Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Reneesme-VIII.kapitola

17.05.2009 (20:00) • kikinkacullens • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1512×

VIII.kapitola

Ihned jsem běžela s Lucasem k nám do pokoje a začala jsem balit.
,,Takže odjíždíš?,,řekl odedveří smutně Alec.
,,Ano, on musí poznat svou rodinu a oni musí vědět že on je. Nemůžu jinak,, řekla jsem a dál jsem balila mé věci do tašky. Moje věci jsem měla a přešla jsem k Lucasovým.
,,A nejde to jinak Nesse?,,řekl zase smutně Alec.
,,Ne,,odsekla jsem.
,,Mami kam my jdeme?,,zeotal se mě Lucas z postele.
,,Pryč broučku,, řekla jsem mu a usmála jsem se.
,,Za tatínkem?,,zeptal se a usmál se tak, že ykoutlil dolíčky na tvářích a odhalil své překrásné bíle zoubky.
,,Ano,, hlesla jsem a dál se věnovala balení. Alec asi mezitím odešel.
,,Už to mám,, řekla jsem pochvíli trochu nahlas. Lucas vesele zatleskal. Popadla jsem dvě tašky do jedné ruky a do druhé Lucase.
Vyšla jsem ze dveří a byla tam nastoupena celá garda. No volastně to vypadalo jako by svolali celý hrad kvůli mně.
,,Reneesme už tě nebudeme dále zdržovat. Musíš se vrátit pamatuj. Máš limit. Půl roku!,, řekl Marcus když si všimli že jsem vešla.
,,To je málo,, zaprotestovala jsem.
,, Buď to nebo nic,, řekl přísně.
,,Dobře,, hlesla jsem. Podívala jsem se na Lucase, žmoulal v ručičkách Jacobovu fotku.
,,Kde teď jsou?,,uvědomila jsem si po chvíli.
,,V Kanadě, letenku máš zamluvenou na tvé jméno.,, řekl Aro.
,,Děkuju,, řekla jsem a odcházela jsem směrem k vítahu.
Koukala jsem přes zavírající dveře na celou gardu. Usmála jsem se, dveře se zavřeli.
Když jsem procházela kolem recepce ta lidská žena tu nebyla. Nikdy jsem si nemohla zapamatovat jak se jmenuje.
Když jsem vyšla na nádvoří bylo zataženo. Čekalo na mě auto. Neviděla jsem kdo rídil ale upřímě mi to bylo jedno. Nastoupila jsem dovnitř, posadila jsem si Lucase na klín a tašky dala vedle sebe. Lucas se upřeně díval na Jackovu fotku.
,,Neboj se brzo je poznáš,, řekla jsem a prohrábla mu vlasy.
,,Bojím se,, řekl smutně Luc.
,,Nemáš čeho,,řekla jsem mu a dala mu pusu na temeno hlavy.
Usmál se na mě svím překrásným úsměvem. Teď jsem se podívala kdo řídí. Alec.
,,Alecu,, hlesla jsem.
,,Chtěl jsem se s tebou rozloučit jako poslední,, řekl.
,,Ah,, vydechla jsem. Mám ho ráda jako nejlepšího přítele. Byl mi oporou.
,,Děkuji,, řekla jsem upřímně.
Po celou dobu jízdy jsme už nemluvili.
Když jsem vylézala z auta Alec mi vzal Lucase.
,,Díky,, řekla jsem a vylezla jsem.
,,Hele já si dojdu pro letenky, počkáš tu s ním prosím?,, zeptala jsem se ho.
,,Jistě,, řekl a usmál se na mě.

Prosím letenky na jméno Reneesme Cullenová,, řekla jsem paní za pultem.
,,Takové jméno tady není,, řekla paní a změřila si mě pohledem. Jakto? Říkal že je to na mé jméno. No jasně Carlie! Moje druhé jméno. Nepoužívám ho.
,,Tak na Reneesme Carlie Cullenová?,,zeptala jsem se.
,,Ano takovéhle tu je. Prosím o doklad.,, řekla paní a já ji ukázala občanku kd emám celé jméno.
,,Děkuji,, řekla paní když jsi zkontolovala občanku. Pořád si mě nějak divně měřila.
Podala mi letenky a mou občanku a já jsem odešla.
,,Nikdy bych nevěřila že Aro bude znát mé celé jméno,, řekla jsem Alecovi když jsem k němu došla.
,,No jo,, hlesl smutně.
,,Prosím cestující co letí letem číslo 64523 do Kanady aby se dostavili k odbavení,, oznámil rozhlas.
,,Tak to je naše,, řekla jsem mu.
,,Bude se mi stýskat,, hlesl, položil Lucase na chvíli na zem a objal mě.
,,Mě taky,, řekla jsem. Je to pravda. Jak by bylo vám kdyby ste opouštěli svého velmi dobrého přítele?Asi těžko. Vytryskli mi slzy z očí.
,,Neplač,, řekl Alec když se ode mne odtáhl. Usmála jsem se na něj.
,,Za chvíli se zase uvidíme,, řekl. No jo půl roku.
,,Jo ale byla bych radši kdyby za příjemnějších okolností,, hlesla jsem.
,,Kdyžtak se přijedu podívat,, řekl s úsměvem. Lucas mě netrpělivě zatahal za mikinu. 
,,Tak mi už půjdem,, řekla jsem Alecovi.
¨,,Měj se Nesse a dávejte na sebe pozor.,, řekl mi a rozcuchal Lucase. Ten se na něj usmál.
,,Ahoj,, řekla jsem, vzala jsem Lucase za ručku a vykročila směrem k odbavení. 
Alec tam stál celou dobu, ještě jsem mu naposledy zamávala a zmizela jsem mu z dohledu.
V letadle jsme seděli u okínka Lucas, vedle něj já a vedle mě tlusčí pán který se nehorázně potil.
Lucas na mě házel nepříjemné obličeje. Měl stejně citlivý čich jako já. Vždycky jsem ho chláholila větou , za chvíli tam budeme,.
,,Prosím připoutejte se za chvíli přistáváme,, oznámila letuška do rozhlasu. Zapla jsem nejdřív Lucase a potom sebe.
Po 10 minutách sme přistáli.
Tak a co teď?Položila jsem si otázku když jsme stáli v letišní hale.
Mám je najít rovnou?Bude Jacob s nima?To je otázka. Rozhlížela jsem se kolem sebe když jsem uviděla u novinového stánku noviny s titulkem:,Zázračný doktor Carlisle Cullen zachránil další dětský život.,.Vydala jsem se k tomu stánku. Lucas cupital za mnou. Držela jsem ho za jeho malou ručku.
,,Dobrý den nevíte kde bydlí dokotr Carlisle Cullen?,,zeptala jsem se starší paní. Tohle je docela malé městečko sice trochu větší než Forks ale bylo malé.
,,Ano to tady ví skoro každý,, zasmála se prodavčka.
,,A mohla byste mi to prosím vás říct?,,naléhala jsem.
,,A proč bych vám to měla říkat?,,zarazila jsem se. Mám říct že jsem jeho vnučka?Blbost.
,,Mám nemocného synka. Potřebuji nutně jeho pomoc,,naléhala jsem. Paní se vyklonila. Lucas měl nějaký výraz, no vlastně nijaký.
,,Ach je kouzelný. Nevěřím že tomuhle krásnému díteti něco může být. Ale dobře,, řekla a napsala mi na papírek jeho adresu.
,,Děkuji,, poděkovala jsem jí a odešla jsem. Vzala jsem si Lucase do náručí abych byla rychlejší.
,,Taxi!!!!!!,,zařvala jsem na kolem jedoucí žluté taxikářské auto.
,,Kam to bude slečno?,,zeptal se mě když jsem nastoupila.
,,Tady,, podala jsem mu lístek.
,,Á, pročpak jedete za panem doktorem??,,zeptal se mě.
,,Mám nemocného syna,, řekla jsem. Řidič se podíval ve spětném zrcátku na Lucase. Ten se usmíval a díval se z okénka.
,,Vypadá zdravě. Jen tak mimochodem máte krásně dítě. Ale jste docelá mladá na tak velkého syna,, řekl a změřil si mě pohledem.
,,To víte, dneska není nic nemožné,, řekla jsem a zazubila jsem se na něj.
,,Aha,, řekl jen a věnoval se řízení. Lucas si odepl pás a přesunul se ke mně do klína.
,,Co když se jim nebudu líbit?,,šeptl mi do ucha.
,,Budeš neboj se broučku,, řekla jsem mu taky do ucha.
Schoulil se mi v náručí. Je ospalí broučínek můj. No jo bylo už 8 večer. To chodíval spát.
,,Mám tě rád mami,, řekl mi a dal mi pusu.
,,A já tebe broučku,, řekla jsem mu taky. Trošku se mi ještě schouli v náručí, rtíky se mu roztáhly do O a zavřel očka.
Všichni říkali že jsem byla nejkrásnější miminko na světě. Teď to musím popřít. On je to nejsladší miminko na světě. 
,,Tak jsme tady,, řekl řidič asi po půl hodince jízdy.
,,Děkuji,, řekla jsem mu zaoplatila jsem mu z úspor když jsem chodila ve Volteře nebo spíš jsem dojížděla do Florencie. Dělala jsem barmanku. Něco mi dal i Alec.
,,Broučku,, vzbudila jsem Lucase a soukala jsem se z auta ven. Stála jsem před krásným domem, skoro stejným jako jsme měli ve Forks. U lesa! Jak jinak. Usmála jsem se. Nadechla jsem se a vdechla jsem ty nejkrásnější vůně na světě. Má rodina! Počkat!!? Něco je tu navíc.
Zhrozila jsem se. Zavrtěla jsem nad tím hlavou a vykročila jsem směrem k domu, s rozespalým Lucasem za ručku.
Přede dveřmi jsem se nadechla. Zhluboka.
,,Mami,, špitl Lucas opravdu jemňoučce.
,,Neboj se,, špitla jsem na něj s úsměvem a prohrábla jsem mu vlasy a ZAZVONILA JSEM!
Otevřela Esme.
,,Ach můj bože,, vydechla a padla mi kolem krku. Rozvzlikala se aj á s ní.
,,Esme,, špitla jsem mezi vzlyky a proudy slz.
,,Zlatíčko, už jsme ani nedoufali,,řekla nešťastně.
,,Omlouvám se,, špitla jsem.
,,Kdo to je Esme?,,zavolal z domu Carlisle.
,,Pojď honem dovnitř,, řekla a umožnila mi průchod do domu.
,,Ale já nejsem sama.,, řekla jsem a stoupla jsem si stranou aby bylo vidět na Lucase. Schovával se za mnou.
,,Ach,, vydechla.
Vzala jsem ho do náručí.
,,Vezmu ti ty tašky,, řekla Esme a vyšla ven pro tašky.
,,Jdi dovnitř,, zavolala za mnou.
,,Připraven?,,zeptala jsem se Lucase. Zakroutil hlavičkou na souhlas.
Vešla jsem do domu. Tolik se podobal tomu ve Forks.
Šla jsem za pachem. Do obýváku.
Když jsem vešla vyděla jsem je všechny. Všech mích 7 upírů+ Esme venku. Úplně jakoby zamrzli.
První se vzpamatovala máma.
,,Nesse,, řekla mezitím když mě objímala. Ještě před tím jsem dala Lucase na zem.
,,Mami mě je to tak líto, špotla jsem mezi dalšími vzlyky se slzami.
,,Zaltíčko,,
,,Mám tě ráda mami,, špitla jsem a odtáhla jsem se. Už tam stál táta.
,,Promiň,, špotla jsem. Měřil si mě bolestívým a zklamaným pohledem. To ale vystřidalo dojetí štěstí a láska. Ihned mě objal.
,,Mám tě rád,,
,,A já tebe,,řekla jsem mu. Lucas se mě chytl za nohu. Odtáhla jsem se od táty a vzala jsem si ho do náruče.
,,To je Lucas, můj syn,, řekla jsem a všem v místnosti spadla čelist.
,,Bože,, řekla máma.
,,On je Jackovo?,,zeptala se nejistě máma.
,,Ano,, řekla jsem pyšně a štastně.
,,Ty jsi má babička?,,zeptal se Lucas mamky.
,,Ano,, řekla se smíchem.
,,Můžu?,,zeptala se mě. Podala jsem jí ho. 
,,Ááááááá,, zavýskla Alice a už byla u mě.
,,Ahoj Alice,, začala jsem zase plakat.
,,Nesse Nesse Nesse,, ihned si mě vystřidala celá rodina.
Všem jsem se omluvila a všichni se přivýtali s Lucase. Ten je obdarovával krásným úsměvem.
,,Pojď se posadit zlato,, řekla Esme. Vzala jsem si Lucase a šla jsem se posadit.
,,Musíš nám všechno říct,, dožadovali se.
,,Řeknu ale teď nejrříbve vy. Kde je Jacob?,,zeptala jsem se. Všichni ztuhly, podívali se na sebe a potom na mě.Cože?

Autor: kikinkacullens (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Reneesme-VIII.kapitola: