Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Prosím, neodcházej! 2. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Jakou kořist si Bella vybrala? A na jakou stranu se dá? Bude se živit lidskou krví nebo zvířecí? A koho asi potká v novém životě??

07.05.2013 (22:00) • BlackNess • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 906×

Nevím, jak dlouho jsem utíkala, když jsem je spatřila. Byla to rodina. Postarší muž s tmavými vlasy, vedle něho stála asi jeho žena, která měla vlasy barvy blond. Ovládána tím monstrem uvnitř jsem se připravila ke skoku. Odrazila jsem se a ladně skočila. Šla jsem po muži, protože ten mi voněl nejlépe. 

Srazila jsem ho k zemi a byla připravena se nakrmit, když mi proběhla v hlavě myšlenka na zlatookého upíra. To mě ale neodradilo. Pomalu jsem se začala sklánět k jeho tepně. Znenadání jsem ale zaregistrovala koutkem oka pohyb. Znuděně jsem se otočila tím směrem, protože jsem nechtěla, aby mě někdo při krmení vyrušoval.

Byla tam ta žena, ale nebyla sama. Objímala dvě děti. Chlapce, kterému mohlo byt zhruba pět let, a dívenku, která byla asi o něco málo starší. Oběma tekly po tváři slzy. Když jsem je viděla, tak jsem si něco uvědomila. Právě jsem jim chtěla zabít otce a manžela. 

Zhnusená ze sebe samotné jsem potlačila monstrum ve mně a zadržela dech. Zvedla jsem se z muže, který byl stále přišpendlený na zemi pod mou váhou, a utekla. 

Utíkala jsem dlouho. Začalo se stmívat, když jsem se dokázala zastavit. Co jsem to proboha udělala? Mluvila jsem sama k sobě. Vždyť jsem ho mohla zabít. 

Bála jsem se, co bude dál. Ten den jsem si přísahala, že lidskou krev nikdy neochutnám, a byla jsem odhodlaná to dodržet. Teprve když jsem se trochu uklidnila, jsem pozorovala přírodu kolem. Bylo to nádherné. Věděla jsem, co by mě čekalo, kdyby mě proměnil on. NE! okřikla jsem se a zakázala jsem si na něj myslet.

Ani v nejmenším jsem nedoufala v něco takového. Viděla jsem každý zářez a každou rýhu ve stromě, u kterého jsem seděla. Taky jsem viděla malou veverku, která poskakovala hluboko v korunách stromů.

Poprvé od té doby, co jsem utekla od toho muže, jsem si dovolila nadechnout. Bylo to nepopsatelné. Tolik různorodých vůní, které jsem cítila. Cítila jsem vůni dřeva, pilu a spoustu květin. Taky jsem ale ucítila něco, co se podobalo krvi, kterou jsem předtím cítila. Nebyla ovšem tak lákavá. Se strachem jsem opět zadržela dech. Zvědavě jsem vyrazila tím směrem.

Asi po kilometru jsem uviděla velkého jelena, jak se nezaujatě pase, když mi to konečně došlo. Nemusím se živit lidmi, když jsou tady zvířata. Připravovala jsem se ke skoku, když vítr donesl jeho vůni až ke mně. Opatrně jsem se nadechla, ale nebylo cítit nic než jeho nepříliš lahodná krev. 

I když mi ta vůně moc nelahodila, žár, který se rozléval v mém hrdle, probudil monstrum. Instinktivně jsem se přikrčila a skočila. Srnec pod mou tíhou spadl k zemi. Ucítila jsem, kde je vůně nejsilnější, a sklonila se k jeho tepně na krku. Svými ostrými zuby jsem prořízla jeho kůži. 

Ucítila jsem, jak mi hrdlem protéká krev, která hasila ten požár. Když jsem zjistila, že jeho tělo je prázdné, zahrabala jsem ho. Takhle jsem si ulovila ještě jednoho srnce a jednu srnku. Pak jsem už byla plná.


Sedla jsem si na malý pařez a přemýšlela, co se mnou bude dál. Domu teď už jít nemůžu. Charlie by poznal, že je se mnou něco v nepořádku, a navíc bych mu mohla ublížit. Kam ale teď půjdu?

Rozběhla jsem se lesem, protože jsem si okamžitě zamilovala rychlost, které jako upírka dosáhnu. Podle mých slabých orientačních schopností jsem zřejmě mířila na sever do Kanady. Zastavila jsem se na malé mýtince, která se dost podobala té, na kterou jsme s ním chodili.

Opatrně jsem došla až doprostřed a lehla si. Užívala jsem si toho klidu a ticha. Jediné, co jsem slyšela, byl zpěv ptáků, kteří létali z jednoho stromu na druhý a dělali mi společnost. Nevím, jak dlouho jsem tam ležela, když jsem uslyšela smích.

Připravena se bránit jsem okamžitě vstala na nohy a rozhlédla se kolem. Konečně jsem uviděla původce toho smíchu. Byla to žena. Měla krásné blonďaté vlasy, které ji sahaly až po lopatky a mírně se vlnily. Na sobě měla zřejmě drahé a značkové oblečení. Nejvíc mně zaujaly její oči. Zlaté, takže je zřejmě upírka. Až když si někdo odkašlal, všimla jsem si další osoby stojící za ní. Byla to také blonďatá dívka se zlatýma očima. Zmateně jsem je pozorovala.

„Ahoj,“ promluvila dívka, která stála blíž. Neměla jsem se k odpovědi. Asi si toho také všimla, tak pokračovala.

„Jmenuji se Tanya a tohle je má sestra Irina,“ ukázala na dívku za sebou. „Bydlíme tady nedaleko. Kde jsi se tady vzala?“ zeptala se zvědavě.

„Jsem Bella,“ odpověděla jsem zaskočeně, protože jsem svůj hlas uslyšela poprvé od své přeměny. „Utekla jsem od rodiny, když mě opustil přítel. Našla mě jedna upírka a proměnila mě. Od té doby se toulám v lese. Nemůžu zpět, bojím se, že bych někomu ublížila,“ vysvětlovala jsem zmateně.

„A kam jdeš Bello?“ zeptala se mě Irina.

„Nemám kam jít,“ odpověděla jsem prostě. „Toulám se po lese už skoro týden.“

„Cože?“ podivila se Tanya. „Ty jsi stará týden a teď tady v klidu stojíš a bavíš se s námi?  Copak tě neovládá žízeň a touha po krvi?“ ptala se zmateně.

„Nikdy jsem neochutnala lidskou krev, i když jsem měla na mále, tak jsem zadržela dech a utekla. Nebyla jsem toho schopná,“ odpověděla jsem ji s klidem v hlasu.

„A čím se tedy živíš, Bello, oči máš totiž sytě rudé,“ stále mě zasypávala otázkami.

„Krmila jsem se teprve jednou, a to jsem si ulovila srnce,“ odpověděla jsem jí na další otázku.
Tanya se podívala směrem k Irině a ta lehce přikývla. Poté se otočila ke mně a na tváři jí pohrával spokojený úsměv.

„Nechceš zůstat aspoň chvíli s námi?“ zeptala se mile Tanya a já neskrývala radost. Okamžitě jsem začala pokyvovat hlavou na souhlas.

„Moc ráda, děkuji,“ stihla jsem dodat, ale to už mě každá z jedné strany chytla a táhla neznámo kam.


« Předchozí díl Následující díl »

Autor: BlackNess, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Prosím, neodcházej! 2. kapitola:

 1
1. jesikata
08.05.2013 [18:47]

jesikata Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře