„Vím, jak se cítíš, bráško,“ zašeptal. „Když jsem sem přišel, myslel jsem, že to tu nevydržím bez tebe. Protože jsme tenkrát byli jako jeden.“ „Jenže tys neopustil někoho, koho jsi miloval a kdo ti oznámil, že s tebou čeká dítě,“ řekl jsem mu tiše s bolestí v hlase. Damien mě objal, on možná tušil, jak se cítím, ale teď tu byl jediný, koho jsem tu měl.
08.05.2013 (21:00) • looca • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1847×
Prolog
Možnost vrátit se byla jen jedna, dostal jsem ji já, i když to mohl být kdokoli jiný. Tu možnost měl dostat můj bratr, ale dal mi ji, abych mohl být se svou rodinou. To mu nikdy nezapomenu, vždyť díky němu jsem naživu. Díky němu jsem se svou rodinou.
I. Kapitola
Propadal jsem se temnotou, která nikdy nekončí. Ani nevím, jaké to je na druhé straně. Bude tam můj bratr? Ashley? Mé děti? A jak se má vlastně Orlando na druhé straně?
Náhle se objevilo matné světlo, tolik mě to tam lákalo. Chtěl jsem se tam vydat, ale nemohl jsem, pořád jsem se propadal temnotou.
Pak se něco v tom světle objevilo, ne něco, někdo. Zaostřil jsem se na toho dotyčného, přibližoval se ke mně. Uviděl jsem svého bratra, své dvojče. Natáhl ke mně ruku, abych se ho chytil. Dával mi možnost jít k tomu světlu, chytil jsem se ho za ni. Vytáhnul mě z temnoty a společně jsme se objevili na nějaké louce.
Rozhlédnul jsem se kolem sebe, byl tu takový klid. Nikde nikdo nebyl kromě mého bratra.
„Zvláštní, co?“ zeptal se mě. Přikývnul jsem.
„Jsou tu i ostatní, Ashley, Sam i Tommy s Lizzie, ale jsou už dospělí, naše stárnutí se zastavilo asi ve dvaceti letech, tady nikdo nezestárne,“ řekl mi, znovu jsem přikývnul.
„Vím, jak se cítíš, bráško,“ zašeptal. „Když jsem sem přišel, myslel jsem, že to tu nevydržím bez tebe. Protože jsme tenkrát byli jako jeden.“
„Jenže tys neopustil někoho, koho jsi miloval a kdo ti oznámil, že s tebou čeká dítě,“ řekl jsem mu tiše s bolestí v hlase. Damien mě objal, on možná tušil, jak se cítím, ale teď tu byl jediný, koho jsem tu měl.
„Ohnivče,“ uslyšel jsem svou starou přezdívku, ohlédnul jsem se a uviděl Ashley, jak k nám jde společně s jejím dvojčetem a asi našimi dětmi. Odtáhnul jsem se od Damiena, Ashley nic neříkala, jen mě objala. Přitisknul jsem ji k sobě, bylo to už hodně dlouho, co jsem ji objímal naposledy.
Ashley se ode mě po chvíli odtáhla a vystřídala ji její sestra Sam, která chodila s mým bratrem, než zemřeli. Sam mě neobjímala dlouho, odtáhla se ode mě a ke mně přešla má dcera.
„Vyrostla jsi,“ zašeptal jsem. Lizz se pousmála a objala mě. Nevím, jestli to je jen planá útěcha, ale aspoň jsem mohl být se svými dětmi tady.
Po Lizz mě objal i Tom, ale jen na chvilku. Nechtěl moc projevovat city. Rozhlédnul jsem se kolem sebe znovu, byl jsem trochu zmatený, jak se tu vzali.
„Tady to chodí tak, že tu máme jaksi každý svou vlastní dimenzi, když chceme. Damien tě vzal nejprve do své vlastní a my za tebou přišli, ale máme jednu společnou,“ vysvětlila mi Ashley. Vzala mě za ruku, před námi se objevila nějaká bublina, vstoupili jsme do ní a já uviděl náš rodný dům, jak jsem si ho pamatoval ještě z lidského života.
„Můžeme si tu vymyslet, cokoliv chceme, tohle byl vždy náš domov, nechtěli jsme to měnit, ale ty jsi měl domov jinde, viď?“ řekl mi Damien.
„Ano, měl, ale tady mi to aspoň nebude připomínat mou bolest,“ odpověděl jsem mu. Damien mi položil ruku na rameno a stisknul ho.
„Pokusíme se ti to tu co nejvíce usnadnit, aby sis aspoň trochu zvyknul,“ řekla mi Ashley.
„Děkuju,“ zašeptal jsem. Ashley mi jen stiskla ruku a společně jsme vešli do domu. Vevnitř to vypadalo hodně podobně, ale byla tam moderní technika. Snad si tu zvyknu.
Následující díl »
Autor: looca (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Princ Smrti - Nedotknutelní Prolog + 1. kapitola:
Ema: 3. kapitola tu už je od konce května, záleží teď už jen na adminech, kdy ji vydají
Kazdy den kontroluju jestli si nepřidala další.Tak doufam že to nevzdáš a napíšeš další kapitolu moc se na ni těšim tak doufam že už nebudu muset čekat dlouho
Sem z toho trochu zmaten, ale je to super a ptala bych si, aby do sem přidala další kapitolku. Jen tak dál!
super
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!