Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Přísahal jsem, že tě zabiju! - 13. kapitola

28.10.2011 (16:30) • vilinka • FanFiction na pokračování • komentováno 12× • zobrazeno 2965×

Bella

Běžela jsem s Emmettem k jejich domu. Běžela jsem neuvěřitelnou rychlostí, jak sem se na ně těšila, až mě Emmett musel v některých chvílích brzdit. Byli jsme u jejich domu a já zazvonila. Měla jsem strach z toho, co se stane, a tak jsem ho chytila za ruku.

„Cath, běž otevřít,“ zařval z obýváku David.

„Běž ty, já jsem nahoře,“ ozvala se Catherine z patra.

„Mně se nechce. Běž tam.“

„Máš to od té televize deset metrů. Nemůžeš zvednout tu svoji poloupíří prdel a dojít tam?“ zeptala se podrážděně moje dcera.

„Mně se ale prostě nechce a navíc vím, kdo tam je. Tím pádem další důvod neotevřít,“ řekl Davi.

„Ty jsi tak hrozně umíněný. Za to bych tě nejradši zabila. A říkám ti, že teď hned naklušeš ke dveřím, nebo si mě nepřej.“

„Co mi asi tak uděláš?“

„Divil by ses,“ řekla a mezitím sešla po schodech dolů. Jasně jsem slyšela, co se tam děje. Catherine vzala Davida za košili a prohodila s ním zeď, která oddělovala obývák od kuchyně. Pak její kroky směřovaly k nám.

„Ahoj!“ zapištěla, když otevřela dveře, a skočila Emmettovi do náruče. Emmett po mně jen blýskl svými zuby. Jo, tohle bude tatínkova holčička. Z trosek té zdi se najednou vynořil David a já čekala, co udělá. To, co udělal, jsem opravdu nečekala. Skočil mi do náruče.

„Omlouvám se, choval jsem se hrozně. Maminko, já už budu hodný,“ škemral.

„Zlatíčko, odpusť mi to,“ prosila jsem a začala vzlykat.

„Jo, odpouštím, ale už nikdy nechoď pryč. Potřebuju maminku, která by mi uvařila oběd,“ řekl a to mě rozesmálo.

„Tak jen kvůli obědům?“ provokovala jsem.

„Ne, jenom ne. Ale hlavně, protože ona mi nechce vařit,“ řekl David uraženě a podíval se na Cath.

„No dovol!“ rozkřikla se Catherine. Další sourozenecká hádka.

„Však si sama říkala, že mi nechceš vařit,“ ohradil se David.

„Děcka, děcka, co kdybychom si povyprávěli o vašem životě vevnitř?“ vložil se do toho Emmett.

„Tak dobře,“ řekli sborově. Je vidět, že Emmett se už dostává do své role otce.

Posedali jsme si na sedačky a oni začali vyprávět.

David

Převyprávěl jsem našim rodičům celý náš život.

„Zlatíčko, tolik sis toho musela zažít. Omlouvám se,“ vykřikla Bella a pevně Catherine objala. Ke mně přišel Emmett a poplácal mě po zádech.

„Omlouvám se, že jsme vás s Bellou opustili. To, co se vám stalo, je zlé, proto ti slibuju, že toho chlápka najdu a zabiju,“ řekl.

„Děkuju moc, tati,“ řekl jsem a Emmett na mě vykulil oči. Zřejmě nebyl na toto oslovení zvyklý, zvlášť ode mě ne.

Podobným způsobem jsme si vykládali až do rána a pak jsme vyjeli do školy.

„Nebude to vaší rodině divné, že pojedete s námi?“ zeptal jsem se mamky.

„Nejspíš bude, ale vy jste taky naše rodina,“ řekla a objala mě. „To mi připomíná, že bychom jim to měli říct, viď Emmette?“ Otočila se na taťku.

„Jo, asi jo,“ odpověděl vyhýbavě.

„A to nás přivádí zpátky k Rosalii,“ řekl jsem. „Promiň tati, ale zdá se mi pořádně blbá,“ řekl jsem upřímně.

„Já vím,“ povzdech si a vystoupili jsme z auta.

Tuto kapitolku bych chtěla věnovat Mikalce *IN LOVE* (Mishule), která mě neustále popostrkuje ve psaní, a také mi vždycky dá pár rad, jak by si představovala pokračování a já se podle toho mnohokrát zařizuju. Navíc je to upa super osůbka. :-*

Omlouvám se, že je to tak krátké. Příští kapitolka bude delší a už se v ní konečně něco stane. :-)

Autor: vilinka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Přísahal jsem, že tě zabiju! - 13. kapitola: