Prosím neubližujte mi! =) Je to má první povídka takže mějte slitování. Je o Rosalii a jejím začátku ve světě upírů. Doufám že se bude líbit ikdyž o tom vážně pochybuju. Díky
03.03.2009 (05:20) • RoseHale • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2459×
Ucítila jsem strašlivou bolest. Hlavou jako by mi projel ostrý hrot šípu. Zápěstí jsem měla v jednom ohni! Upadala jsem do mdlob ale v tom mě zarazil neznámý hlas. „Uklidni se bude to dobré." Řekl neznámý hlas někde nad mojí hlavou. Pak vše zčernalo a já upadla do bezvědomí.
*o tři dny později*
„Já s tím nesouhlasím!" zakřičel rozlobený hlas někde na konci místnosti.
„To sem jí tam měl nechat zemřít? Tebe jsem taky zachránil před jistou smrtí! Tak proč ji nechat zemřít ve strašlivých bolestech?" Řekni mi jediný důvod? Ptal se rozlobeně, ale zároveň mírně neznámý hlas. „Udělal jsi z dalšího člověka nestvůru, stroj na zabíjení! Víš kolik nevinných lidí zabije?"odpověděl rozlobený hlas, který přímo kričel, až mě začala bolet hlava. „Když jí budeme hlídat, nezabije ani mouchu." Odpověděl s nadhledem krásný mužský hlas. Ách! Zasténala jsem, protože jsem se snažila otevřít oči, ale prudké světlo od stolní lampičky mi to nedovolilo. „Kde to jsem?" řekla jsem s radši zavřenýma očima. „Jsi u Cullenů, v bezpečí drahoušku" odpověděl neznámí Cullen. „U Cullenů?? U toho doktora? Co tady dělám?" Snažila jsem se zvednout, ale dopadlo to stejně jako s otevíráním mých očí. Byla jsem strašně zesláblá, bylo mi zle od žaludku a strašná zima. „Jen lež, přinesu ti další pokrývku, vidím jak se třeseš." Odpověděl doktor Cullen. A v tu chvíli jsem zase upadla do příjemného, osvobozujícího bezvědomí.
Když jsem se probudila byla hluboká noc podle velkého starodávného budíku který ukazoval půl páté v noci. Podívala jsme se po místnosti ve které jsem ležela. Byla velice veliká s velkými starodávnými okny které dělali místnost velice impozantní. Podívala jsem se na svoje zápěstí, na které jsem si vzpomněla, že ukrutně pálilo. Na pár vteřin jsem přestala dýchat. Na zápěstí jsem měla velikánkou jizvu ve tvaru podkovy. V tu chvíli vešel dovnitř doktor Cullen. Koukala jsem na něho jako na zjevění. Najednou mi připadal nějak jiný. Nevím proč, ale působil na mě dojmem anděla. „Jak se cítíš??" Ozval se jeho milý a sametový hlas, kterým mě zdravil na chodbách nemocnice když jsem chodila navštěvovat svého otce. „Co to mám na zápěstí? Co tady dělám? Proč mám ukrutnou chuť na lidskou krev?" zeptala jsem se vylekaně.
„No víš, když jsem tě uviděl, jak ležíš na té zemi jako na bílé pokrývce a viděl že umíráš napadlo mě proč tě nezachránit? Věděl jsem, že než bych tě odnesl do nemocnice, tak by si určitě zemřela, rozhodl jsem se tě zachránit. Udělal jsem jedinou možnou věc abych ti zachránil život. Udělal jsem z tebe..."
„Upíra" řekl prostě druhý hlas.
Upíra? Pomyslela jsem si? Tu nestvůru co pije lidskou krev, co je nesmrtelná?? „Cože?? Toto jak si to udělal? Proč si to udělal? Já nechci být hnusná nestvůra?" Byla jsem jako v tranzu, vůbec jsem nevěděla co mám udělat. Najednou sem cítila úplnou bezmoc.
Promiň, nechtěl jsem ti ublížit. Doufám, že to pochopíš. Chtěl jsem tě zachránit! Neboj se, my jsme taky upíři, ale ne jenom tak nedalecí. Říkáme, že jsme vegetariáni. Naučili jsme se ovládat svoje emoce. Nepijeme lidskou krev ale zvířecí. A to naučíme i tebe. Zezačátku to nebude lehké, ale mi to dokážeme, že Edwarde?" zeptal se hlas doktora Cullena.
„Jistě." Odsekl Edward.
„Ne, nezlobím se. Proč taky, zachránil jsi mi život. Ikdyž ne tak, jak bych očekávala. Ale to znamená, že už nikdy nebudu žít jako doposud? Už nikdy neuvidím nikdy neuvidím svého muže?" Ano můj muž. To on může za to, že jsem bezvládně ležela na té silnici, že mě našel doktor Cullen který mě chtěl zachránit a jediná možnost byla udělat ze mě nestvůru? Ano, to je ten muž kterého jsem tak milovala, chtěla s ním mít rodinu, strávit s ním celý život? Bože, to jsem byla snad slepá? Musím se pomstít. Ano, pomsta, to je první úkol v mém novém životě.
Autor: RoseHale, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Proč? 1.díl:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!