Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Rebelka 7

17.08.2009 (12:00) • Niki311 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4144×

7. DVA SÁČKY S POCHYBNÝM OBSAHEM

Nikdo:

Uběhl snad měsíc… Bella, Edward, Alice, Ebby, Jake a Mike jsou nerozluční…jen se občas oba sourozenci se na chvíli někam vypaří…nikdo nemá tušení o jejich zlomyslnosti…

,,Máš to s sebou?‘‘ Zašeptá dychtivě, když ho zatáhla do prázdné třídy.

,,Jo.‘‘

,,Ukaž.‘‘ Natáhne se k němu a z prstů mu vypáčí malý sáček s zeleným obsahem.

,,Ještě tu mám i druhý.‘‘ Zasměje se a vytáhne z pravé kapsy svých džín další sáček, ale s bílou hmotou.

,,Kdes to čmajznul?‘‘

,,Mám svoje cestičky.‘‘ Pokrčí rameny a odhalí svoje dokonalé zuby.

,,Bezva!‘‘ Usměje se a pečlivě je zabalí do špinavých ponožek.

,,Jdeme?‘‘ Bella jen přikývne a oba kráčejí k šatnám.

,,Donně?‘‘ Otočí se na něj s úsměvem a potřese sáčkem se zelení.

,,Dobře a tohle dáme Frederickovi?‘‘

,,Ne, co třeba Bobbovi?‘‘

,,Tak jo.‘‘ Uchichtnou se a se šroubováky odpáčí skříňky.

,,Anonymní telefonát?‘‘ Usmál se a vytočil ze starého polo-rozbitého telefonu ředitele.

***

,,Mami! Jsme doma!‘‘

,,Volal vám otec!‘‘ Pištěla z koupelny.

,,A co chtěl?‘‘

,,Jen vás slyšet!‘‘ Co jinýho… Jednou za nějakou dobu si zavolá, aby zjistil, jestli děti, které zplodil posláním spermií přes poštu, stále žijou. Pomyslela si Bella a práskla dveřmi od svého pokoje. Svalila se na postel a zabručela do polštáře. Vedle hlavy jí zadrnčel telefon.

,,Hmm? Kdo mě chce nasrat?‘‘ zavrčela.

,,Kotě! Příjdeš?‘‘ Ech, jak jí se nechtělo. Každá částečka jejího těla byla unavená.

,,Dnes ne Mikeu.‘‘

,,Já klidně můžu přijít.‘‘

,,Ne!‘‘ Sykla a tipla to. Povzdychla si do polštáře a hned usnula. Když se znova probrala byla už noc.

,,Jakeu?!‘‘ Zašeptala. Nic. Zdálo se jí, že se někdo v jejím pokoji pohl, ale asi to byl jen kus oblečení, který měla pověšený na dvířkách šatíku. Zvedala se z postele a když byla na kolenou ochrnula a zasekla se.

Měla zakloněný krk. Rty jí lehce stoupaly po hrdle, laskaly… Hebká ruka si pohrávala s jejím prsem zatímco druhá jí klouzala po délce těla a tiskla si její nahé tělo ke svému tělu.

,,Miluju tě…‘‘ Zašeptala omámeně a spojila své rty s těmi neznámými. Jeho přerývavý dech se mísil s tím jejím, rukama ji vzal kolem pasu a položil na postel. Stále se nepřestali dotýkat. V celé místnosti, kde byla panovala tma matně osvětlovaná naoranžovělými paprsky ze svíček. Její pot stýkal po jejím čele, ňadrech, pažích, bříšku, stehnech, lýtkách.

Roztáhla nohy a objala mužné tělo.Toužila po tom, aby byla jeho, aby se mu odevzdala a on si ji vzal…

Jeho rty ji zlehka políbili na špičku nosu a pak zalechtal na krku svým chladem…

Vrátila se zpátky do reality. Omámeně koukala před sebe a ve tmě sledovala jen stříbrný srpkovitý měsíc na obloze, který osvětloval její pokoj. Tak dlouho nebyla se svými přeludy… Těmi živými představami. Prsty si procházela po těle, jako kdyby hledala ruce, které ji ještě před chvílí jemně procházely pokožkou a rty, které ji laskaly. Po chvíli přišlo trpké zklamání…

Vstala z postele a vzala do rukou koženou bundu. ,,Kde jen sou?‘‘ Mručela si pro sebe a po chvíli vytáhla bílou krabičku a malý předmět. Navlíkla na sebe mikinu a vyšla na balkón. Jeden konec cigarety si dala do pusy a zapalovačem zapálila. Ze rtů jí k nebi stoupal malý bílý, skoro našedivělý, různě se kroutící kouř. Vítr jí čechral vlasy a na kůži jí tvořil husinu. V dálce zavyl vlk a ve stejnou chvíli hodiny odbily půlnoc. Ten zvuk byl divně strašidelný… jak by se vůbec mohl vlk tak moc přiblížit k tomuhle městu?

Ráno ji zase budil Jake. Nechápala, kde se v něm bere ta radost ji způsobovat taková trápení s každodenním vstáváním do školy. Sotva vyšla před dům, už ji v náruči držel Mike a zasypával polibky.

,,Dobře, stačí, jedeme?‘‘ zasmála se a nasedla s helmou na hlavě do motorky.

,,Jop.‘‘ Linda,která jezdila ráno s Mikem vyzvednout Bellu s Jakem si sedla za Bellina bratra a objala ho kolem pasu. Během chvilky zaparkovali před školou a už k nim s úsměvem mířili Alice a Edward. Jasper, Rose a Emmett se bohužel zastávali jiného názoru… a za nimi klopýtavě Linda s Jakem, kterého za sebou tahala. Už z dálky na ně křičela.

,,Ahoj, už jste to slyšeli?‘‘

,,Co?‘‘

,,V boxech Donny a Bobba našli dva sáčky!‘‘

,,A?‘‘ Oba s Jakem si vyměnili chápavé pohledy.

,,Májí trable. Už tak je mají hlavně kvůli Denisovi- pamatuješ? Jak mu na hlavu dali tarantuly a podkopli nohy, ale mezitím si je všiml i ředitel.‘‘ Bella si stoupla těsně k Jakeovi a za zády si potřásli rukama. Alice šlehla pohledem po Edwardovi.

,,Jdeme?‘‘ Zašeptal Mike Belle do ucha a objal kolem pasu. Edward jen co to viděl odvrátil pohled a na chvíli zavřel oči.

,,Jsi v pořádku? Nejsi unavený?‘‘ Strachovala se hned Linda, která po něm pokukovala. ,,Vážně, vypadáš unaveně.‘‘ Zašeptala Bella a on tiše zavrtěl hlavou.

,,Jsem v pohodě.‘‘ Mávl rukou a všichni šli směrem k budově.

,,Co je s Ebby?‘‘ Zašeptala Bella k Mikeovi.

,,Nevím, asi jí nebylo dobře. Dohoním tě, jen si skočím na záchod.‘‘ Hned se rozběhl. Všichni ostatní pokračovali, ale Bella se zastavila a někdo s ní…

,,Nechceš dneska jít tancovat?‘‘ Otočila se k osobě za ní.

,,Kam?‘‘ Edward zvedl obočí a v očích mu hrály jiskřičky.

,,Tam, kdes mě zachránil.‘‘ Byl překvapený…

,,Ehm…dobře…‘‘ Ve stejnou dobu se otevřely dveře a k nim zase spěchal Mike.

,,Jdeme?‘‘ Otočil se k Edwardovi a z hrudi mu vyšlo něco jako syčení smíšené s vrčením. Edward si ho zkoumal s nedůvěřivým výrazem.

,,Mikeu, tys ses byl opalovat?‘‘ Chvíli se zamyslel… ano, byl opálenější. Byl větší…

,,Ehm…ehm, jo- jo, vlastně jo…‘‘  Okolo nich prošla Linda s Caroline. Mike za nimi hypnotizovaně chvíli koukal.

,,Mikeu?‘‘ Bella před ním luskla prsty.

,,Jsem, jsem v poho.‘‘Probudil se a vzal ji kolem pasu.

,,Jsem absolutně v poho.‘‘ Líbnul ji na tvář a odešli před šokovaným Edwardovým výrazem.

,,Edwarde?‘‘

,,Alice, vůbec tomu nerozumím!‘‘

,,Cos slyšel?‘‘ Chytla ho za ruku a pomalu šli k netrpělivému Jazzovi.

,,Něco, čemu jsem vůbec nerozuměl.‘‘

,,Mikeu?!‘‘ Při obědě byl zase mimo. Jako kdyby vůbec nebyl. Zuřivě zamrkal.

,,Jsem nějaký…unavený…‘‘ Zašeptal a políbil na čelo.

,,Jen unavený…‘‘ Třela mu záda a Mike si položil hlavu na její rameno. Objal její ruku a po chvíli pokojně oddechoval. Všichni na stole se uchichtli.

,,Do hajzlu! Mikeu! Slintáš!‘‘ Drkla do něj se smíchem Bella a s hraným znechucením ho položila na rameno Lindy.

,,No dobře, když se nemůžu vyspat na tvým rameni, tak jedu na Lindino…‘‘ Po chvíli začal zase chrápat na celou jídelnu. Jake se nešťastně usmál. S Lindou už si nerozuměli tak jako na začátku… Vzdalovala se mu.

,,Jde se na trsání dneska?‘‘

,,Jop.‘‘ Uchichtla se Bella Lindině otázce.

,,Já asi nepříjdu…nějak mě to neláká…‘‘ Omluvně sklopila svoje dlouhá víčka.

,,V pohodě. Stejně jsme tě nechtěli pozvat…‘‘ Bella se lišácky usmála. ,,Myslím to ironicky.‘‘

Když škola s nudností skončila všichni běželi ke svým motorkám. Jen u vchodových dveřích se Bella na chvíli zasekla, když běžela, protože ji někdo chytil za ruku.

,,Edwarde?‘‘

,,Bello, můžu se tě na něco zeptat?‘‘

,,Bello! Já jedu!‘‘ Křikl na ni Mike a s Jakem a Lindou odjeli.

,,Tak se ptej.‘‘ Otočil se a tahal pomalu kde není vidět.

,,Ty sis toho nevšimla?‘‘ Zašeptal po chvíli.

,,Čeho?‘‘

,,Mike…změnil se.‘‘

,,Jo já…‘‘

,,Prosím, já tě prosím, dej si pozor…prosím…‘‘

,,Edwarde, já ti nerozumím…‘‘

,,Nemusíš, jen prosím…dej si na něj pozor a kdybys něco potřebovala, jen řekni, ano?‘‘ Proč to dělal? Prolétlo jí hlavou.

,,Ehm…dobře.‘‘ Přikývla a její ruce se zvedly, dotkly jeho břicha a objaly kolem pasu. ,,Dík.‘‘ Zašeptala a tvář tiskla k jeho hrudi.

Edward se musel hodně držet, aby ji jedním pohybem ruky nezabil… aby se ovládl i na druhé straně… aby ji palcem nezvedl bradu a nepřitiskl své ledové rty na její.

,Jemný, chladný palec jí zvedá hlavu. Nevidí- nebo nepamatuje si tvář. Zvedá jí do náruče a zasypává horlivými polibky. Studené prsty jí putují po celém těle a chytí pod zadek. Obtáčí mu nohy kolem pasu a zády cítí, jak ji podepřel o strom. Rty sklouzává ke klíční kosti a ona zaplétá svoje prsty s jeho vlasy.‘

,,Bello?‘‘ Zatřásl s ní Edward znova. Zamrkala očima. Seděla na měkké sedačce. Podle oken, dveří a toho, že po levé straně ta prapodivná sedačka končila se ujistila, že sedí v Edwardově autě. Bylo celé nasáklé jeho dokonalou vůní. Lechtalo jí to příjemně v nose.

,,Co se stalo?‘‘ Zašeptala omámeně. Edward se konečně usmál.

,,No, objala jsi mě a pak jsi najednou ztuhla…lekl jsem se, tak jsem tě donesl, aby sis sedla. Zavezu tě domů, ale jestli je ti ještě divně, tak tě zavezu k nám.‘‘

,,Proč?‘‘ ,,Můj otec je doktor.‘‘ Na tváři se mu vyrýsoval pokřivený úsměv.

,,Aha. Nebude nutný, děkuju.‘‘

,,Kde je ta drsňačka?‘‘

,,Na Marsu. Přijede až dneska v noci.‘‘

,,Dobře.‘‘ Uchichtl se a oba se chvíli v tichosti smáli.

,,Jo, jen vyzvedneš mě? Potřebovala bych si pro něco skočit k Mikeovi.‘‘ Jen co padlo jeho jméno se Edward trochu zamračil.

,,Dobře…‘‘ Přikývl a nastartoval svoje zářivý Volvo.

Autor: Niki311 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Rebelka 7: