Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Reneesme II. kapitola

01.10.2009 (06:15) • kikinkacullens • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 889×

Probudila jsem se v nemocnici. Oni mě sem přece jenom odtáhli? No asi to nebylo tak těžký když jsem omdlela. Pomalu jsem otevírala oči.

,,Zlato?,, zeptala se nejistě Bella.

,,Mami,, odpověděla jsem ji.

,,Jo jak se cítíš?,, zeptala se mě. Jak bych se mohla cítit?

,,No, bolí mě noha a ještě něco,, řekla jsem jí a rozbrečela jsem se.

,,Zlato bolí ě ještě něco? Zavolám Carlisle,, ,, Ne to není fyzická bolest mami,, řekla jsem jí a rozbrečela jsem se.

,,Aha, mám ti ho sem zavolat?,, zeptala se. No chtěla bych si něco vyjasnit.

,,Ano a mami? Nemáš sluneční brýle?,, zeptala jsem se jí. Nechtěla jsem se mu dívat do očí a kdyby mi zvedl hlavu chci mýt něco na očích.

,,Nemám mám ti pro ně doběhnout?,,

,,Jo prosím mám je u sebe stolu ty velké černé jo a ještě bys mi mohla přinést moji Palestinu prosím jo?,, řekla jsem jí.

,,Dobře zlato hned jsme tady,,řekla a zmizela. Za asi půl vteřiny byla tady.

,,Díky,, řekla jsem jí a nasadila jsem si brýle na oči a Palestinu na krk. Mám žízeň, vždycky mi pomohlo při žízní když jsem si obmotala palestinu nebo jakýkoli jiný šátek okolo krku.

,,Tak jo, můžeš mi ho sem prosím zavolat?,, zeptala jsem se jí trochu nejistě.

,,Jasně,,odpověděla mi a políbila mě na čelo. Vyšla z pokoje.

Za chvíli tam vešel Jacob.

,,Chtěla jsi se mnou mluvit?,, ne mluvit se mi nechtělo tak když si sedl ke mně jsem mu to ukázala. Ztuhl. Ukazovala jsem mu něco jako že si mnou nahrazuje Bellu a tak něco. Rozplakala jsem.

,,Ach Nesse,, řekl a provinile se na mě podíval. Pochopila jsem to. Měla jsem pravdu.

,,Vypadni,, zařvala jsem na něj.

,,Nesse ale-,, nestačil to doříct protože do pokoje vtrhl Edward.

,,Vypadni psisko,, řekl mu a zavrčel na něj.

,,Už du,, ještě mi chtěl dát pusu na čelo ale plácla jsem ho po tváři. I když mu to nic neudělalo pochopil. Když se za ním zavřeli dveře sundala jsem si brýle a propukla v hrozný pláč.

,,Nesse,, choval mě v náručí Edward.

,,Tati,, vzlykla jsem.

,,Proč?,, další vzlyk.

,,Copak holčičko?,, nezmohla jsem se slova. A ani jsem to nikomu říkat nechtěla mohla jsem se mýlit.

,,Au,, zařvala jsem protože mi škublo v koleni a nehorázně to bolelo a pálilo zároveň.

,,Carlisle-,,

,,Ne, nevolej ho a já bych teď chtěla být sama prosím.,, řekla jsem mu.

,,Dobře ,,

,,Jo a tati mohl by mi prosím někdo přinést krev? Nehorázně moc mě pálí v krku,, řekla jsme mu když odcházel

,,Jistě, někoho sem pošlu.,, zakývala jsem hlavou na souhlas.



Za chvíli vtrhla do pokoje Alice.

,,Na Ness,, řekla a podala mi sklenici s krví.

Dychtivě jsem se pro ní napřáhla.

,,Stačilo?,,zeptala se Alice když jsme ji podávala prázdnou sklenku.

,,Jo děkuju,, šeptla jsem.

,,A teď spi ano?,, Na souhlas jsem kývla hlavou.

Když odešla zachumlala jsem se do peřin a usnula jsem.



Ráno jsem se probudila a seděl u mě Jacob.

,,Ahoj Nesse, jak se máš?,, zeptal se mě a chtěl mi pohladit čelo, ale já mu uhla. Jak bych se asi měla mít? Máš mě jako náhražku za Bellu.

Nechtěla jsem se s ním bavit tak jsem mu ukázala že špatně.

