

„Protože měli horší myšlenky, než Mike Newton.“ Vzpomněla jsem si, že Edward neměl Mika rád hlavně kvůli jeho myšlenkám na mě.

„Ale snad bys nežárlil.“ Musela jsem si do něj rýpnout. „Co jsem měla říkat já, když na tebe koukaly ty holky, hm?“

„Ty jsi neslyšela jejich myšlenky.“ Jeho hlas už byl docela v pohodě.

„Dokázala jsem si je představit. Co si mysleli ti pěkní kluci?“ Slovo pěkný jsem zdůraznila

„Představovali si, jak ti strčej papírek s číslem do kapsy u saka.“

„A co ještě?

„Nic.“

„Tak proč si vrčel?“ Nemohla jsem se nesmát

„Protože si ještě představovali, jak tě zatáhnou na záchod a…“

„A co?“ Musela jsem si přiznat, že jsem pěkná potvora, když ho chudáka takhle trápím

„A ty se s nima budeš líbat.“ Poslední slovo procedil skrze zuby s takovou nenávistí, že jsem se musela zase zasmát.

„Ty žárlíš.“ Teď už jsem se smála naplno. Edward na mě nechápavě koukal. „Promiň.“ Snažila jsem se udržet vážnou tvář, ale moc mi to nešlo. Samozřejmě, bylo příjemné vědět, že na mně Edwardovi tolik záleží a že žárlí.

Šla jsem si lehnout, hned jak jsme přijeli.

Po zbytek týdne se nic nedělo. Většinou jsme koukali na televizi nebo byly v bazénu. V sobotu přijela Alice a já musela povinně na nakupovací maraton. V neděli na mě dolehla úzkost z toho, co mě čeká. Nebylo se mnou k vydržení. Pořád jsem musela něco dělat, takže jsem večer zalehla úplně mrtvá ani jsem nepotřebovala ukolébavku.

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Rozbřesk trochu jinak 7: