Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Přízrak 8

05.12.2012 (07:00) • Texie • FanFiction na pokračování • komentováno 15× • zobrazeno 2729×

Zůstali ještě chvíli, aby se ujistili, že ten mladík bude v pořádku. Jeho tělo už se se zraněními začínalo vypořádávat po svém. Když vycházeli z domu, kam jej provizorně odnesli, právě přijíždělo auto a než mělo možnost úplně zastavit, vyběhla z něj žena a vrhla se do domu.

Byla strachem bez sebe o svého syna, v závěsu za ní se držel i jeho otec.

Nikdo už Carlisleovi s Edwardem nevěnoval pozornost. Vytratili se tedy do šera lesa. K Edwardovu překvapení však Carlisle nevyrazil zpátky k autu, ale zůstal tam stát. To co se stalo mu nedávalo pokoj.

„Hodlám konečně zjistit co se to tady děje,“oznámil mu po chvíli ticha. Nedokázal už jen tak stát s obavou, co se stane příště a měl stále větší podezření, že Quil Ateara ví více, než mu řekl.

8.

Když dorazili do vesnice všude bylo naprosté ticho. Všichni tvrdě spali. Carlisle přišel až k jeho domu a na verandě zaváhal. Velmi dobře si uvědomoval, že je noc a tedy ne právě nejlepší doba na návštěvu. Jeho rozhodování však padlo v okamžiku, kdy zaslechl zevnitř pohyb.

Sevřel kliku a vešel. Mířil za zvukem šoupavých kroků, které jej dovedly až do kuchyně. Quil právě držel ve chňapkách hrnec a při sporém světle nad linkou si naléval mléko do hrnku.

Carlisle s Edwardem za zády počkal, dokud jeho seschle a mírně se chvějící ruce nepoložily horký hrnec zpět na sporák. Teprve pak si tiše odkašlal, aby na sebe upozornil.

Quil se vyděšeně otočil přímo k nim. Vytřeštěně hleděl na oba upíry ve svém domě a okolo bylo dobrou minutu naprosté ticho než se trochu vzpamatoval.

„Co...“ začal po nich vztekl prskat, ale Carlisle jej nenechal.

„Právě jsme byli u jedno z vašich. Byl rozsápaný a málem to nepřežil.“

Quil zalapal po dechu.

„Chceme vědět, o co tu jde. Jestli je tu něco co dokáže takhle útočit, chceme to vědět.“ Carlisleův hlas zněl nekompromisně.

„Víme o tom přízraku,“ oznámil mu Edward, když Quil stále neodpovídal. „Jestli to on...“

„Přízrak,“ zasípal Quil a zůstal na ně nevěřícně hledět. Srdce mu divoce bušilo a pocítil náhlou nevolnost. V kolenou mu zaskřípalo, když se ztěžka posadil na jednu ze židlí.

„Vy myslíte, že to udělal... přízrak?“ opakoval, jako by se chtěl ujistit, že jim správně rozuměl. Pozoroval ty dva před sebou zmateným pohledem.

„Tak kdo potom na něj zaútočil?“ zavrtěl hlavou nechápavě Carlisle.

Quil se uchechtl. Ten zvuk byl na hranici mezi pobavením a hysterií. Naštěstí se zase rychle vzpamatoval.

„Dva dny zpátky zachytila smečka poblíž západní hranice upíří pach. Hlídali teda, zda se ještě ukážou nebo jen procházeli.“

„Upíři?“ ujistil se Edward.

„Jo,“ odsekl mu náhle popuzený Quil. „Ale to není vaše věc!“

„Sam...“

Carlisle zastavil Edwarda pohybem ruky.

„Pokud jsou zde upíři, kteří takhle masakrují kohokoliv, tak je to i naše věc. Navíc oba víme, že smečka bojuje ještě sama se sebou a navíc je teď ještě o jednoho menší... Jestli se něco stane, tak to může mít následky pro nás všechny.“

„Zvládneme to!“ zavrčel na něj odhodlaně Quil.

Carlisle na něj hleděl. Nejraději by k tomu řekl svoje, ale věděl, že by tím ničemu neprospěl. Quil byl zatvrzelý a nikdy by pomoc kohokoliv z nich nepřijal.

„A přízrak?“ ozval se mu za zády Edward. „Proč jste si tak jistý, že by nic neudělal komukoli ze smečky?“ Stále mu nešla z hlavy ta jeho zmatená reakce. „Patří k vám?“

Carlislovi a ani Edwardovi neuniklo, jak se vždy rozruší, kdykoliv se o něm zmíní.

„Přízrak nepatří k nikomu a nikam,“ hlesl Quil náhle vyčerpaně.

„Co o něm víte?“ nedal se odbýt.

„Proč se o něj tak zajímáte?“ upřel na ně zkoumavý pohled.

Edward se k němu naklonil.

„Sleduje nás a my netušíme proč.“

Quil vstal a přešel k lince. Postavil se zády k nim.

„To není moje věc,“ zašeptal. Zimomřivě si ovinul ruce okolo hrnku s teplým mlékem.

Ještě chvíli hleděli na jeho shrbená záda, než jim došlo, že už jim více nepoví.

≈ ≈ ≈ ≈ ≈

Cullenovi stále nemohli pochopit tu jejich umíněnost a zarputilost. Raději by se nechali rozsápat, než aby přijali pomoc. Ale i tak se rozhodli nestát stranou. Už jen vzpomínka v jakém stavu toho mladíka našli, byla jasným důkazem toho, co jsou ti upíři zač. Vyžívali se v krutosti.

Začali tedy hlídat okolí a zatím co měniči obcházeli podél vnitřních hranic La Push.

Edwardovi to vůbec nevadilo. Měl alespoň příležitost být sám, aniž by tím dělal ostatním starost. Měl důvod toulat se po lesích. I přes všechny ty události posledních dnů stále nemohl zapomenout na minulost.

Kráčel mezi stromy a jeho mysl se toulala mnohem dál. Přestal vnímat i přítomnost, co se okolo něj děje. To že jej někdo sleduje...

Teprve až první kapky deště, které se prodraly přes koruny stromů, jej probraly. Zamrkal a vzhlédl vzhůru, kde mezi listím probleskovala šedivá obloha. Teprve pak to ucítil. Okolo bylo cítit napětí a jediným zvukem byly kapky deště. Znal tento pocit. Trhnutím sklonil hlavu.

Začal se rozhlížet okolo sebe. Nikde však nic nebylo. Jen stromy a spadané listí. Přesto cítil upřený pohled.

„Hej!“ vykřikl. „Vylez!“

Sám sobě připadal jako blázen, když takhle okolo sebe křičel po pouhých stromech. Ale on věděl, že tam ten přízrak je!

Nikde se nic nepohnulo. Ještě chvíli čekal, než opět vykročil dále.

Zamračeně hleděl před sebe a začal zabředat do vlastních úvah, když se prudce zastavil. Hlava mu sama vystřelila stranou, odkud se ozval nějaký zvuk. Znělo to, jako prasklá větvička, ale po chvíli se ozvalo i šustění listí. Jako by ho rozhrnoval proud vzduchu, nebo se jím někdo potichu plížil.

Upřeně sledoval to místo, dokud se tam něco nezablesklo mezi stromy. O okamžik později si to mohl prohlédnout celé. Světlá hustá srst se matně leskla a tlapy se měkce bořily téměř neslyšně do vlhké půdy a listí.

Edward zaraženě hleděl na světlého vlka, který kráčel kus od něj. Hlavu měl obrácenou k němu a sledoval jej přimhouřeným pohledem.

„Co jsi zač?“ zeptal se zmateně Edward. Odpovědí mu bylo pouze šumění kapek. Neslyšel dokonce ani myšlenky toho měniče. Jen ho tam sledoval. Edwardovi to připadalo, že zkoumá, jak se k nim postavit, zda bude případně stát na jejich straně nebo proti nim.

Autor: Texie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Přízrak 8: