Epilog, víte, co to znamená? Konec povídky, a v tom případě i pár zvratů v podobě svatby a smrti.
28.11.2011 (21:15) • vilinka • FanFiction na pokračování • komentováno 27× • zobrazeno 4248×
Epilog
David
Seděl jsem na jedné z dřevěných lavic a se zájmem jsem sledoval svou úžasnou manželku, jak se na mě usmívá. Moc jí to slušelo. Nemohl jsem uvěřit, že mě Elizabeth chtěla i po tom, co jsem jí řekl, co jsem za zrůdu. Ale opravdu mě chtěla a nenechala si to vymluvit. Jsem za to rád. Teď už je jen moje a za pár měsíců se má rodina rozšíří o jednu osůbku. O mého syna, kterého mi porodí Elizabeth. Byl jsem myslí pouze u ní a u jejího rostoucího bříška, že jsem na chvíli přestal vnímat svět. Probudila mě až knězova slova.
„Táži se Vás, Jessie Masone Volturi, zda svým svobodným a úplným prohlášením dobrovolně vstupujete do manželství se zde přítomnou slečnou nevěstou Catherine Rosemary Swanovou Cullenovou?“ Věřili byste tomu, že Aro proměnil Jessieho v upíra?
„Ano,“ odpověděl Jessie.
„A táži se rovněž Vás, Catherine Rosemary Swanová Cullenová, zda svým svobodným a úplným prohlášením dobrovolně vstupujete do manželství se zde přítomným panem ženichem Jessiem Masonem Volturim?“ Dál už jsem neposlouchal. Věděl jsem, co bude dál. Sám jsem to už párkrát zažil a nad tou myšlenkou jsem se usmál.
***
„Milé děti,“ začal taťka, když Jessie s Cath byli přichystaní odjet na svatební cestu. „Moc nevyvádějte a buďte opatrní. Myslím, že jsem moc mladý na to, abych byl děda."
„Tati, za dva měsíce se ti narodí vnuk, tak v čem je problém. Jestli otěhotním, tak dávno už děda budeš,“ usmála se Catherine.
„To je taky pravda. A Jessie,“ pohrozil Emmett prstem. „Jestli jí ublížíš, tak je po tobě.“
„Chápu,“ usmál se Jessie a já si vzpomněl na to, jak mu dával Emmett hodinovou přednášku o tom, jak se má k jeho dceři chovat.
„Budeš mi chybět, tati,“ rozvzlykala se Cath a objala našeho otce.
„Vždyť se neloučíme napořád,“ usmál se Emmett. V tu chvíli jsem viděl, že se s Cath něco stalo, ale nehodlal jsem to řešit.
„Vždyť já vím,“ řekla a nasedla do auta. Ti dva vyjeli neznámo kam.
***
O 3 roky později
Seděl jsem na židli a sledoval svou sestru, jak leží na nemocničním lůžku. Byla trochu pomlácená, chybělo jí trochu krve, ale jinak byla v pořádku. To se ovšem nedalo říct o Jessiem, který zemřel. Zabili ho nomádi, na které s Catherine narazili. Chladnokrevně ho zabili a ji nechali trpět.
„Tati, nesmíš být smutný,“ přicupital za mnou můj synáček a posadil se mi na klín. „Teta se přes to dostane, a nakonec se přenese i přes jeho smrt.“ Byl to takový náš malý rozumbrada. Všechno věděl, všechno znal.
„Já vím,“ řekl jsem a políbil ho do vlasů. V tom se Cath začala probouzet a já jsem se trochu napjal.
„Ahoj,“ pozdravil jsem ji a pokusil jsem se o úsměv.
„Davi, co se stalo,“ vydala ze sebe namáhavě a mně došlo, že nemá smysl jí lhát.
„Je mi to líto, Catherine. Jessie je mrtvý.“
„T-ty lžeš!“ rozkřikla se a z očí jí začaly skapávat slzy.
„Bohužel ne, je mi to líto,“ řekl jsem.
„Vypadni!“ zařvala a stočila hlavu do polštáře. Já se rozhodl radši odejít.
„Potřebuje čas,“ pošeptala mi Elizabeth.
„Já vím, máš pravdu. Snad na něj časem zapomene a bude žít normálně,“ vzdychl jsem.
„Myslím, že to nepůjde,“ řekla Nessie, která držela v ruce svou dceru, Mary, a snažila se ji uspat.
„Proč?“
„Je těhotná…“
KONEC!!!
Moc děkuji všem, co vydrželi až do konce. Snad jste měli povídku aspoň trochu rádi a já budu ráda, když každý z vás zanechá komentář. Je to hlavně proto, že je to poslední kapitola a myslím, že nikoho neubude, když mi tady nechá i toho blbého smajlíka.
« Předchozí díl
Autor: vilinka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Přísahal jsem, že tě zabiju! - Epilog:
no sak*a... no ty vo*e...to bylo dokonalý. Jen bych se více rozepsala aa napsala pokráčko... Je to dokonalý!!!
Ahoj, chcem sa spýtať, či nebude pokračovanie. Poviedka je super.
:) je to zajímavá povídka, jen občas bylo chování některých z rodiny přehnané... třeba Rose, zas taková semetrika není :D Rozhodně dobrý nápad... ale, co sice není tak strašný, ale docela k zamyšlení, je to, jak Bella mohla porodit a přežít... nvm, divila bych se, kdyby to zvládla :)
Ale nechci ti psaní znechutit, jen pokračuj :)
waw... bolo to nečakane, e rozhodne super
uplne bozi kapitola
a chtela bych se zeptat jestli nechces udelat pokracovani protoze to skoncilo nedokoncene a chybi mi tam ten konec
jinak vazne uzasna kapitola
tak tohle jsem opravdu nečekala... ale je to pěkný konec
Vždy, když vydáváš poslední kapitolu povídky, tak si zkontroluj, že máš u prologu/1. kapitoly zaškrtnuto "Dokončená povídková řada." Udělala jsem to za tebe, ale příště si to oprav sama.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!