Takže, přináším vám další moji povídku. Moc sem dílečky jen tak přidávány nebudou, protože na rozdíl od "Můj život po" není ještě napsaná. Tak snad se vám bude líbit.
13.05.2009 (18:36) • Odehnalka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 7541×
Vím, jak muselo být Jacobovi, když se měnil ve vlkodlaka. Já zažila to samé.
Stalo se to přesně na mé devatenácté narozeniny. Přesně rok, co se stala ta nehoda. A necelý rok, co mě Edward opustil. Už jsem se s tím naučila žít. Když jsem dokončila střední ve Forks, váhala jsem jestli jít na vysokou. Nakonec jsem se rozhodla pro vysokou školu v Montrealu, obor lidská práva. Po krásných letních prázdninách jsem nastoupila v 20. srpna do školy. Bydlela jsem na koleji s milou, však potrhlou holkou, která studovala medicínu. Myslím, že říkala, že chce jít na pediatričku. To se k ní hodilo. Já se rozhodla, že budu zastupovat lidi. Když jsem si na začátku září zvykla na vysokoškolský život, myslela jsem si, že se už nic nestane. Mýlila jsem se.
Probudila jsem se a mě vůbec nepřipadal, že by byl ten den nějak výjimečný. Až díky kalendáři jsem zjistila, co je za den. 13.9. Mám devatenácté narozeniny. Bodlo mě u srdce. Vzpomněla jsem si na tento den před rokem. Prve to měli být snad moje nejlepší narozeniny, ale realita byla jiná. Rychle jsem vylezla z postele a šla se osprchovat. Nechtěla jsem vzpomínat a ani myslet. Oblíkla jsem si to, co mi padlo pod ruku. Popadla batoh a šla jsem do jídelny. Moje trhlá spolubydlící tam už seděla. Přisedla jsem s k ní. Sarah, tak se moje spolubydlící jmenovala, byla jediná, kterou jsem tu znala. Zatím. Jistě, pár děcek ze svých přednášek jsem znala, ale nebyla jsem s nimi kamarádka. Snažila jsem se, aby tento den byl úplně normální. Asi před půl rokem jsem se zařekla, že už nikdy nebudu oslavovat narozeniny. Proč mám oslavovat to, že jsem o rok starší? Přes ten zmatek jsem dopoledne zapomněla, že mám narozeniny. Až když mi zavolal Charlie, aby mi popřál vše nejlepší k narozeninám, všechno na mě znovu padlo. Rychle jsem vyběhla z jídelny. Ani nevím, jak dlouho jsem běžela, najednou jsem se objevila v lese, který se nacházel pár kilometrů od koleje. Batoh jsem někam odhodila, sesunula se k zemi a rozbrečela se. Všechno se mi vracelo zpátky. Všechno. Nádherný Edward, oslava, říznutí o papír, Jasper, střepy, šití,... Ten večer jsem zjistila, že Edward měl kdysi dávno zelené oči. Neuměla jsem si ho s nimi představit. Přes svoje vzlyky jsem neslyšela přicházet osobu. Mladého velkého kluka. Muselo mu být na nejvíš sedmnáct. Byl tmavší pleti, krátké uhlově černé vlasy a postavu měl stejnou jako Jacob. Právě...jako Jacob. Neuvědomovala jsem si to. Než jsem stačila cokoliv udělat, se to stalo.
Autor: Odehnalka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Psí život 1. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!