Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Prokletí nesmrtelných - část 1.

Edward and Bella by Zuzka

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Prokletí nesmrtelných - část 1.Moje první kapitolová povídka nese název Prokletí nesmrtelných. Hlavními postavami jsou zpočátku Bella s Edwardem, později se však děj stáčí směrem jiným. Přeji příjemné čtení. Vaše Lareth

25.01.2009 (00:00) • Lareth • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 11273×

Znovu jsem ucítila tlukot mého srdce a po líčkách mi tekly podivné slzy. Mé tváře zrudly z náhlého poznání. Já se červenám? Cítila jsem se jako, kdyby mi někdo vrazil nůž hluboko do břicha, stále s ním kroutíc. Bylo to nesnesitelné, ale příjemně mě překvapilo, že můžu cítit bolest. Nevím, co se to stalo. Moji mysl najednou zaplavily vzpomínky na moji nekonečnou lásku, na milující rodinu a na poslední roky strávené s nimi. Co se stalo, že nemůžu otevřít oči? Necítím Edwardovu vůni, ani jeho něžné dotyky. Je to sen?

Zemřela jsem? To není možné. Vzpomínám si, že jsem byla vdaná, a že jsem už byla prastaré mýtické stvoření - upír. Byla to naše dohoda. On tomu říkal kompromis. Moje přání být s Edwardem navždy bylo vyslyšeno. Jediná šance, jak žít spolu, aniž bych zemřela. Snažila jsem se myslet na jediné – chtěla jsem otevřít oči a uvidět jeho krásné, hluboké, zlatem prokládané oči, perfektně vytesaný obličej, uslyšet jeho sametový, něžný hlas, cítit jeho tvrdou studenou kůži, jak se dotýká té mé. Ale když jsem otevřela oči, uviděla jsem jen obyčejný bílý strop a do uší mě nepříjemně uhodilo vysoké pípání.

Ležela jsem. Chtěla jsem otočit hlavou, abych se porozhlédla po divném místě, ale bolest vystřelující do hlavy mi to nedovolila. Jako bych měla spoutané celé tělo. Teď moje vnitřnosti ochromilo divné prázdno a chtělo se mi stále plakat. Nechala jsem slzy dopadat po tvářích dolů na klíční kosti. Mým tělem otřásaly divoké vzlyky a celou mojí duší kolovala bolest. Ne fyzická, ale psychická. Chtělo se mi řvát. Potřebovala jsem nějaké vysvětlení. Vědět, co se děje. Musel existovat někdo, kdo mi řekne, co se vlastně stalo.

„Paní Cullenová!“ Nezdálo se mi to, jsem vdaná za moji lásku! Důkaz, že jsem si to nevysnila. Moje láska existuje. „Pane doktore Cullene, ona se probudila!“ zvolal ženský hlas.

Najednou do místnosti přiběhl ještě další člověk. Podle způsobu chůze jsem toho člověka nebo spíše upíra poznala. Chtěla jsem něco říct, ale nešlo to.

„Bello, jak je ti?“ promluvil náhle a naléhavě.

Snažila jsem se sebrat všechnu sílu a dál volný průběh svým zmateným otázkám, ale vzmohla jsem se na pouhé: „Co... Co se stalo? Kde to jsem? Kde je Edward?“

Carlisle si povzdechl a začal mi tuhle situaci objasňovat: „Jsi v nemocnici. Jeli jste s Edwardem příliš rychle, něco ho rozčílilo a srazili jste se s protijedoucím autem. Edward je s vážným poraněním na chirurgii, ty jsi si poranila hlavu, ale pravděpodobně budeš v pořádku…“ Jeho hlas připomínal chladnou vichřici. Ne ničící, spíše zmatenou, neuvěřitelně smutnou.

Potřebovala jsem si všechny informace srovnat v hlavě. Jak jsme se mohli vybourat a skončit v nemocnici s vážným poraněním? A já, že budu v pořádku? Co Edward?

„Edward?“ Carlisle se na mě opět podíval smutnýma modrýma očima a chtěl odpovědět, ale jeho hlas mu to nedovolil. Vytřeštila jsem oči. Jak to, že měl modré oči? Kam se poděl tekutý medový pohled?

„Bello, on...“ Pořád mi to nějak nedocházelo, vždyť jsme byli upíři, všichni. „…je v kómatu.“ Při posledním slově se mu zlomil hlas a mně tělem projela hrozivá bolest, chtělo se mi umřít.

„Dostane... se... z… toho?“ vysoukala jsem ze sebe mezi vzlykáním. Takhle se asi cítí člověk, kterému se hroutí svět, život, všechno.

„To se nedá říct, je moc brzy, musíme čekat, ale ty musíš být silná, pro vás... tři...“ Na prchlivou chvíli jsem přestala plakat. Vždyť... To není možné, nemůžu být máma. Toho životního údělu jsem se vzdala už, když jsem Edwarda potkala. Už tehdy byla všechna vlákna osudu umístěna pevně na svém místě.

„Cože?“ Zapoměla jsem na bolest a jenom jsem přemýšlela nad tím, jak to, že jsem těhotná, Edward je v kómatu, Carlisle má modré oči a já pláču. Bylo toho na mě moc. Chci se z toho hrozného snu probudit.

Musela jsem sebrat všechnu sílu, co mi zbývala, musela jsem se zeptat, na nějaké vysvětlení, kterého se mi ani trochu nedostávalo.

„Carlisle, jak je to možné? Vždyť upíři nemůžou být v kómatu, ani nemůžou být těhotní.“ Při tom posledním slově jsem se odmlčela a přemýšlela jsem, kdy k tomu asi došlo.

„Víš, Bello, ani já netuším, co se stalo. Jsem stejně zmatený jako ty. Byl jsem tady v nemocnici a najednou jako by mnou projela silná tlaková vlna. Něco se muselo stát, ale co?" Uslyšela jsem temné kroky, zvedla jsem hlavu, jak mi to jen bolest dovolila a vyděšeně jsem vytřeštila oči.

To není možné!


Následující díl »

Autor: Lareth (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Prokletí nesmrtelných - část 1.:

 1
4. terka
13.03.2014 [22:24]

hezké a supér Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Lareth
03.07.2013 [22:25]

Larethtree: Děkuji ti za názor. Emoticon Totéž si myslím i já, ale už s tím nic nenadělám, protože je to čtyři roky stará povídka. Přepisovat ji nemá cenu. Samozřejmě jsem na sobě zapracovala, jak se nejlépe dalo, denně se učím a snažím se svůj projev zlepšit. Emoticon

2. tree
03.07.2013 [10:33]

nic moc
jeednotvarne, nudne
zapracuj na dinamicnosti
a na projevu

1. alicecullen105
30.08.2011 [8:52]

alicecullen105 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře