Po hoooodně dlouhé době přidávám další kapitolu! Celkově jsem tuto povídku pozastavila, takže kapitoly tu nebudou jen tak...a taky mě tato povídka moc nebaví a tak jsem se rozhodla, že nebude moc dlouhá, bude taková urychlená, tak se nedivte! Jinak tato kapitola je o přípravách na schůzku a taky popisuje Bellinin život! Pěkné počteníčko a děkuji za komentáře! Odehnalka
23.06.2009 (16:30) • Odehnalka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1963×
Druhý den jsem se měla setkat z dalším párem. Ti měli mít svatbu menší, než Oliver. Usmála jsem se při vzpomínce na něj. Schůzku s dnešním párem mám až po obědě, takže jsem si vzala knížku a začetla jsem se. S tímto párem jsme pracovala už tři měsíce po telefonu, a teď se mají za dva týdny vdávat. Asi si na tu svatbu koupím nový kostýmek. Než se naději, je čas na oběd a já začnu panikařit. Rychle udělám oběd a ten stejně rychle sním a pak valím do šatny. Tentokrát se mi nechce oblékat žádný kostýmek a tak vytáhnu Hnědé šaty na ramínkách, k tomu černé bolerko a černé sandálky na podpatcích. Vlasy párkrát pročesu a stáhnu do dvou culíků. Usměji se na svůj odraz v zrcadle, popadnu kabelku a už zase mizím v tom víru velkoměsta, který miluji.
Než jsem se nadála, uběhl týden a já zase měla schůzku s Oliver. Musím přiznat, že jsem se strašně těšila. Měli jsme se sejít jako minule - ve stejné kavárně, ve stejnou dobu. Vstávala jsem už v sedm, abych se stihla nachystat. Asi jsem blázen, ale mě to nějak nevadí. Chtěla jsem působit uvolněně a tak jsem si vybrala světle hnědou minisukni, hnědé tílko, černou mikinu s krátkým rukávem a černé lodičky. Dnes bylo teplo, na to, že byl konec února. Vlasy jsem nechala rozpuštěné a znovu jsem se jen jemně namalovala. Nikdy jsem šminky moc nemusela a stále nemusím. Strašně jsem se těšila na schůzku s Oliver, ale strašně. Podle Lily se nevěsta zdrží a přiletí až dva týdny před svatbou. No nic s tím bohužel neudělám. Sice vše pak bude narychlo, ale co se dá dělat? Místo, kde se budou brát jsem už zamluvila. Sice mi chvíli trvalo, než jsem je donutila, aby to daly na ten pravý den, ale nakonec jsem je přesvědčila a donutila. Když jsem chtěla, byla jsem přesvědčivá. To jsem se za ty roky praxe naučila. Naučila jsem se za ty dva roky hodně. Naučila jsem se otáčet a být ve své branži, naučila jsem se být den co den sama, naučila jsem se, že Vánoce často slavím sama, naučila jsem se pinglovat mezi Forksem a mezi Floridou, naučila jsem se žít bez Edwarda a bez jeho rodiny...naučila jsem se nedávat svůj stesk, svoji bolest najevo. Naučila jsem se hodně věcí a jsem moc ráda, že jsem se je naučila...Ale nejhorší bylo, se tyto všechny věci naučit, hlavně ty poslední dvě.
Schůzka byla super. Oliver byl velice vtipný a milý mladík. Ač jsem si to nechtěla přiznat, někde v hlouby duše jsem to věděla - zamilovala jsem se do budoucího ženicha neznámé ženy a já jim mám udělat svatbu. Nahlas bych to však neřekla. Nikdy. S Oliverem jsem se měla sejít zítra, ale nemělo to být pracovně. Sám tuto schůzku nabídl, mě to nějak nevadilo a tak jsem přikývla. A proč ne, že? Přece nebudu sedět doma zavřená a číst si? Na to teda fakt peču. Aspoň budu moct být s Oliverem...
Druhý den jsem byla ještě nervóznější než včera. Ale nedávala jsem to moc najevo, to jsem se taky naučila. Doma jsem musela zařídit pár věcí. Hned jak jsem vstala, jsem napsala mail mamce a taťkovi, pak jsem uklidila v kuchyni a zjistila jsem, že došly zásoby jídla. Oblékla jsem si teda rifle, obyčejné triko, na to mikinu a vyrazila na nákup do blízkého supermarketu. Vím, musela jsem vypadat úplně jinak, ale já to vím. Někdy jsem si připadla jako nějaká celebrita, která se na premiéry a ostatní veledůležité akce obléká do drahých šatů, hned jak je však doma v soukromí si obleče tepláky, triko a hotovo. Vlastně, jak Lily s oblibou říkala, jsem trochu taková celebrita - párkrát o mě napsali v módních nebo v ženských časopisech. Na oči jsem si nasadila sluneční brýle. Bylo to zvláštní, ale letošní léto nastoupilo o hodně dřív. Když jsem to na Silvestra slyšela ve Frorks, kde každou zimu napadne nejméně půl metru sněhu, musela jsem se smát a ťukala jsem si na čelo. Ale teď, když jsem tady v Chicagu jsem musela uznat, že vědci měli pravdu. Nákup potravin netrval moc dlouho, ale cestou jsem zahlédla drogerii, takže jsem si řekla, že si koupím nové šminky. Po nákupech jsem si uvařila oběd a přebrala jsem věci, které dám do pračky a které do čistírny. Často jsem to tak dělávala, tak třeba na kostýmky jsem si fakt netroufla. Pak jsem zapnula pračku, kostýmky dala do ochranných bílých pytlů a šla si umýt hlavu. S morkou hlavou jsem pak lehla před notebook a zařizovala pár věcí na obě svatby. Vlasy uschly akorát, takže jsem se pak mohla rovnou vydat na přípravy na schůzku s Oliverem. Musím přiznat, že jsem na něj skoro dneska nemyslela...na skoro. Ale nikdo není dokonalý, že? Dlouho jsem váhala, co si vezmu, nakonec jsem se rozhodla pro riflové tříčtvrťáky černé barvy, k tomu červené triko, moji oblíbenou černou mikinu a červené botasky. Vypadala jsem opravdu úplně jinak. Vlasy jsem spletla do dvou copánků a jako vždy, se jemně namalovala, tentokrát do červených a černých barev - černé oční stíny a tmavě červený lesk na rty. K tomu jsem si vzala malý černý blýskavý batůžek, který jsem si koupila kdysi dávno v Londýně. Opravdu jsem vypadal jinak. Usmála jsem se na sebe a pomalu se vydala k městskému parku, kde jsme měli sraz.
Autor: Odehnalka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Příbuzní 4. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!