Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Proč? 3.díl

20


Proč? 3.dílPřiházím s pomstou. Je to trochu kratší, ale myslím docela dobrý na to že jsem to psala když jsem se ulila z tréninku a byla jsem strašně nervózní, protože jsem nevěděla kdy rodiče přijedou. No nic, omlouvám se za chyby (na češtinu nejsem zrovna expert). A díky za komentáře, moc si jich vážím!! =)

 

Stála jsem před mým bývalým domem a tupě zírala na okno ve kterém jsem cítila mého manžela . Nevěděla jsem proč , ale najednou se ve mně něco vzpříčilo, něco mi bránilo ho zabít. Neměla jsem potuchy co. Miluju ho? I přesto co mi udělal? Ne to je blbost. Ale další teorii nemám. Vlastně mám. Jsem zbabělec. Celý můj život mi někdo řídil a najednou jsem měla něco udělat a být na to sama. Byla jsem rozmazlený dítě z bohatý rodiny. To se nedalo popřít. Byla jsem nesamostatná, rozmazlená holka která byla zvyklá že za ní budou  všichni ostatní stát a dělat práci a rozhodnutí za ní. Ne to nesmím dopustit!  Nebudu taková i v mém novém životě. Najednou mi došlo proč jsem se stala upírem. Abych mohla začít od začátku. Abych smazala ty chyby co jsem napáchala a začala žít od znova. Ano to byl můj úkol v mém upířím životě. Zhluboka jsem se nadechla, odrazila jsem se a přistála v okně. Byl otočený zády takže mě neviděl. Potichu jsem seskočila z okna na drahý, luxusní koberec  ve velkém obývacím pokoji s krbem.

„Ahoj miláčku" pronesla jsem velice tiše, jakoby do větru „jak se máš?"

Můj manžel se velice rychle otočil, polekám mým hlasem. Tupě zíral na svojí mrtvou ženu. Musela jsem se usmát když mi došlo jakou velikou úctu jsem k němu měla když jsem byla ještě malý nevýznamný člověk.  Musela jsem se rozesmát. Smála jsem se jak šílenec. Můj manžel na mě jen tupě zíral jako na blázna.

„Jak, ty, co tady děláš?" Ptal se udiveně.

„Co by? Přišla jsem tě navštívit. Koukám že jsi překvapený. No jo no nedokončil si svojí práci pořádně. A za to ti musím poděkovat." Říkala jsem to s pobavením v hlase. Právě jsem se rozhodla že ho budu zabíjet pomalu, velice pomalu.

„Jakou práci? Proč mi budeš děkovat? Jsi to opravdu ty nebo blázním?" ptal se můj vystrašený manžel.

„Ano jsem to opravdu já, tvoje milovaná manželka Rose. Nebo nejsem milovaná. Chyběla jsem ti?" tahala jsem ho za nos. Bavilo mě si sním hrát.

„Ale jistě že jsi mi chyběla! Kam si mi zmizela? Vypadáš strašně jsi hrozně bledá!" říkal mi to jako by mě opravdu ještě miloval.

„Takže já jsem ti chyběla jo? A vzpomínáš si na tu noc přesně před měsícem? Co jsi mi udělal?" ptala jsem se překvapeně.

„Na jakou noc? Musíš být nemocná. Byla jsi celý měsíc pryč. Najednou si zmizela. Hledali jsme tě, mysleli jsme že jsi mrtvá." Když to říkal pomalu se přibližoval až ke mně úplně došel.

Byla jsem tak naštvaná že jsem to už nevydržela, chytla jsem ho pod krkem a odhodila až to zadunělo. „Tak takovou pohádku jsi si vymyslel!" Začala jsem na něho křičet.

Můj muž se začal hrozně třást. Nevím jestli zimou nebo strachem. Spíše strachem. Už nic neříkal. Neměl co. Byl v pasti. Teď nastala moje chvíle. Moje chvíle. Moje pomsta. Teď přišel ten čas na který jsem tak dlouho čekala. No nevím jestli měsíc byla dlouhá doba oproti tomu jak dlouho budu žít. Musela jsem se usmát. Musel si myslet že jsem se zbláznila. Taky jsem nad tím chvíli uvažovala.  Začala jsem pomalu přecházet k němu. Velice pomalu, vychutnávala jsem si to. On se postavil! To jsem nečekala. Chtěl začít křičet. Myslím že kdyby přišli nějací služební , vypořádala bych se s nimi, ale nechtěla jsem vzbudit pozornost. Takže jsem mu jedním, rychlím pohybem dala ruku před pusu, abych ho umlčela. Přitáhla jsem si ho k sobě. Zaryla jsem svoje nehty do jeho sametové hrudě a pomalu jsem s nimi jela dolů až k pod žebra. Kdybych mu nedržela pusu, řval by bolestí. Ucítila jsem pach krve. Byl to úžasný zážitek. Popadla mě posedlost po lidské krvi. Jak pomalu stékala v malých potůčcích, po jeho nahé hrudi. Už jsem to nevydržela. Dala jsem mu hlavu na stranu. Najednou mě napadlo proč se nebrání. Došlo mi to. Držela jsem ho moc pevně. Trochu jsem povolila a v tu chvíli jsem cítila, jak se začíná kroutit, a osvobozovat z mého sevření. Hlavu, kterou si dal už zase zpátky rovně, jsem mu zase dala na stranu a kousla. Najednou sem měla v ústech lidskou krev. Edward měl pravdu. Lidská krev je opravdu lepší než zvířecí. Nemohla jsem se nasytit. Pořád dokola jsem jemnými doušky polykala jeho krev.  Cítila jsem, jak povoluje. Umírá. Umřel. Polkla jsem poslední doušek krve. Mrtvé tělo jsem pustila na zem.  Otočila jsem se a odešla z pokoje bez ohlídnutí. Když jsem vyskočila z okna, ovanul mě jemný noční vánek. Cítila jsem se osvobozená. Už nemám žádné dluhy ze svého starého života.  Rozeběhla jsem se. Dnes v noci jsem potřebovala být sama.

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Proč? 3.díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!