Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Rozbřesk trochu jinak 56

Twilight Roxbury


Rozbřesk trochu jinak 56A konečně přicház na řadu slibovaná akcička. Tohle je jenom takový rozjezd, ale potom to bude stát opravdu za to. V téhle kapitoce Bella začne Edwarda trochu vydírat a to jejím oblíbeným způsobem, naštvaností a ignorací, takže stejně z Edwarda všechno dostane. Taky vás čeká první den ve škole a první oční kontakt s Joshem. Jsem ráda, že se vám to pořád tak líbí a dáváte to najevo svými komentáři, takže čtěte a komentujte dál

„O čem jste si s Alicí povídali?“ zeptala jsem se, když jsme vzlétali.

„O ničem,“ pokrčil rameny, ale do očí se mi nepodíval.

„Aha,“ otočila jsem se od něj troch naštvaně. Když mi to říct nechce, tak ať si to třeba sní.

„Lásko,“ zkusil to opatrně, ale nereagovala jsem. „Bello,“ zkusil to znovu, ale stále jsem ho ignorovala.

„Bello!“ řekl už trochu přísněji. Obličej mi vzal do dlaní a natočil ho tak, abych se mu musela podívat do očí, tak jsem mrzutě zareagovala.

„Hm?“ zahučela jsem nudně a sledovala letušku, jak rozváží jídlo a pití. Všiml si, kam se koukám a znovu mě donutil se mu podívat do očí.

„Nebuď naštvaná, lásko. I když ti vražedný pohled moc sluší, zamilovaný je ještě lepší.“ I přes mojí neustálou ignoraci si mě přitáhl k sobě a začal mě líbat.

Byla jsem tak omámená, že jsem skoro zapomněla, proč jsem se na něj zlobila, ale tak lehce mu to neprojde. „Tak už mi řekneš, o čem jste se to bavili?“ zkusila jsem to znovu.

„Vážně si nemyslím, že je to dobrý nápad,“ ošíval se.

„Fajn, tak si to třeba sněz.“ Znovu jsem se od něj uraženě otočila a Edward si povzdychl.

„Alice mě varovala, že bude svítit sluníčko a že ti ve čtvrtek a v pátek nebude moc dobře,“ vysypal to ze sebe, ale pořád jsem mu nevěřila. Kdyby to bylo jen tohle, tak nedělá takové tajnosti.

„Edwarde!“ okřikla jsem ho potichu naštvaně.

„Bello, já nechci, abys měla zase noční můry,“ zasténal poraženě.

„Jsem si jistá, že to přežiju, takže to vyklop!“ podívala jsem se na něj pohledem, který nepřipouštěl námitky. Povzdechl si, ale začal.

„Přikazovala mi, abych na tebe dával velký pozor, protože se Josh chystá zaútočit.“ Vypadalo to, že je naštvaný, že jsem to z něj dostala, ale já byly spokojená.

„Děkuju, že jsi mi to řekl,“ usmála jsem se trochu nuceně a opřela jsem se o něj.

 

Domů jsme přijeli kolem 16:00, ale to nevadilo, protože jsem stejně neměla co dělat. Na školu jsem vyloženě kašlala, protože stejně budu končit a po prázdninách už budu mít paměť tak dokonalou, že si budu pamatovat úplně všechno.

Dopřála jsem si dlouhou sprchu a večeři, při které jsem se nacpala k prasknutí. Pak mě Edward donutil jít do postele, že prý mě zítra čeká náročný den, tak abych to unesla.

Ráno jsem zase po dlouhé době najela na svůj stereotyp a cestu do školy neřešila. Když jsme před školu přijeli, Edward mi stiskl ruku o něco pevněji a nenechal mě vystoupit do té doby, než přijeli Emmett a Rosalie. Očima pořád rentgenoval okolí, jako by někoho hledal a nejspíš nic nezjistil, protože kývl a vyšli jsme z parkoviště.

Připadala jsem si jako nějaká hollywoodská hvězda. Edward vedle mě mi drtil ruku svým ocelovým sevřením a za mnou šli Emmett a Rose a kamennými výrazy. Emmett si to „hlídání“ opravdu užíval, protože se oblékl do černého a na oči si nasadil černé sluneční brýle.

Kdybych ho neznala a potkala ho v noci, zdrhala bych jako smyslů zbavená, protože vypadal jako ten nebezpečnější zabiják. Taky se hodně bavil, když jsem se ho na parkovišti lekla.

Edward soustředěně kontroloval jednu mysl za druhou, a když uznal, že mi zatím nic nehrozí, pustil mě dokonce i na záchod. Tam jsem narazila na Jenny, ale jelikož mi začínala přednáška, musela jsem jí slíbit, že si přisednu na oběd. Edward z toho nebyl zrovna odvařený, ale jak jeho, tak sebe jsem uklidňovala tím, že v jídelně si na nic netroufne.

Celé dopoledne jsem se Joshovi zdárně vyhýbala, ale na obědě se setkání zabránit nedalo. „To je on,“ drkla do mě Jenny, když jsem si dávala sousto do pusy. Koukla jsme tím směrem, jakým ukazovala a po neuvěřitelných třech měsících jsem ho spatřila ve škole a on mě.

Sebevědomě se usmál, až mi přejel mráz po zádech, ale naštěstí pokračoval jiným směrem, než jsem se děla já. „Fakt kus, co?“ rozplývala se a nemohli mi ujít zasněné pohledy několika dalších holek.

„Hm,“ zamručela jsem a dál mu nevěnovala pozornost. To se, ale Jenny nelíbilo.

„Tobě se nelíbí? Vždyť je sexy a má prachy, tak co bys chtěla víc?“ pořád za ním zasněně koukala. A taky je to pěknej hajzl. Dodala jsem v mysli a dál se radši věnovala obědu. „Hele, ještě si mi nevysvětlila, odkaď se znáte?“ zeptala se zvědavě a já nevěděla, co odpovědět.

„Od vidění. Z jednoho klubu,“ pověděla jsem částečnou pravdu.

„Aha. A máš jeho číslo?“ zajiskřilo jí v očích.

„Jenny, já jsem vdaná,“ zhrozila jsem se, že bych měla mít číslo toho úchyla.

„No a?“ pokrčila zklamaně rameny a já se musela usmát.

„No b. Jenom, že mám manžela, který mě na každém kroku hlídá, aby se mi něco nestalo, má pošahaného bratra, sestru nákupní maniačku a…“ přitáhla jsem si jí blíž, aby to kolem nikdo neslyšel, ,,neuvěřitelně sexy zadek.“ Při tomhle slovním spojení jsem musela sklopit hlavu, protože se mi do tváří začala hrnout krev, ale alespoň prozatím jsem se vyhnula tématu Josh.

„To ale neznamená, že si čas od času nemůžeš užít,“ stála si na svém a pořád po Joshovi pokukovala.

„Nevím, jestli bych si užívala zrovna s tímhle individuem,“ otřásla jsem se pod náporem vzpomínek.

Jenny chvíli přemýšlela, a pak vybuchla smíchy. „Ty žárlíš,“ obvinila mě pobaveně a já se musela začít smát taky.

„A na koho, prosím tě?“ pobaveně jsem si jí měřila.

„Na mě. Že si můžu užívat a ty ne. Navíc můžu sbalit největšího borce ze školy a ty musíš skákat kolem svýho manžílka,“ byla stále vysmátá, ale mě úsměv zmrzl na rtech.

Došlo mi, o co Jenny bude snažit a až to Josh pochopí, nebude mít žádné zábrany. Zhrozila jsme se a snažila se přijít na způsob, jak tomu zabránit a bohužel jsem přišla jenom na jeden, pro mě asi nejtěžší. „Můžeme jít ven? Potřebuju ti něco říct.“ Nečekala jsem na souhlas a zvedla jsem se.

„Dobře,“ kývla a odnesla moje i její jídlo.

Cestou jsem koukla na Edwarda a kývnutím ho ujistila, že je všechno v pořádku.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Rozbřesk trochu jinak 56:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!