Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Renesméiny pocity trošku jinak III

rodinka

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Renesméiny pocity trošku jinak IIITřetí díl, ještě bez významné událostí, ale ve čtvrté kapitole by to mělo začít xD Ať se líbí:)

20.08.2009 (11:30) • Nuougil • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1417×

Srdce se mi v hrudi divoce zatřepetalo. V hlavě mi začal uzrávat plán. Bez zaváhání jsem vjela na lesní cestu. Od dob, kdy jsme tu byli naposledy – což už je teakových pět let, uvědomila jsem si s úžasem – to tady docela slušně zarostlo. Přesto se mi podařilo přijet až na náš trávník. Vystoupila jsem z auta a podívala se na ten velký bílý dům. Zaplavila mě vlna vzpomínek.

Máma mě drží v náručí a pláče. Můj vlastní strach, že Volturiovi zabijí celou moji rodinu. Setkání na mýtině. Máma mi říká, že musím utéct s Jacobem. Mé slzy, můj strach…

Na tvář mi opět stekla slz. Bezmyšlenkovitě jsem si ji setřela. Vystoupala jsem po schodech k domovním dveřím. Opatrně jsem otevřela. Trošku zaskřípaly, ale podvolily se docela ochotně.

Ochutnala jsem vzduch. Nikdo cizí tady od našeho odchodu ještě nebyl. To bylo docela zvláštní, když vezmu v úvahu, že nebylo ani zamčené. Možná je prostě upíří pach nějak nevědomky odpuzoval.

Rozhlédla jsem se po kuchyni. Vypadalo to zde tak prázdné, opuštěné. Na všechno padal prach. V mích vzpomínkách to tady bylo mnohem krásnější. Ale asi to bylo jenom tím, že zde bylo živo, spousta upírů, návštěvy od Billyho.

Stočila jsem pohled k obýváku. Musela jsem se usmát. Odstěhovali jsme se asi týden po naší potyčce s Volturiovými. To bylo nepříjemné téma k přemýšlení, tak jsem raději vzpomínala na příjemnější okamžiky.

Když jsem se poprvé viděla s mámou… Nebo jak mě táta choval a broukal mi. Rosalie a Jacob, kteří se hádali, kdo mě bude krmit. Carlisle, který mi nutil ten hnusný sunar.

Stála jsem v místnosti jako opařená, vzpomínky mě naprosto ovládly, zdálo se mi jako bych to všechno znovu prožívala. Chvíli mi trvalo, než jsem se dokázala zase opanovat. Teď už jsem chápala, proč se mi zrovna po tomto místě tolik stýskalo. Vždyť právě tady jsem prožila svoje zrychlené dětství.

Jako v transu jsem vystoupala po schodišti do druhého patra. Bez rozmýšlení jsem zamířila do tátovi ložnice. Jeho vůně zde byla velmi slabá. Nebylo se čemu divit, vždyť poslední čas ve Forks strávil v naší chaloupce.

,,Chaloupka,“ vydechla jsem potichounku. Okamžitě jsem věděla, že to je to místo, které chci doopravdy navštívit. Nechtělo se mi vracet ke dveřím, tak jsem jednoduše vyskočila oknem.

Ztlumila jsem dopad, jak nejlépe jsem to dokázala, ale stejně jsem ucítila že jsem málem upadla. Asi bych měla dávat větší pozor, když skáču. Vzdychla jsem si. To moje poloupírství bylo vážně docela otravné. Ale co.

Rozběhla jsem se nejvyšší možnou rychlostí, na jakou jsem se zmohla. Nebylo to moc rychlé, protože už jsem byla dost unavená. Přesto jsem stála před dveřmi chaloupky za osm vteřin. Chtěla jsem jít dovnitř, ale na místě jsem se zarazila. Ucítila jsem totiž lidskou vůni. Byla čerstvá. Nebyla jsem ve stopování kdo ví jak dobrá, ale odhadla jsem, že je tak maximálně čtyři dny stará, spíš míň. Byl to kluk, zhruba sedmnáct let.

Ale co by tady dělal člověk? Ještě zvláštnější ale bylo, že jsem kolem cítila jeho další stopy, ale slabší, některé možná i dva měsíce. Asi bych to měla říct ostatním, ale teď se tím nehodlám zabývat.

Sáhla jsem na kliku a otevřela dveře. Tyto byly docela tiché. Vešla jsem dovnitř, zavřela za sebou. Krátce jsem se rozhlédla. Zajímavé. I tady byly stopy toho neznámého, ale nic nebylo rozbité a všechno ponechané na svém místě. Tomu jsem opravdu nerozuměla. Na okamžik mě zcela pohltil nápad, že bych ty stopy sledovala, ale zahnala jsem ho. K čemu by mi to vlastně bylo?

Tak jsem místo toho zamířila do svého pokoje. Vešla jsem dovnitř a široce se usmála. Všechno zde bylo tak, jak to tu bylo zanecháno. Postýlku, odsunutou do koutku místnosti zalévalo sluneční světlo. Podlaha v barvě písku zářila. Paprsky se odrážely od světle modrých stěn a vytvářely stíny prapodivných tvarů. Do očí mi padla pohovka. Unaveně jsem si zívla. Pomalým krokem jsem se k ní dovlekla, lehla si, a za chvilku jsem spala. Zdálo se mi o Lucasovi.

 

http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-od-vas/renesmeiny-pocity-trosku-jinak/ - 1. Kapitola

http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-od-vas/renesmeiny-pocity-trosku-jinak-ii/ - 2. Kapitola

http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-od-vas/renesmeiny-pocity-trosku-jinak-iv/ - 4. Kapitola

http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-od-vas/renesmeiny-pocity-trosku-jinak-v/ - 5. Kapitola

http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-od-vas/renesmeiny-pocity-trosku-jinak-vi/ - 6. Kapitola

Autor: Nuougil (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Renesméiny pocity trošku jinak III:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře