Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Rebecca Black - 13. kapitola

15.04.2011 (21:45) • Moshisha • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2928×

Co se to se mnou sakra děje?

Jeho oči mě propalovaly a moje srdce se rozbušilo. Na tom dopisu bylo něco tak zvláštního, nečekaného, upřímného... Právě ta upřímnost mi vzala dech. Prohlížela jsem si ho, ale čím více jsem se snažila vidět v něm pisatele toho dopisu, tím více jsem v něm poznávala kluka, kterého nenávidím.

Nerozuměla jsem tomu. Je to obyčejný dopis, tak proč mě tak rozhodil? Proč mi ho vlastně psal? Proč se rozhodl dát mi to, co jsem chtěla? Proč jeho nenávist ke mně vymizela?

Stále na mě hleděl a asi čekal na nějakou reakci, ale já si připadala jako socha. Byla jsem zmatená a nechápala jsem to. Krucinál, co se to se mnou zase děje?

Zakroutila jsem párkrát hlavou, abych si ji vyčistila, a všimla jsem si, že Ryan, Edward a táta na mě zírali. Hlavně Ryan. Jak je do toho zapletený on?

Lily mě za chvíli vytrhla z mých myšlenek, když mi přinesla další dárek. Stále duchem mimo jsem ho rozbalila, ale vlastně jsem vůbec nevnímala, co se kolem mě děje. Nedokázala jsem si užít radost z dárků, dokonce ani z perfektního oblečení od tety Alice. Bylo mi divně.

Lily mi donesla ještě další dárky, ale já je ani neotvírala. Vzala jsem si je všechny do náruče a nepřítomně jsem vyrazila do patra. Rodiče se za mnou udiveně koukali, ale v tu chvíli mi to bylo jedno.

Plácla jsem sebou na postel a znovu vytáhla ten dopis. Přečetla jsem si ho znova a znova. Přeskakovala jsem ty pasáže o Volturiových, ty mě teď pramálo zajímaly, přejížděla jsem očima jen po začátku a závěru. Kde se v něm vzala tahle něžná slova? A jaktože mu záleží na tom, aby mi bylo dobře?

Sakra, Becco, prober se! Řvala jsem na sebe v duchu. Kde jsi nechala tu holku, co je vždycky nad věcí?

Naši mě nechali být a já za to byla ráda. Strávila jsem v pokoji celý den, až večer jsem se odhodlala sejít dolů. Jenomže návštěva už byla pryč, což bylo možná dobře, protože bůhví, co bych vyvedla.

„Co to s tebou dneska bylo?“ zeptal se mě Emm.

„Krátkodobý zatmění mozku,“ odvětila jsem a cítila, že mohu opět volně dýchat. Všechno bylo zase v pořádku, Becca byla na svém místě a sršela svými vtípky.

Vánoční prázdniny ubíhaly příjemně. Navštívili jsme Denaliovy a na pár dní přijela i irská smečka. Bylo to prima a já jsem tak neměla čas myslet na nějaké zbytečné otázky. Taky jsme jeli navštívit Clearwaterovy, ale z návštěvy u Atearových jsem se vyvlíkla. Místo toho jsem se sešla s Jessem, prošli jsme se spolu po pláži, ale na sex tentokrát nedošlo. Jako by se i v tomhle vztahu něco změnilo. Jako bych se já měnila! Měla jsem z toho strach.

Třicátého prosince byla v La Push předsilvestrovská párty pro mladé. Jesse mě pozval a já kývla. Věděla jsem, že tam Matt pravděpodobně bude, ale já tam budu mít Jesse a ten mi pomůže. Oblékla jsem si pěkný model a vyrazila jsem na pláž, kde se párty konala.

Jesse si na mě už od začátku činil nárok a moji ruku nechtěl pustit. Šikovně jsem se z toho vymanila, když jsem si šla pro pití. Nechci, aby si někdo myslel, že mě Jesse ulovil. Já jsem svobodná a nikdo si mě neochočí.

Podle předpokladu se Matt kolem půlnoci stavil, zatímco Ryan se vypařil. Okázale jsme se přehlíželi. Nevím, jestli jsem za to byla ráda, ale určitě to pro mě bylo lepší. V jeho blízkosti jsem se ztrácela a nebyla jsem to já. S ním prostě všechno musí být komplikované.

Později se ke mně přimotal nějaký kluk, opilý na mol, a vyjel po mě: „Nešla bys na rande?“

Sladce jsem se na něj usmála a prohodila jsem: „Jak jsi to uhádl? Nešla!“

Procházela jsem dál po pláži.

„Neměla bys být tak krutá,“ ozvalo se za mnou.

Dělej, Becco, zůstaň sama sebou, nabádala jsem se, když jsem ten hlas poznala.

„Ale taková já jsem,“ otočila jsem se na něj s úsměvem.

„Škoda, jinak bys byla docela fajn,“ pokrčil Matt rameny.

„To já jsem i tak,“ pronesla jsem.

Usmál se a můj úsměv pohasl. Zase jsem v něm viděla kluka, kterého bych okamžitě přizabila. Nenáviděla jsem ho a měla jsem z něj strach. V jeho přítomnosti se děly podivné věci. Rychle jsem se otočila a chtěla zmizet z jeho dosahu.

„Bex, co je?“ křikl za mnou a mně se sevřela hruď. To oslovení. To, jak mi říkal jenom on. To stejné bylo i na tom dopise.

Nezareagovala jsem a mizela jsem z té pláže. Bylo mi úzko. Co to se mnou sakra dělá? Doběhla jsem domů a zavřela se v koupelně. Otočila jsem kohoutkem a nechala jsem horkou vodu, aby bubnovala do mého těla. Zaklonila jsem hlavu a nechala teplé kapičky, aby kopírovaly tvar mého obličeje. Mokré vlasy se mi lepily na záda. Uklidnilo mě to.

Zalezla jsem do postele a zavřela oči. Za pár minut moje vědomí utichlo. Zdálo se mi, že ležím v nějakém neznámém pokoji v náručí muže, jehož tvář jsem neviděla. Hladil mě po zádech a tiše vrněl. A já jsem byla šťastná. Nebyl to pocit uspokojení, bylo to pravé štěstí, pocit bezpečí a... lásky.

Probudila jsem se až v poledne. Obývák už byl vyzdoben na silvestrovské oslavy, pravděpodobně se jedna zase koná u nás. Otevřela jsem ledničku a očima přejela po tom, co v ní je. Nakonec jsem si usmažila vajíčka.

Do večera jsem měla spoustu času. Rozhodla jsem se, že si udělám filmové odpoledne. Udělala jsem si popcorn, vzala jsem si láhev coly a zavrtala jsem se do sedačky. Pustila jsem si jen své oblíbené filmy. Základní instinkt, Šestý smysl, Dokonalý trik a nakonec Láska nebeská.

Můj nonstop maratón mi překazila teta Alice, když mě asi v šest vyhodila, že se mám jít převléknout, protože za chvíli přijede návštěva. Prý Alice pozvala spoustu lidí z La Push. No, to teda bude oslava.

Oblékla jsem si fialové koktejlky, černé páskové boty a další černé doplňky. Vlasy jsem vyčesala do drdolu a přes ramena jsem si přehodila chlupatou černou vestičku. Alice mi můj outfit pochválila a hnala mě, abych šla vítat hosty.

O půl osmé už byl dům nacpaný k prasknutí. Polovinu lidí jsem ani neznala. Bavila jsem se jen s těmi, na které jsem měla náladu. Dneska jsem se třeba vůbec nechtěla seznamovat. Normálně bych takovéto akce využila ku svému prospěchu, vyspala bych se s jedním nebo s dvěma kluky a byla bych spokojená. Dneska ne.

Matt dorazil před jedenáctou a od prvního momentu mě ignoroval. Bavil se v kuchyni s nějakou holkou. Nechtěla jsem ho pozorovat, tak jsem šla na terasu, kde se líbalo několik párů. Na konci stál Jesse a se skleničkou v ruce se zamyšleně díval do nebe.

„Čekáš, až spadne hvězda?“ drkla jsem do něj.

„To by bylo výhodné,“ zamručel. „Ale i tak pochybuju, že by se moje přání splnilo.“

„Třeba jo,“ povzbudila jsem ho a on se na mě konečně otočil.

Chytil mě za ruku a díval se mi úpěnlivě do očí. Pak přejel přes náramek, který jsem nosila na levé ruce a od doby, kdy mi ho dal, jsem ho z té ruky nesundala. V jeho očích se zajiskřilo a on mě uvěznil ve své náruči.

„Klidně mi zlom zápěstí, stejně tě teď políbím,“ zašeptal a přitiskl své rty na mé.

Nebránila jsem se, ani jsem se nesnažila ho od sebe oddělit. Tohle je noc, kdy se plní tajná přání. A navíc, za chvíli je tu nový rok. Můžeme nechat všechno tady a začít s čistým štítem.

Ještě jednou se měkce dotkl mých rtů a pak se odtáhl. „Děkuju, Becco.“

„Za málo,“ usmála jsem se na něj, stiskla jsem mu ruku a odešla jsem.

Došla jsem se podívat do Jiskřivého sídla. Nikdo tam nebyl, a tak jsem se vrátila zpět. Do půlnoci zbývalo půl hodiny. Procházela jsem mezi lidmi a snažila se aspoň chvíli s každým si popovídat. Alice stále doplňovala jídlo a pití, takže zábava se nezastavovala.

Když jsem potkala Deepaka a Jeremyho, vzpomněla jsem si na svoje první dny v La Push. Tenkrát jsem si myslela, že to bez drzostí nezvládnu. A vida, nedostala jsem ani napomenutí ředitele.

„A všichni ven!“ zavolala Alice. „Bude ohňostroj!“

Lidi se začali valit ven před dům, kde Emm a Jasper připravovali rakety na odpal. Nechala jsem všechny, ať se nahrnou dopředu a sama jsem zůstala v pozadí. Kluci začali odpalovat za pět dvanáct.

Na obloze se objevily tvary nejrůznějších barev. Jiskřičky se rozlétly po černém nebi. Všichni s úžasem sledovali tu nádheru. Ohňostroj se s každou odpálenou rachejtlí měnil. Vysoké jednoduché záblesky střídaly mohutné kotouče.

Pak bušení na chvíli ustalo.

„Nový rok tu máme za deset, devět...“ začala odpočítávat Alice a všichni se přidali.

„Tři, dva, jedna, hurááá!“

Usmála jsem se a napila jsem se ze skleničky. Jenom co jsem odtrhla šampaňské od úst, někdo se ke mně přitiskl. Projel mnou podivný pocit. Prudce jsem otevřela oči, abych viděla Matta. Lehce se pohyboval po mých rtech, ale odezvy se nedočkal.

Přitáhl si mě do své náruče a spojil ruce za mými zády, takže jsem u něj zůstala uvězněná. Zapřela jsem se o jeho hruď a chtěla se odtáhnout. Byla jsem naštvaná, že se ke mně takhle chová! Všechna ta nenávist, kterou jsem doteď držela v sobě, se drala na povrch. Zahltila celou mou mysl a já jsem chtěla jediné – dostat ho od sebe.

Vší silou jsem se o něj opřela, abych se vymanila z jeho sevření, ale všechno marno. Naopak si mě k sobě přitiskl ještě víc, takže jsem sotva mohla dýchat. Hrubě jsem mu dupla na nohu, ale on vůbec nereagoval. Šila jsem sebou ze strany na stranu, zakláněla se, uhýbala, ale nic nepomohlo. Spíš ho to ještě víc nabudilo.

Přestala jsem se snažit a jenom jsem v duchu nadávala. Představovala jsem si, co všechno mu udělám.

Moje strategie zafungovala, za chvíli se ode mě odlepil, ale držet mě nepřestal. Podíval se mi do očí.

„Jestli jsi takhle líbala všechny ty kluky, pak nechápu, jak s tebou mohli vydržet.“

To mě vytočilo na nejvyšší možnou míru, že se bude navážet do mého líbání. Já líbám nepřekonatelně. Když viděl, že se barva v mém obličeji změnila, znovu přiložil své teplé rty na mé. Chtěla jsem mu dokázat, jak perfektně umím líbat. Naštvaně jsem líbala jeho rty a pak jsem je obkroužila jazykem. Laskala jsem jeho rty. To mělo jako důkaz stačit.

Jenomže on mi moje triky vracel. Nadšeně, mile a vášnivě. Dráždil mě jazykem, ale přitom nezapomínal na něžnost. Schoval můj spodní ret mezi své rty a jemně ho sál. Dovádělo mě to k šílenství. A pak se něco změnilo.

Veškerá ta nenávist a zloba, všechny ty silné city vykrystalizovaly a vybuchly. Hněv se změnil na touhu, naštvání na vášnivost a ta nenávist... Prostě jsem mu začala polibky vracet, sama jsem si ho přitahovala k sobě, aby se mi jeho rty neztratily. Zajela jsem mu prsty do vlasů a jemně ho škrábala na temeni.

Příval jeho nadšení mě úplně odzbrojil a já jsem si přála zůstat v téhle náruči navěky. Najednou se mi jeho objetí nezdálo dost těsné a jeho rty dost na mých. Vnikla jsem jazykem do jeho úst a laškovala jsem s jeho jazykem.

Polibky se každou chvíli prohlubovaly a já jsem přestávala dýchat. Ale nic na světě by mě od něj teď nedokázalo odtrhnout. Kradla jsem mu jeho vzduch a pokračovala v tom perfektním líbání. Jeho měkké rty se přizpůsobovaly těm mým, jeho horký dech zaplňoval moje ústa. Povolil svoje sevření, protože teď už si byl jistý, že mu neuteču.

Kroužil svým jazykem a jemně se třel o ten můj. Moje ruce se zastavily na jeho hrudi a pak přejely ramena až na záda.

Tempo se zpomalilo. Naše rty si už jen lehce pohrávaly. Pak přesunul svoje ruce na mou tvář. Chytil můj obličej jemně do dlaní a naposledy mě něžně políbil.

Moje srdce bušilo jako o závod. Nechala jsem oči ještě zavřené a moje zběsilé pocity doznívaly. Pak jsem pomalinku, milimetr po milimetru, odlepila víčka. Našla jsem jeho oči a hledala jsem v nich jakoukoli stopu falše. Nic jsem ale nenašla.

„Šťastný nový rok,“ zašeptal a nespouštěl ze mě oči.

„I tobě,“ odvětila jsem a moje rty se roztáhly do úsměvu.

Teď bylo všechno správně.

Předchozí kapitola

Následující kapitola

Tak co myslíte, konečně se Becca zklidnila? Nebo ne? A co bude dál? Vyhraje u ní Jesse nebo Matt? Odpověď najdete v další kapitole, která bude z pohledu jednoho z nich :).

Autor: Moshisha (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Rebecca Black - 13. kapitola: