Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Recherche l'amour ou amour toujours nr.2

06.09.2009 (22:00) • KateLamb • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 852×

,Čau Jakeu. Co tady děláš ? No, víš, po škole jsem ti chtěla volat.”

,, Jasně Bello, já vím.”

,,Cože ? “Jacob mě svou odpovědí trošku překvapil.

,,No, potkal jsem Charlieho a ten mi řekl, že máš v plánu vyrazit do kina s přátely či jít někam se mnou, pak ještě říkal něco, ale to si už nepamatuju.”

,,No ano.Původně jsem chtěla jít s přátely,ale nejspíš jsem na to zapoměla, takže, jestli máš dnes volno a chuť vyrazit si do Port Angels....Můžeme jít do kina na cokoliv, klidně i na nějakou blbost. A pak, když budeme mít náladu a hlad, tak si vyrazíme na večeři. Co ty na to ? “ Zeptala jsem se ho.

,,Jasně.Tak jo, ale zvu tě já.”

,,Proboha Jakeu proč ? Vymyslela jsem to já a ... vlastně, proč si přijel až sem ? Nestačilo zavolat ? “ Divila jsem se.

,,No, měl jsem v plánu tě předběhnout, aby ti přišlo, že ti dokážu číst myšlenky a neříct ti o tom, že jsem potkal Charlieho. Ale nevyšlo to, takže...”

,,Dobře dobře. Odvezu nás k nám, a pak můžeme vyrazit.”

Nasedli jsme do mého auta a vyrazili k našemu domku. Bylo opravdu krásné a teplé počasí, takže jsem na sebe doma hodila třičtvrteční kalhoty místo těch dlouhých, ve kterých mi bylo vedro celý den. Když jsem se převlékla do čistého, seběhla jsem do kuchyňě za Jacobem a oznámila mu, že můžeme vyrazit. Omlouvala jsem se mu v autě, že mi to trvalo tak dlouho, ale on naléhal a říkal, že mi to trvalo jen pět minut, čemuž jsem nechtěla věřit.

Po pár minutách jsme dojeli před kino, do Port Angels a zjistili jsme si, co dávají za filmy.Měli jsme překvapivě na výběr. Buďto budeme sledovat horor, na kterém asi byla Jess a Eric a nebo na dětskou pohádku o zvířátkách. Bylo téměř nad slunce jasné, co si vybereme. Film začínal téměř za dvě a půl hodiny, takže jsme měly znovu na výběr. Mohli jsme jít na brzkou večeři, nebo se jít projít,pak jít na film a pak, když budeme chtít, tak na večeři. Jacob vypadal hladově, tudíž jsme se rozhodli, že zajdeme první na večeři. Šli jsme do jednoho z několika podniků ve městě. Sedli jsme si a začali si vybírat ve skromném jídelním lístku. Když přišla blonďatá servírka se sukní tak krátkou, že to ani nebylo možné, objednali jsme si špageti s boloňskou omáčkou a velký steak pro Jacoba. Když servírka spokojeně odešla, koukla jsem se zlostně na Jacoba.

,, A já myslela, že máš radši brunety” Zažertovala jsem a přitom jsem si začala laškovně omotávat pramen vlasů okolo prstu.

,,No..”

,, Jen se nevymlouvej. Budu ti muset dát výchovnou lekci chlapče. Přece jen ti je šestnáct let. To není bůhvíjaký věk.” Kárala jsem ho jako bych byla jeho matka, ovšem všechno bylo jen z legrace.

,, Ano, ovšem. Mé oči už nikdy nezbloudí jinam, než do očí tvých.” Pronesl Jacob a tvářil se jako kdyby se mi chtěl omluvit.

,, Jen aby “ Jen jsem to dořekla, začali jsme se šíleně smát svým praštěným průpovídkám jednoho k druhému. Pár lidí se na nás nevěřícně podívalo, jako kdybychom dělali obrovský kravál.

Když jsme se patřičně uklidnili, začala jsem Jacoba vyzvídat.

,, No Jakeu, pověz mi něco. Neviděli jsme se už delší dobu a potřebuju do sebe dostat nějakou dávku novinek z tvého okolí. Nějaká nová holka ? Kamarádi jsou pořád v pohodě ? Pověz mi všechno, co máš na srdci.” Žadonila jsem.

Jacob přimhouřil oči, jako by se mu do toho moc nechtělo, pak je ale otevřel a spustil.

,, Abych odpověděl na všechny tvé otázky.Takže zaprvé.Holky žádné nové nejsou. Mám oči pořád pro tu jednu,” Při těch slovech se tak mile usmál a ve mě něco cuklo. Jako bych tou dívkou měla být já. Poté ale pokračoval: ,, Myslím, že jí znáš.Opravdu jsem si ji oblíbil.. S jednou kamárádkou sedím v restauraci a chystáme se jít na fakt skvělej biják.No a přátelé? Jared s Paulem se neustále rvou. Se Samem nad tím kroutíme hlavou. Nejlépe se má asi Emily.Se Samem nejspíš čekají děcko.To bude starostí.'' slovo kamarádka trochu zvýraznil, věděla jsem proč. Stále se choval, jako kdyby mi byl obrovsky nakloněn.Že Emily čeká dítě, jsem opravdu netušila,byla to milá informace.

,,To je skvělé že budou mít mimino, to bude určitě velká událost.Vyřiď jim, že gratuluji.Jakeu, jsem strašně ráda, že tu s tebou sedím, je to hezký mít kámoše zase u sebe.”

,,Jo Bells, i já jsem rád. Jsem opravdu šťastněj za každou chvilku strávenou s tebou, fakt moc díky.” Bylo roztomilé, když Jacob rozebíral jak je šťastný.Měla jsem z toho radost.Nic jiného bych si pro svého nejlepšího přítele nepřála. Pokud by on neměl speciální přání. A to by Jacob určitě měl.

Když jsme všechno své jídlo dojedli, Jake za mě, i přes všechen můj odpor k tomu činu, zaplatil. Přesto, že Jake zaplatil večeři, rozhodla jsem se zaplatit kino.

Dorazili jsme do malého kina, kde paní ve stánku prodávala lístky na horor, který připadal Jessice tak hloupý. Zašli jsme k ní a poprosili o dva studentské. Ta postarší dáma na Jacoba nevěřícně koukala, že on má studentský lístek, ale stejně mu ho prodala. Jak jsem si řekla, tak jsem udělala. Lístky jsem zaplatila, koupila jsem jeden velký sýrový popcorn a pytlíček mých oblíbených barevýnch bonbonů, aby bylo co zobat, až se budu bát.

Během filmu jsme se trošku bály, převážně tedy já.Jacob má z těchto filmů docela srandu, ale i přesto se někdy lekl. Celkem brzo jsme všechno snědly, takže pak nebylo, co dělat, tedy kromě koukání na plátno, kde se míjely postavy a barvy.Jake si položil ruku na opěrátko, jako by čekal že ho za tu ruku vezmu. Dlouho mi to nedalo a opravdu jsem to udělala. Moje prsty se propletly s jeho. V odrazu světla z plátna jsem viděla na Jacobovy upřímný úsměv, poznala jsem že měl radost. Když jsem to udělala, něco ve mě hrklo, a jako bych najednou měla úplně bezstarostný dokonalý život.Všechno bylo v pořádku. Ovšem jednou mu budu muset vysvětlit, že stále miluju Edwarda a s ním jsem jen kamarádka. Bála jsem se totiž, že to zajde až moc daleko.A to jsem nechtěla.

Po filmu jsme se šli s Jacobem ještě projít.Možná to bylo dobré abychom si konečně promluvili, z očí do očí, upřímně. Nechtěla jsem mu lhát, na to jsem ho měla moc ráda.Šli jsme směrem od města,ale tak, abychom byli v dostatečné vzdálenosti od mého auta, které stálo u kina.

S Jacobem jsme se stále drželi za ruku, navenek jsme museli vypadat jako pár, ovšem ne jako pár kamarádů,ale jako milostný pár. To znělo trochu jako nějaký archaismus.Milostný pár, jako ve filmech pro pamětníky.Jako z doby, kdy byl Edward člověk, to byl rok 1918. A v té době jsme nebyli. Asi ho to trochu mrzelo.

Když jsme šli pár minut mlčky vedle sebe ( stále jsme se drželi za ruce ), Jacobovi zjevně došlo, proč jsme se šli projít. Asi si chtěl taky promluvit. Najednou mě předběhl a stoupl si přede mě

Autor: KateLamb, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Recherche l'amour ou amour toujours nr.2: