Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Rebelka

10.08.2009 (08:00) • Niki311 • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 11225×

REBELKA

Holky se drsný nerodí, drsnými se stávají….

1. LETNÍ NOC

Nikdo:

Letní noc. Je tak krásná…dokonalá…Lehký teplý vánek ohýbá stébla trávy na kterých se začínají kupit malé kapičky rosy. Mladá dívka okolo 16 let se vydává ulicemi do starého domu skoro na konci města. Má na sobě obyčejnou černou sukýnku s páskem, černé tílko a přes rameno černý kožený kabát. Její tvář je silně nalíčená a sebevědomě kráčela po ztrouchnivělém dřevěném chodníčku.

Levné hotely, které míjela, byly už dávno opuštěné…uzavřené, bazény, kde se dřív malé děti s nadšením smály a koupaly byly vypuštěné a jejich dna popraskaná. Okenice zatlučené, dveře zatlučené a střecha děravá…

Mladá dívka s mahagonově hnědými vlasy a čokoládovými očima byla bosa. Ty hotely stály hned u pobřeží a své boty pevně svírala v ruce. Kolébala s nima dopředu a dozadu. Její chůze se podobala tanci.

Stará budova s rozbitými okny za kterými vykukovala zaprášená podlaha s otisky bot byla celá pokrytá blýskavými střepy z oken. Zevnitř byla slyšet tichá hudba a hlasy. Dívka zahodila cigaretu do strouhy plného vody a nedopalek zasyčel.

Vytáhla se na římsu a přehodila nohy přes parapet. Omylem se trochu poškrábala na lýtku a malá kapička krve jí skápla na zbytky skla.

Celé to uvnitř bylo zaprášené, špinavé a stěny odřené a potřískaná sprejery. Na východní straně budovy to už bylo ale lepší.

Kolem postávali kluci a koukali potěšeně na dívku. Byli tři a jedna dívka lysající se k vysokému hubeňourovi.

,,Ahoj Bell.‘‘ Usmál se potěšeně vysoký kluk s blonďatými vlasy, dětským obličejíkem a modrými kukadly na imitovaném trůnu. Ve skutečnosti to bylo staré křeslo postavené na pódiu.

,,Mikeu.‘‘ Přikývla a s úsměvem se k němu vydala. Stoupla si vedle něj a sedla na opěradlo křesla.

,,Jakpak ses měla rebelko moje?‘‘

,,Nudně, bez tebe.‘‘ Zašeptala a vstala z trůnu. Mike následoval jejího příkladu.

,,Lindo, jak se máš?‘‘ Usmála se na ni Bella a šla ke své kamarádce. Měla ohnivé vlasy, rovné jako pravítko, obličej milý, ale celý pokrytý make- upem. Silné oční linky jí zvýrazňovaly zelené oči a činily z ní ďábla. Měla na sobě oproti Belle červenou sukýnku i tričko.

,,Jo, mám nový tričko a chlupatí (policajti) mě nechytili.‘‘ Zasmála se a Bella zvedla obočí. A pousmála se. Otočila se ke klukovi vedle Lindy. Byl vysoký, skoro přes dva metry, opálený a jeho černé vlasy si ostříhal nakrátko.

,,Ahoj Jakeu, ten novej účes ti sekne.‘‘

,,Dík! Od tebe to sedne ségra.‘‘ Zasmál se a šťouchl do ní. Jediné, co měli stejného byla tahle grupa a matku, ale jinak každý měl jiného otce. On měl oproti ní černé oči i vlasy. Byl o dost opálenější, protože nezdědil po matce albinismus. Jake byl o rok mladší než Bella.

,,Máš oheň?‘‘ Zeptala se po chvíli a zaštrachala v malé kabelce, aby vytáhla další cigáro.

,,Jo.‘‘ Z levé zadní kapsy džín vytáhl malý předmět, vytáhl sirky a škrtl.

Zapálil jí a zase si ho elegantně zastrčil do kapsy. Svou pravou ruku měl obtočenou kolem Lindina pasu a tiskl si ji majetnicky k boku.

Popotáhla z cigarety a z nozder jí pomalu unikal kouř. Vydechla a sledovala spokojenou Lindu v Jakobově objetí. Najednou ji někdo zatahal za pásek u sukně. Mike prostrčil ukazováček Belliným páskem u sukně a přitáhl si ji k sobě.

,,Bourbon?‘‘ Bella ho políbila a druhou rukou si vzala flašku.

,,Dík zlato.‘‘ Mike se zazubil a ona si upila. Lihovina jí příjemně zahřála v útrobách. Mike si naplnil cigaretový papírek trávou a strčil si ho do pusy. Silně nasládlá vůně ji dráždila v nose, ale byla na to zvyklá. Už rok… rok se pakuje s touhle skupinou ‚pochybných‘ lidí.

Poslední kluk Tomy z nich byl nejklidnější. Klidně si kopal s prázdnou flaškou od piva a přes celou místnost se kromě vůně rozlíval taky nepříjemný dutý zvuk skla.

,,Zítra máš zase brigošku?‘‘

,,Jo. Ta stará baba mi nedá pokoj.‘‘ Zamručela Bella a uvelebila se v Mikeově klíně.

***

Měsíc, který se zlověstně tyčil na nebi a zíral na městečko. V malém nonstop bistru znuděně pracoval kluk. To jídlo tak páchlo… Byl nejlepší kuchtík v tomhle bistru. Byl prapodivný, jak mu lidé říkali. Mluvil tiše. Hlas měl melodický, smutný a bez života. Bledý, ledová kůže a krásné zlaté oči v kombinaci s jeho zrzavo-hnědými vlasy…působilo to nádherně a strašidelně zároveň. Krása až dechberoucí. Ostré rysy a dokonalé pohyby, stejně jako jídlo, které vařil.

,,Edwarde! Jeden hamburger s hranolkama!‘‘

,,Zase?‘‘ Postarší muž okolo čtyřiceti se zakrouceným vousem k jeho buclaté tváři se na něj podíval.

,,Jo a k tomu kečup.‘‘ Chlapec si povzdychl a smutně během chvilky přinesl ke stolu, mladé slečny s ohnivě rudými vlasy a klukovi, který na první pohled vypadal jako indián, talíř s jídlem.  Dívka se na něj podívala a oněměla.

,,Dě-děkuju.‘‘ Zakoktala podala pětidolarovku a zírala na něj Edward stihl mezitím zalézt za pult. Tohle bylo normální…jako vždy. Ženy v jeho přítomnosti omdlévaly dokonce.

Edward:

Tak tohle je už nuda! Já tu tak nechci být! Každý den jim dělat ty jídla. Ten děsnej zápach…uch! Proč jen ta Alice dostala sekretářku?! Ta slečna, která seděla u toho stolu s klukem v drahém oblečku byla opravdu otravná. Její myšlenky… no, dokud mě neviděla, tak byla po uši zakoukaná do kluka proti ní.

,Ahoj! Jdu na návštěvu!‘ Poslala mi Alice za rohem myšlenku a viděl jsem jen, jak pravou nožkou zlehka kopla do plechovky od coly a ta se skutálela slisovaná k popelnici.

,,Ahoj.‘‘ Zamručel jsem znuděně a podepřel se o pult, který kdybych neutřel, tak se sklouznu a padám.

,,Ahoj Edwarde!‘‘ Vyrazila dveře a rozhodila paže. Mrška.

,On má holku?‘ Ozvalo se v jejích myšlenkách a hodil jsem pohled po té dvojici. Tvářila se, že poslouchá svého kluka, ale bylo tomu naopak.

,,Jaká je směna?‘‘

,,Dlouhá a otravná.‘‘ Zamručel jsem a sedl si na stoličku u pultu stejně jako Alice.

,,Nevadí, že sem příjde i Jazz?‘‘

,,Ne, ale nemuckejte se mi tu před očima.‘‘ Ta holka se hned pousmála a založila si ruce pod hlavu.

,Ta holka je hrozná co?‘

Přikývl jsem.

,Nemám zavolat Rose ať ti dělá přítelkyni pro praktické účely?‘ A v duchu se usmála.

,,Ne, nemusíš.‘‘ Usmál jsem se na ni a rychle políbil na tvář. Tím jsem smazal možnost toho, že mi ta holka začne předhazovat svoje číslo.

,Edwarde? Co to děláš?‘ Ve dveřích stál Jasper zaraženě a zíral na nás. Ladně k nám přišel. ,,Dělej, že sis toho nevšiml lásko, ta holčička by po něm chtěla číslo.‘‘

,,Aha, tak to je jiná.‘‘ Usmál se a políbil.Obrátil jsem se pomalu a šel do kuchyně. Nánosy špíny, mazu, oleje a ve dřezu špinavé nádobí.

,,Bezva.‘‘ Zamručel jsem zničeně, opřel se o pult a za mnou to zarachotilo. Šíleně jsem se lekl. Jako kdyby spadly nějaké hrnce.

,,Omlouvám se, nechtěla jsem vás vyděsit.‘‘ Začala se omlouvat slečna hlasem jako zvon... roznášelo se to jako ozvěna. Seděla bezmocně na zemi a na hlavě měla hrnec…nejen na hlavě. Vedle ní ležel mop a starý, červený kýbl skoro hnědé vody byl u jejích nohou.  Aha, takže další dívčina, která tu dělá chvilkovou brigádu.

,Kde je ta holka?! Už dávno měla skončit!‘ Slyšel jsem myšlenky zrzky až sem. Odtrhl jsem se od pultu a šel pomalu k té holce na podlaze, která zápasila s hrnci.

Prosím všechny o komentík, zda pokračovat....děkuju VÁM...

Autor: Niki311 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Rebelka :