,,Sakra Ness nechovej se jako Malá holka. Není to pravda.,, začala jsem hystericky plakat.

,,Vypadni,, zaječela jsem na něj.

,,Nesse já tě miluju chápeš to?,, to už na mě bylo moc, musela jsem to nějak vstřebat. Pořád mi chmatal po ruce ale vždycky jsem uhla.

,,Di pryč,, zkusila jsem na něj zakřičet.

Podíval se na mě bolestivým pohledem a odešel z místnosti.

To mě nikdy nenechá bejt? Co si o sobě myslí? Že mi může ubližovat tak dlouho až to jednou nevydržim a něco si udělám? Na tohle on čeká? Takovou radost mu neudělám. Nikdo kolem mě nebyl. Začala jsem si vytahovat hadičky z ruky. Postavila jsem se na nohy. Vím že bych neměla ale musím domů. Už to tady nevydržím ani hodinu. Zkusila jsem jestli jsem nevyšla ze cviku s chozením. Ne. Šlo mi to dobře. Vydala jsem se k tašce a našla tam nějaké oblečení. Oblékla jsem se a vydala jsem se pryč z pokoje.

Hned jak jsem otevřela dveře Jacob zbystřil

,,Ness kam jdeš?Ještě nemůžeš jít domů,, řekl a zvedl se že mě zatáhne zpátky do pokoje.

,,Nešahej na mě kolikrát ti to mám ještě říkat?,, vyjekla jsem na něj.,, Je mi jedno že ještě nemůžu jít domů já prostě du. Nezabráníš mi v tom.,,

,,Já ne ale někdo jiný ano,, řekl a někdo mi šáhnul na rameno. Otočila jsem se. Carlisle. Hm super to je ten poslední koho tady potřebuju.

,,Nesse nemůžeš jít domů, ještě se ti to nezahojilo. Musíš tu zůstat.,,řekl.

,,Ne Carlisle du domů, budu v naprostém klidu. Nic se mi nestane slibuju.,,řekla jsem mu nasadila umučený výraz.

,,Tak jo ale Jacob tě odveze domů, ještě to nemáš zahojený až tak abys mohla běžet,, Jacob ne tak s ním za žádnou cenu nejedu.

,,A není tady třeba máma?Nebo táta? S ním já nejedu.,,řekla jsem Carlisle a ukázala prstem na Jacoba. Z výrazu v jeho tváři byla vidět bolest. VELKÁ BOLEST. Nemohla jsme se na něj dívat. Otočila jsem se a vydala se směrem k východu. Moc jsme neviděla na cestu přez slzy.

,,Nesse stůj jenom tě odvezu domů.. řekl za mnou Jacob a dal mi ruku kolem pasu.

,,Nešahej na mě pse!,, řekla jsem mu a vytrhla jsem se mu. Stál tam jako opařený.



Vyšla jsem před nemocnici a stál tam Emmet u svého jepu.

,,Tak poď zavezu nás domů,, řekl a otvíral mi dveře spolujezdce.

,,Děkuju asi bych nevydržela kdybych měla jet s tím psiskem,, řekla jsme mu a dala velký důraz na to ,psiskem,.

,,Ness co ti udělal?,, chtělo se mi to někomu říct ale zrovna Emmetovi? No co.

,,Má mě jako náhražku za Bellu,, vypálila jsem ze sebe.

,,Oh,, bylo jediné na co se zmohl.



Přijeli jsme domů. V obýváku všichni seděli.

,,Ahoj,, pozdravila jsem je všechny když jsme vešla.

,,Ahoj Nesse,, řekli postupně když jsme vešla. Objímali mě jako bych byla pryč nějaké to století.



Když skončily z objímáním tak jsem si řekla že si musím dát sprchu.

,,Ehm, jdu si dá sprchu ,, řekla jsem jim aby mě pustili.

Pajdala jsem nahoru ke schodům. Když jsme tak pajdala najednou všichni zmlkly.

Někdo mě chyt kolem pasu.

,,Můžu ti pomoct?,, zeptal se. Ten hlas bych poznala všude ta jakýchkoli okolností.

Jacob. To má ještě tu drzost se tu ukázat?Co si o sobě sakra myslí?

,,Ne,, odbyla jsem ho a klopýtala jsem do schodů.

Pořád šel za mnou. Nevím proč? Jako co- no nic teď to řešit nebudu. Dám si sprchu a pročistím si hlavu od nepříjemných myšlenek.

Když jsem si šla do pokoje pro taštičku s hygienou Jacob šel pořád za mnou. Už jsme to nevydržela.

Otočila jsem se a trochu hrubším tónem jsem mu řekla.,,Co za mnou pořád lezeš? Co si o sobě sakra myslíš?,, přitom jak jsem to říkala vytryskli mi slzy z očí.

,,Nesse neplakej, já nechci abys byla nešťastná. Chci abys mě nechala vysvětlit ti to jak to je.,,co jako vysvětlovat? Já nic vysvětlit nepotřebuju.

,,Vysvětlit? A co jako přesně? Že mě máš jako náhražku za moji MÁMU? To vysvětlit nepotřebuju,, začala jsme na něj řvát. Určitě to všichni slyšeli.

,,Ness ale tak to není,, no jasně teď mě tady bude přemlouvat.

,,Hele teď si chci jít dát sprchu tak jestli dovolíš,, řekla jsem mu a vyrazila jsem z pokoje.



Pustila jsem si na sebe proud horké vody a relaxovala jsem.

Najednou jsme uslyšela jak se někdo v domě hádá.

,,Jak jsi jí to mohl udělat?,, podle hlasu jsem vytušila že je to Bella

,,Bello uklidni se, já ji miluju nevim co si jak vyložila ale vždycky to tak bude. ,,

,,Tak to koukej pěkně rychle urovnat psisko když už si Nesse vybrala tebe,, no bezva teď se do toho vložila Rosalie.

,,Bloncko ty se do toho nepleť ano?Já se o to snažím. Proč myslíš že jsme tady?,, řekl no super on mi to bude ještě vysvětlovat. Musím si promyslet plán jak se tomu vyhnout.



Chvíli jsme přemýšlela ale nic mě nenapadlo.

Tak se s tím budu muset nějak rychle vypořádat.

Vylezla jsme ze sprchy. Oblékla jsem se do čistých věcí a vyfoukala jsem si hlavu.

Vyšla jsem z koupelny. Hned jak jsem otevřela dveře tak tam stál Jacob.

,,Nesse musím s tebou mluvit.,, řekl.

,,Já vím, slyšela jsem vás jak jste se hádali.,, řekla jsme mu otráveně.

Tak ať to mám za sebou. Vešla jsem do svého pokoje a Jacob za mnou. Zavřel za sebou dveře.

Dopajdala jsem se k oknu a dívala se ven.

,,Ness já nevim jak jsi na to přišla, ale není to pravda. Vždycky jsem tě miloval a milovat budu. A že si tebou nahrazuju Bellu není pravda.,, začala jsem plakat. Mluví pravdu? Ale když....mám mu věřit? V hlavě se mi hemžilo mnoho otázek.

Začala jsem vzlykat.

,,Nesse,,řekl starostlivě Jacob, přišel ke mně, vzal mě kolem pasu a kolébal mě ze strany na stranu. Ach....jak mě je s ním dobře.

,,Miluju tě Nesse,, řekl. Znělo to tak upřímně.

Nemohla jsem jinak.,,Miluju tě Jacobe, promiň,,řekla jsem šeptem.

,,Ne- ty promiň mě. Že jsme tě nechal abys sis tohle myslela.,,

Otočil si mě a koukala jsem mu zpříma do očí. No zpříma. Popravdě jsem koukala dost nahoru.

Pomalu se obličejem přibližoval až se naše rty spojili. Stály jsme tam a líbali se. Jak je krásný mít ho po tak docela dlouhé době zase u sebe a líbat ho. Už nikdy si nebudu myslet nic proti němu. Najednou mě začal líbat vášnivěji. Po chvilce se odtrhl a zašeptal,,v domě plném upírů ne. A ne teď ,, No jasně. A je to tu zase. Ne teď. Bože jak jsem tohle slyšela už tolikrát. Odtrhla jsem se od něj úplně a zasyčela jsme.,,No jasně,,.

,,Tak ahoj Nesse zítra ve škole.,,řekl a odcházel.



Byl jsme docela šťastná že jsem se mýlila. Miluji ho, on miluje mě. No co víc si může holka v mém věku přát. Ne??????

Autor: kikinkacullens (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Reneesme II. kapitola: