Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Příval štěstí, nebo smutku? - 10. kapitola

There are - ukázka

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Příval štěstí, nebo smutku? - 10. kapitolaKonečně jsem se dokopala k tomu, abych napsala desátou kapitolku. Je to slabší, protože nestíhám. Má to jen 1364 slov. :( Aro chce vyhovět Belle - přeměnit ji. Belle se zdá sen, který se jí zdál naposledy před devíti lety. Kdo je ta tajemná osoba v jejím snu? Omlouvám se za případné chyby.

16.09.2010 (12:30) • Bambulka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1358×

 

10. kapitola - Dávný sen
Jane:
„Pane? Isabella má na vás jedno přání. Chce se stát upírkou," oznámila jsem svému pánu.
„To už jsi mi říkala!" odbyl mě.
„Ano, já vím, ale Isabella si ještě nebyla jistá. Teď už si jistá je," zašeptala jsem a zamračila se. Isabella bude určitě mít nějaký skvělý dar. Bude výjimečnější než já?
Aro:
„Marcu! Caie! Čeká nás důležitá věc. Pojďte sem," zvolal jsem, naplněn pýchou. Další klenot do mé sbírky. Klenot... Diamant!
„Co se děje?" ozval se otráveně Caius.
„Jde o Isabellu Swanovou. Zanedlouho z ní bude Volturiová!" zachechtal jsem se. Najednou mi to přišlo tak vtipné, že jsem se mohutně rozesmál.
„Aro!" okřikl mě Marcus. Bylo to poprvé, co dnes promluvil.
„Co s tebou je, Marcu? Trochu se bav! Jdeme oslavovat!" navrhl Demetri. Zpražil jsem ho pohledem.
Bella:
Už se nemůžu dočkat! Můj sen (který jsem si nikdy nevysnila) se splní. Jane mi to přišla oznámit. Aro mě promění. Brzy.
Uvidím všechno, uslyším na kilometry daleko (hmm, to už trochu přeháním). Jak se, ale budu cítit, až se probudím? Chci se stát upírkou, ale bojím se.
Jane mě tady nechce. Řekla mi to. Řekla mi všechno. O své proměně, o strachu. Hlvně jsme si povídali o Chamurim. Bylo mi jí líto, proto jsem vyprávěla o svém životě. Slíbily jsme si, že spolu utečeme. Vím, že se to nestane, ale je to hezký pocit. Víte, že tu pro vás někdo je, i když je to zrůda.
Když jsem byla malá zdál se mi jeden sen. Každý večer stejný. Bylo v něm záhadné a překrásné stvoření. Zářilo ve tmě. Bylo ke mě otočené zády, viděla jsem jen vodopád blonďatých lokýnek. Vždy jsem se chtěla těch vlasů dotknout, ale nikdy se mi to nepodařilo. Než jsem odjela z Phoenixu zdál se mi tento sen znovu. Tentokrát jsem se blonďaté lokýnky stihla dotknout. Stvoření se otočilo a já pohlédlo do zelených očí. Pak jsem odjela do Forks. Sen už se mi nikdy nezdál.
Celá vyčerpaná jsem odložila tužku a natáhla se na postel. Poslední den spím. Usmála jsem a zavřela oči. Propadla jsem se do temnoty snů.
Bellin sen:
Tvrdě jsem dopadla na trávu. Rozhlédla jsem se. Rychle jsem se vydala za svítivou postavou. Nevím proč, ale něco ve mě vyvolávalo pcit, že to tu znám.
„Konečně tu jsi, Bello," promluvila na mě ta záhadná postava.
„Kdo, kdo jsi?" zakoktala jsem se.
„Ach, Bello. Čekala jsem, že si vzpomeneš," zašeptala záhadná postava. „Ne, nepamatuješ si mě." Zavrtěla hlavou, až se jí blonďaté lokýnky roztřásly.
„Omlouvám se," zamumlala jsem. Najednou do mě z čistého nebe uhodil blesk. Ne opravdový, ale inspirativní. „Počkej, já vím, kdo jsi! Zdál se mi o tobě sen, když jsem byla malá. Mám pravdu?"
„Ano! Myslím, že bys chtěla vědět, kdo jsem," zavýskala blondýnka a otočila se. Podruhé jsem pohlédla do jejích jasných zelených očí. „Jmenuji se Michelle. Byla jsem Edwardova přítelkyně, ale pak mě Rosalie zabila. Stalo se to před devadesáti lety."
„Ty jsi Michelle?" zeptala jsem se tiše. Zase mi něco připomíná Edwarda.
„Ano. Objevila jsem se, protože... Já vlastně nevím. Žiji v nebi a můj pán mě poslal sem, za tebou. Nepřipadá ti to zvláštní? Objevím se po devíti letech a řeknu ti, že jsem mrtvý přítelkyně tvého Edwarda," rozesmála se šťastným smíchem.
„Michelle? Nenávidím tě," zašeptala jsem. Vymrštila jsem, chtěla jsem ji zabít. Místo toho jsem shodila lampu ze stolu.
„Nebyl to jen sen," ozvalo se za mnou. „Byla to realita. Edward nahradil Michelle tebou. Nemiluje tě!"
Jane:
„Pane, je to dobrý nápad?" zeptala jsem se nevrle. Nechtěla jsem ji u nás. Nesmí se stát Volturiovou!
„Jane, musíš se s tím smířit!" nakázal mi Aro.
„Jistě," zasulutovala jsem. Ve dveřích jsem na něj vyplázla jazyk. Proč? Jsem dost dobrá, abych byla zvláštní diamant v Arově sbírce. Pak se objeví Isabella a sebere mi všechnu slávu. Pekelně jsem žárlila.
Edward:
„Alice, zmlkni!" zařval jsem na Alice, která mi ječela do ucha, jaký jsem nezodpovědný a rozmazlený sobec.
„Nezmlknu! Zabil jsi mou kamarádku!" šílela Alice dál.
„Nezabil!" zařval jsem. „Nech mě na pokoji." Práskl jsem dveřmi a odešel. Musím ji zachránit. Kdy letí letadlo do Itálie?

10. kapitola - Dávný sen

Jane:

„Pane? Isabella má na vás jedno přání. Chce se stát upírkou," oznámila jsem svému pánu.

„To už jsi mi říkala!" odbyl mě.

„Ano, já vím, ale Isabella si ještě nebyla jistá. Teď už si jistá je," zašeptala jsem a zamračila se. Isabella bude určitě mít nějaký skvělý dar. Bude výjimečnější než já?

Aro:

„Marcu! Caie! Čeká nás důležitá věc. Pojďte sem," zvolal jsem naplněn pýchou. Další klenot do mé sbírky. Klenot... Diamant!

„Co se děje?" ozval se otráveně Caius.

„Jde o Isabellu Swanovou. Zanedlouho z ní bude Volturiová!" zachechtal jsem se. Najednou mi to přišlo tak vtipné, že jsem se mohutně rozesmál.

„Aro!" okřikl mě Marcus. Bylo to poprvé, co dnes promluvil.

„Co s tebou je, Marcu? Trochu se bav! Jdeme oslavovat!" navrhl Demetri. Zpražil jsem ho pohledem.

Bella:

Už se nemůžu dočkat! Můj sen (který jsem si nikdy nevysnila) se splní. Jane mi to přišla oznámit. Aro mě promění. Brzy.

Uvidím všechno, uslyším na kilometry daleko (hmm, to už trochu přeháním). Jak se ale budu cítit, až se probudím? Chci se stát upírkou, ale bojím se.

Jane mě tady nechce. Řekla mi to. Řekla mi všechno. O své proměně, o strachu. Hlvně jsme si povídali o Chamurim. Bylo mi jí líto, proto jsem vyprávěla o svém životě. Slíbily jsme si, že spolu utečeme. Vím, že se to nestane, ale je to hezký pocit. Víte, že tu pro vás někdo je, i když je to zrůda.

Když jsem byla malá zdál se mi jeden sen. Každý večer stejný. Bylo v něm záhadné a překrásné stvoření. Zářilo ve tmě. Bylo ke mě otočené zády, viděla jsem jen vodopád blonďatých lokýnek. Vždy jsem se chtěla těch vlasů dotknout, ale nikdy se mi to nepodařilo. Než jsem odjela z Phoenixu, zdál se mi tento sen znovu. Tentokrát jsem se blonďaté lokýnky stihla dotknout. Stvoření se otočilo a já pohlédla do zelených očí. Pak jsem odjela do Forks. Sen už se mi nikdy nezdál.

Celá vyčerpaná jsem odložila tužku a natáhla se na postel. Poslední den spím. Usmála jsem a zavřela oči. Propadla jsem se do temnoty snů.

Bellin sen:

Tvrdě jsem dopadla na trávu. Rozhlédla jsem se. Rychle jsem se vydala za svítivou postavou. Nevím proč, ale něco ve mně vyvolávalo pcit, že to tu znám.

„Konečně tu jsi, Bello," promluvila na mě ta záhadná postava.

„Kdo, kdo jsi?" zakoktala jsem se.

„Ach, Bello. Čekala jsem, že si vzpomeneš," zašeptala záhadná postava. „Ne, nepamatuješ si mě." Zavrtěla hlavou, až se jí blonďaté lokýnky roztřásly.

„Omlouvám se," zamumlala jsem. Najednou do mě z čistého nebe uhodil blesk. Ne opravdový, ale inspirativní.

„Počkej, já vím, kdo jsi! Zdál se mi o tobě sen, když jsem byla malá. Mám pravdu?"

„Ano! Myslím, že bys chtěla vědět, kdo jsem," zavýskala blondýnka a otočila se. Podruhé jsem pohlédla do jejích jasných zelených očí. „Jmenuji se Michelle. Byla jsem Edwardova přítelkyně, ale pak mě Rosalie zabila. Stalo se to před devadesáti lety."

„Ty jsi Michelle?" zeptala jsem se tiše. Zase mi něco připomíná Edwarda.

„Ano. Objevila jsem se, protože... Já vlastně nevím. Žiji v nebi a můj pán mě poslal sem, za tebou. Nepřipadá ti to zvláštní? Objevím se po devíti letech a řeknu ti, že jsem mrtvá přítelkyně tvého Edwarda," rozesmála se šťastným smíchem.

„Michelle? Nenávidím tě," zašeptala jsem. Vymrštila jsem se, chtěla jsem ji zabít. Místo toho jsem shodila lampu ze stolu.

„Nebyl to jen sen," ozvalo se za mnou. „Byla to realita. Edward nahradil Michelle tebou. Nemiluje tě!"

Jane:

„Pane, je to dobrý nápad?" zeptala jsem se nevrle. Nechtěla jsem ji u nás. Nesmí se stát Volturiovou!

„Jane, musíš se s tím smířit!" nakázal mi Aro.

„Jistě," zasulutovala jsem. Ve dveřích jsem na něj vyplázla jazyk. Proč? Jsem dost dobrá, abych byla zvláštní diamant v Arově sbírce. Pak se objeví Isabella a sebere mi všechnu slávu. Pekelně jsem žárlila.

Edward:

„Alice, zmlkni!" zařval jsem na Alice, která mi ječela do ucha, jaký jsem nezodpovědný a rozmazlený sobec.

„Nezmlknu! Zabil jsi mou kamarádku!" šílela Alice dál.

„Nezabil!" zařval jsem. „Nech mě na pokoji." Práskl jsem dveřmi a odešel. Musím ji zachránit. Kdy letí letadlo do Itálie?

 

Autor: Bambulka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Příval štěstí, nebo smutku? - 10. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře