Konečně další. Bella jede s Rose do New Yorku pro vánoční dárky. Schválně jsem to napsala tak, aby jste neveděli, kdo co dostane. Je tam pouze náznak, ale veřím, že na to přijdete. Doufám, že se to bude líbit.
16.09.2009 (14:45) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5518×
„Já tam pro ni dojdu.“ Celým domem se ozýval Emmettův křik.
„Ne! Uděláš to a zakroutím ti krkem,“ křičel pro změnu Edward.
„A proč by už neměla vstávat?“ ptal se Emmett a dokázala jsem si ho živě představit, jak divoce máchá rukama.
„Protože toho na ní bylo teď moc“ argumentoval Edward a já se musela usmát. Tyhle dva dni bych si klidně zopakovala.
„Kdybyste se po sobě celý dni neváleli…“ nechal větu vyznít do ztracena, ale já už to nevydržela a vyprskla smíchy.
„Stejně už je vzhůru,“ zakřičel a rozrazil dveře do ložnice. „Vstávej, ospalče. Je ráno,“ strhnul ze mě deku.
Po Emmettovi se ještě přiřítil Edward s naštvaným výrazem a Rosalie s úsměvem. Jak ale uviděla Emmetta s mojí dekou v ruce, úsměv jí ztuhnul. Emmett mi deku hodil na hlavu, tak jsem si jí stáhla sama.
Na Edwarda jsem se usmála a šla pro oblečení a do koupelny. Do baťohu jsem hodila zubní kartáček, spodní prádlo, nějaké tričko a kalhoty. Nasnídala jsem se a polibkem se rozloučila s Edwardem. Byl to dlouhý a vášnivý polibek, ale Emmettův a Rose trval dvakrát tak déle a bylo na nich vidět, že by nejradši nezůstali jen u toho polibku. Edward mi ještě strčil do kapsy telefon a musela jsem slíbit, že mu c nejdříve zavolám.
Jely jsme Rosaliiným BMW, takže i přesto, že jsme vyřizovali můj dárek pro Edwarda jsme byly v New Yorku zhruba za 4 hodiny.
Rose zaparkovala v podzemních garážích a výtahem jsme vyjely do prvního patra nákupního centra. Měla jsem pocit, že se tady ztratím, ale Rose mě čapla za ruku, tak jsem tuhle myšlenku odložila na později. Rozhlédla jsem se po celé ploše a do oka mi padlo knihkupectví. „Rose, můžu?“ prstem jsem ukázala, kam chci jít.
„Dobře,“ kývla a šla se mnou.
V knihkupectví jsem strávila zbytek dopoledne a ještě kus odpoledne. Vyhnal mě až hlad. Mohla jsem ze svého seznamu škrtnout dárek pro Charlieho a Emmetta.
Zamířily jsme k nějaké pizzerii v horním patře. Dala jsem si pizzu s kuřecím masem, kdežto Rose jen salát, aby se neřeklo.
Při obědě jsme se snažily přijít na dárek pro Alici. Bylo nám sice jasné, že to stejně uvidí, ale nějak jsme to neřešily.
Vyřizováním tohohle dárku jsme zabraly zbytek dne a mě pomalu přestávaly sloužit nohy. „Pojď, pojedeme do hotelu.“ Rose mě chytla za ruku a vedla k autu.
Projely jsme večerním New Yorkem a zaparkovaly u hotelu Dolphin. „Páni,“ vypadlo ze mě, ale to už jsme šly k recepci.
„Dobrý večer. Prosily bychom dvojlůžkový pokoj.“ Rose se chovala jako nějaká Hollywoodská hvězda a taky na to vypadala. Ne, že by se chovala nafoukaně, ale velmi kultivovaně. Ne jeden muž na ní zůstal viset pohledem.
„Pokoj 1408, 14. patro. Kdybyste cokoliv potřebovaly, stačí zavolat. Příjemný pobyt,“ recepční nám podala klíčky.
„Díky,“ Rose se ještě usmála a šly jsme k výtahu.
V pokoji jsem vyčerpaně padla na postel, ale i můj žaludek toužil po uspokojení. „Dej si, na co máš chuť“ pobídla mě a já rozevřela jídelní lístek, který byl u telefonu.
Objednala jsem si omeletu se žampiony a sýrem. Během půl hodiny jsem byla najedená a mohla jsem si dopřát uvolňující sprchu.
Až teď jsem si vzpomněla na slib, který jsem dala Edwardovi. Hned co jsem vyšla z koupelny, vyndala jsem telefon a vytočila číslo. „Lásko?“ ozvalo se na druhé straně.
„Ahoj,“ pozdravila jsem a lehla si na postel.
„Co děláš?“
„Nic, telefonuju se svým manželem. Stýská se mi.“
„Mě taky. Asi to bez tebe nevydržím. Co Rose?“ zeptal se trochu napjatě.
„Je v pohodě. A co ty?“
„Byl jsem s Emmettem na lovu a budeme se koukat na zápas.“
„Tak si to užijte a pozdravuj ho.“ Zívla jsem.
„Běž spinkat. Musíš být unavená.“
„Dobře.“
„Sladké sny. Miluju tě,“ zašeptal a Emmett se zasmál.
„Co mu je?“ zeptala jsem se, ale než stihl odpovědět, Emmett se rozkřičel.
„Bello, bejt tebou, tak se okamžitě vrátím. Jen co si odjela, měl v posteli půlku školy.“ Edward na něj hlasitě zavrčel a byla slyšet rána, nejspíš jak Emmett sednul na zem. Zasmála jsem se a znovu zívla.
„Bello, jdi se vyspat.“ V hlase měl autoritu.
„Bojím se, že neusnu,“ zašeptala jsem.
„Ale usneš. Miluju tě.“ V hlase měl nevím proč náznak pobavení.
„Já tebe taky,“ dořekla jsem a ukončila hovor.
Jak Edward říkal, byla jsem tuhá skoro okamžitě.
Druhý den jsme se jen tak procházely po městě a já narazila na úchvatný dárek pro Renée. Neváhala jsem a koupila ho.
Náš odjezd byl naplánovaný kolem 15:00, a protože jsme měly ještě čas, sedly jsme si v parku. Povídaly jsme si o všem možném, když Rose zkameněla.
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Rozbřesk trochu jinak 43:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!