Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Řada nešťastných příhod - Prolog

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Řada nešťastných příhod - PrologAlice Brandon je mladá poloupírka. Její matka zemřela při porodu, otcem jí je matčin kamarád, který ví o jejím původu. Svého otce upíra nezná. Avšak příjemný život netrvá věčně... Jako by toho nebylo málo, na paty se jí pověsí skupinka upírů. Co po ní chtějí? Co udělá, když najde jednoho ze svých pronásledovatelů zraněného? A jak do toho všeho zapadá Rosalie?

25.02.2011 (15:00) • Shire • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1779×

 

„Edwarde, vím, že ti Tanya chybí, ale slib nám, že neuděláš nic, co by se nedalo napravit..." Carlisleovi ten pohled trhal srdce, nedovedl se dívat, jak se jeho syn trápí.

„Chápu, co mi tím chceš říct, ale já ji musím pomstít. Jinak nebudu mít pokoj," odpověděl odhodlaně.

„Dejte ne sebe pozor, je nebezpečný..." Carlisle věděl, že tohle Edwardovi nevymluví.

„Dejte?" opáčil překvapeně.

Carlisle se zamračil. „Předpokládal jsem, že tvoji bratři půjdou také."

„Ano, Emmett a Jasper mi slíbili pomoc," pokýval hlavou.

Potom se v místnosti znovu rozlilo ticho...

 

Zvuk budíku se jí zařezával do bubínků jako ostrý nůž. Pátek, díkybohu, poslední hrozný den v tomhle týdnu. Jedinou přesnou ránou umlčela budík a vstala. Nesnášela školu. Ne kvůli učení, nesnášela ty oči na každém kroku. Ona tam nepatřila.
Tanečními kroky se přenesla ke skříni a od skříně k zrcadlu. Zašklebila se na svůj odraz a chopila se kartáče. Její krátké černé vlasy tvořily výrazný kontrast s téměř alabastrovou pletí a pomněnkovýma očima.

„Alice, snídaně je na stole!"

„Jasně, tati!" křikla nazpátek.

Chytila batůžek a seběhla po schodech dolů. Na stole stála miska cornfleaků. Bez většího nadšení se pustila do jídla.

„Al, nebuď tak skleslá, vždyť je zítra sobota!" ozvalo se z vedlejší místnosti.

Sobota... Nejlepší den v týdnu, tedy alespoň pro Alice. Nebyla škola a navíc to byl jediný den v týdnu, kdy se na jídelníčku objevila krev.

„Al? Jsi tam ještě? Ta technická potvora mě zase nechce poslouchat!"

S lehkým pousmáním se zvedla od stolu. Její táta a technika... Její otec byl spisovatel, psal knihy, ale občas psal i články do časopisů. Nikdy se mu ale nedařilo pořádně a bez větších potíží pustit svůj notebook.

„Máš ten krám zapojený v zásuvce?"

„Díky, Al, jsi zlatá!"

„Ahoj, tati! Už musím běžet, jinak mi ten autobus ujede!"

„Dobře,  tak se zatím měj..."

Zabouchla za sebou dveře. Nedovedla si představit, že by ji měl někdo tak rád jako Jeremy. Byl to nejlepší přítel její matky, kterou nikdy nepoznala. Ujal se nejdřív její těhotné mámy a potom i jí. Věděl přesně, co je Alice zač, ale vůbec mu to nevadilo. Svého pravého otce také neznala, ale narozdíl od matky, jí nechyběl.

Došla k zastávce a postavila se stranou od skupinky spolužáků. Nikdy se s ní nebavili a ona neměla zapotřebí cpát se někam, kde o ni nestojí. Snažila se ztratit, ale byla po své matce velmi malá, jen necelý metr a půl, a jako poloupírka taky nesmírně krásná a bledá.

Když konečně přijel autobus, nastoupila a našla si volné místo. Autobus sebou občas trochu škubl v zatáčce, ale jinak byla jízda vcelku klidná, dokud se nepřiblížili k centru města. Konečně se autobus zastavil před nudnou dvouposchoďovou budovou. Vystoupila a prosmýkla se hlavním vchodem ke skříňkám, kde si vytáhla několik učebnic. Dnes jí čekala angličtina, dějepis, biologie a francoužština, po obědě následoval tělocvik a matematika.

Všichni ve škole o ní věděli, ale nikdo ji opravdu neznal. Téměř nikdo si nepamatoval její jméno, protože mezi žáky i mezi učiteli se o ní mluvilo jako o „Porcelánové panence". Kdyby se jich někdo zeptal na Alice Brandonovou, nikdo by nevěděl.
Vždycky seděla v poslední lavici a pozorně sledovala výklad. Ač měla perfektní známky, nikdy ji nepřesvědčili, aby se přidala ke školnímu týmu pro soutěže. Jediné, co o ní učitelé dokázali říct, bylo, že je vzorná žákyně a bude jí sedmnáct. I když v té druhé informaci by se pletli, Alice bylo osm, ale protože byla poloupírka, rostla velmi rychle.

Bez jakéhokoli nadšení si psala do sešitu úhledné poznámky, které nikdy nebude potřebovat. Když zazvonilo, sklapla sešit a bez jediného slova šla pomalu do učebny, kde budou mít další hodinu...

 

O dva týdny později:

V zapadlé uličce se Edward krčil nad tělem mrtvého muže. Hodil tázavý pohled na bratry.

„Někdo z nás, to je jisté, ale nevíme, jestli to byl on," odpověděl mu myšlenkou Jasper.

Znovu na sebe pohlédli.

„Myslím, že někomu bude chybět," řekl Emmett.

„Určitě..." upřesnil Edward.

„Čekání je zlé, je lepší vědět, než čekat a ztrácet naději," přemítal Emmett.

„Možná..." doplnil Jasper.

Emmett kopl kovovou popelnici na protější stěnu uličky a potom s bratry zmizel za rohem. Slyšel už jen kroky chodců, které vyburcoval hlasitý zvuk...

 

Alice vystoupila z autobusu a hlasitě si oddechla. Bylo páteční odpoledne. Ze zastávky měla k domu jen pár kroků. Odemkla dveře a přivítalo ji nezvyklé ticho. Jeremy už měl být doma. Asi se mu protáhla schůzka s vydavatelem. Vyběhla po schodech nahoru a hodila batoh do kouta. Právě chtěla z knihovny vytáhnou svou oblíbenou knihu, ale přerušilo ji zvonění telefonu. Seběhla ze schodů a zvedla sluchátko.

„Haló?" otázala se.

„Je u telefonu slečna Brandonová? Tady policie," ozvalo se ze sluchátka.

„Ano, tady Alice Brandonová, co se děje?"

„Slečno, měla byste si raději sednout..."

Alice ztuhla, upustila sluhátko a před jejíma očima se zjevil podivný obraz. Její otec ležel na zemi a vypadalo to, že je mrtvý. Podlomila se jí kolena. To není možné... Ale svým citlivým sluchem slyšela i hlas ze sluchátka.

„... vašeho otce našel dnes náhodný kolemjdoucí mrtvého. Brzy k vám přijdou policisté, kteří vám položí pár otázek, a také sociální pracovnice, která vám vysvětlí, kde teď budete žít."

V ten okamžik se celý její svět zahalil slzami.

 

 

Doufám, že alespoň někoho tahle povídka zaujala. Prosím vás o komentáře i s kritikou.

Vaše Shire

 

Prolog ►►► 1. kapitola

Shrnutí

Autor: Shire (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Řada nešťastných příhod - Prolog:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře