A je to tu. Usmiřovací večer. Dneska romantika a příště bude i něco víc tak doufám, že se to bude líbit
22.08.2009 (12:30) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 6829×
„Bello, Bello vstávej!“ někdo se mnou třásl a tenhle styl se vůbec nepodobal Edwardovi.
Rozlepila jsem oči a nade mnou se skláněla pěkně rozcuchaná Jenny s kartáčkem v ruce. „Pohni. Máš 30 minut na to, abys ze sebe udělala člověka.“
„No jo, vždyť už jdu,“ zvedla jsem se z gauče a šla jsem do koupelny.
Cestou do školy jsem se ještě zastavila v autě pro učebnice. U oběda mě zase chytil Edward. „Bello?“ Zvedla jsem hlavu.
„Jdeš zase se svými kamarády?“
„Asi ano. Proč? Vadí ti na tom snad něco?“
„Ne, nevadí. Jen jsem tě chtěl poprosit, jestli bys nemohla domů přijít o něco dřív. Jestli se tedy chystáš vůbec přijít.“
„Dobře. Řekněme v 10?“
„Budu moc rád,“ vykouzlil neodolatelný úsměv.
U stolu se na mě sesypaly holky. „Co ti chtěl?“ Zvědavost z nich přímo sršela.
„Asi bude usmiřovací večer,“ pokrčila jsem rameny. „Mám být v 10 doma.“
„Tak to budou růže, večeře a postel. Vsaď se, že to do pondělka ani nestihnete,“ dobírala si mě Jenny, ale jestli bude mít pravdu, tak růže beru, večeře určitě nebude a postel… Radši se nechám překvapit. Unášena svými představami jsem se odebrala na další hodinu.
Poslední hodiny jsem byla duchem úplně jinde. Přemýšlela jsem, c si na mě připravil. „Bello, pojď s námi nakupovat,“ snažila se mě uprosit Nicole.
Domu jsem stejně nemohla dřív, tak jsem kývla. Někde v koutku duše jsem doufala, že to bude jiné, než s Alicí a díky bohu jsem se nemýlila. Největší maniačkou byla Nicole, ale tu dost omezovala finanční situace.
Nakupovací mánii jsem podlehla i já, takže jsem si koupila 4 trička, 2 kalhoty a dokonce 3 boty. Ani jsem se nenadála a bylo 21:45. Zrovna jsme seděli v kavárně. „Budu muset jít, ale bylo to fajn.“ Zvedla jsem se a Jenny na mě mrkla. Nákup jsem hodila na zadní sedačky a jela domů.
Čím více jsem se blížila k domu, byla jsem nervóznější. Překvapilo mě, že je všude zhasnuto. Nezajížděla jsem do garáže, protože jsem byla strašně nedočkavá.
Vešla jsem do obýváku a to, co jsem viděla, mi vyrazilo dech. Stůl byl obložený svíčkami a uprostřed ležel puget růží. Nevěřícně jsem udělala 3 kroky a vedle růží ležela ještě malinká krabička. Užasle jsem vydechla a kole pasu se mi obmotaly studené ruce. „Odpusť mi.“ Otočila jsem se, abych mu viděla do očí.
„Miluju tě.“ Edward se rozzářil. Toužebně jsem ho políbila a zajela jsem mu prsty pod košili.
„Bello, tebe nezajímá, co je v té krabičce?“ Čelist mi ovíval studený dech.
„Teď už ne“ znovu jsem si přitáhla jeho rty.
„Prosím,“ vydechl.
Neochotně jsem vytáhla ruce a šla jsem ke stolku. Sfoukla jsem svíčky.
„Rozsviť,“ řekla jsem znuděně.
Okamžitě místnost zaplavilo světlo. Musela jsem párkrát zamrkat, abych zaostřila. Šáhla jsem na stůl pro krabičku a rychle jsem jí otevřela. Ztuhla jsem. „Ten je… nádherný.“
V krabičce leželo srdce s modrými kamínky na stříbrném řetízku. „Zapneš mi ho?“
Edward vytáhl řetízek s krabičky, odhrnul mi vlasy a jedním pohybem ho zapnul. Začal mě líbat na krk. Kdybych mohla, vrněla bych blahem.
Otočila jsem se, abych ho mohla políbit. Oba jsme se do polibku vžili trochu víc. Dali jsme do toho všechno. Lásku, něhu, vášeň, ale hlavně jsme chtěli ukojit touhu po tom druhém.
Edward mě chytil za stehna a omotal si je kolem pasu. Začala jsem mu rozepínat košili. Byla jsem jako v tranzu, tak že jsem si ani nevšimla, že už jsme v ložnici.
Edward mě položil na postel a svléknul si košili. Teď přišlo na řadu moje tričko. Ještěže jsem si koupila nové, protože z tohohle zbyly zase cáry. Stejně na tom byla i podprsenka.
Edward si hrál s mými bradavkami. Jemně je kousal a hrál si s nimi jazykem. Tohle nebe nebylo sedmý, ale rovnou devátý. Z úst mi vycházely vzdechy, které Edwarda ještě víc rozpalovaly.
Když už se to nedalo vydržet, začala jsem mu rozepínat kalhoty. Nechal mě, ale když byl jenom v krásných, čertíkových boxerkách, dal mi ruce za hlavu. „Já jsem ještě neskončil,“ pošeptal a přitom mi zuby zavadil o ušní lalůček.
Trhl a z kalhot zbyly ještě větší cáry, než z trička. Kalhotky mi vysvlékl pěkně pomalu a na každém místě kde se mě dotkl, mi vyrazila husina.
Vrátil se zpátky k mým rtům. Objel mi je jazykem a pokračoval přes krk, klíční kost, mezi ňadry, objel pupík a zamířil k mému nejintimnějšímu místečku.
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Rozbřesk trochu jinak 24:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!