Další, již 12. kapitola je tu! Příští kapitola bude kraťoučká, snad vám to nebude vadit a pak už jen bude dodatek. Tak se těšte! A co všechno Bella udělá? Se nechte překvapit! Děkuji za komentáře a pěkné počtení! Odehnalka
25.07.2009 (15:30) • Odehnalka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1783×
„Potřebuji nejbližší let do New Yorku,“ vychrlila jsem na letušku za pultem. Zhluboka jsem dýchala, protože jsem běžela.
Letuška se na mě divně podívala a začala něco vyťukávat do počítače.
„Měli bychom tu jeden let za hodinu, dvě místa jsem ve druhé a jedno v první,“ hlásila a já ihned koupila první třídu. Nic jsem sebou neměla… Po tomhle se na mě podívala ještě divněji.
Jen jsem nad tím mávla rukou…
Stále jsem sledovala velkou černou digitální tabuli, která hlásila přílety, odlety a spoždění.
Chodila jsem sem a tam a připadalo mi, že čas vůbec neubívá…
Nakonec jsem se přeci jen dočkala a než jsem se nadála, seděla jsem v letadle a čekala, až odstartujeme…
...
Let mi připadal strašně dlouhý… Stále jsem se nervózně dívala na hodinky. Připadalo mi, že uběhl snad celý den, když jsme konečně přistávali. Rychle jsem vyběhla z letadla a běžela k pultíku, kde se objednávaly letenky.
Nevím, kdy Edward ten dopis psal a tak musím zjistit, jestli si už objednali letenky. Díky bohu tam byl stevard.
„Ehm…Ahoj,“ pozdravila jsem a nejistě nasadila obličej svůdné dámy.
„D…dobrý den,“ vykoktal celý nesvůj. Super, funguje to. „Víte, potřebovala bych vědět jednu malou věc… Neobjednával si tu někdo sedm letenek na jméno Cullen či Cullenová?“ zamrkala jsem a on nervózně polkl.
„To…to nepůjde.“ „Ale určitě ano. Něco tam do toho naťukáš a zjistíš to, ano? Pro mě, prosím?“ zamrkala jsem ještě víc a ještě více se usmála. Hlasitě polkl. „N..no tak dobře,“ přikývl nervózně a já se vítězně usmála.
Po chvíli ticha promluvil. „Ano, pan Cullen si rezervoval sedm letenek do Kanady.“ Zamyslela jsem se.
„Kdy odlétají?“
„Za hodinu, ale letenky si mají vyzvednout už za půl hodiny,“ koukl se na monitor. Co budu dělat?
Jistě, bylo by dobré, kdybych počkala u vyzvedávání letenek, ale to nebude tak dramatické, že?
„Mohla bych je vyzvednout? Pan Cullen je můj strýček, víte, a má toho tolik na starosti, tak bych mu ráda pomohla,“ usmála jsem se na něj a znovu mrkla.
„No…já nevím, jestli by to šlo,“ zavrtěl mírně hlavou.
„Ale určitě ano… Strýček toho má opravdu moc,“ povzdychla jsem si a já věděla, že ho mám v kapse.
„T-tak d-dobře,“ přikývl a já se znovu usmála…
Edward
Ten dopis pro Bellu jsem psal hned ten den, kdy jsme na ni narazili v obchodním centru. Věděl jsem, že jinou příležitost mít nebudu a tak jsem ji co nehrychleji napsal dopis a poslal ho až druhý den. Aspoň teď ví pravdu.
My se zase stěhujeme – tentokrát do Kanady.
„Dojdu pro letenky,“ nabídl jsem se, když jsme vešli do letištní haly. Ostatní jen přikývli a tak jsem se vyšel.
Za pultem stál mladík. Díky bohu, žádná letuška.
„Dobrej. Jsem Edward Cullen a můj otec Carlisle Cullen si tu zamlouval letenky,“ požádal jsem ho a čekal, že začne něco dělat, on se však podivně usmál a i jeho myšlenky nebyly v pořádku.
Nějakej blbec.
„Víte, pane Cullene, ale vaše sestřenice si letenky vyzvedla už před půl hodinou,“ odpověděl mi a já se zamračil.
„Sestřenice?“ opakoval jsem po něm. „Já žádnou sestřenici nemám!“
„Co se děje?“ ozvala se Alice a za ní přišel i Carlisle a zbytek rodiny.
„Jsem Carlisle Cullen, kde jsou naše letenky?“ zeptal se Carlisle.
„Vaše neteř je před půl hodinou vyzvedla,“ zopakoval stevard, teď již mírně nervózní.
„Já jsem jedináček, mladý pane, těžko budu mít neteř,“ odpověděl mu Carlisle. No super, nějaká holka nám sebrala všechny letenky a my teď budeme muset čekat.
„Jak ta dívka vypadala?“ zeptal jsem se. „Byla spíše menší, okolo dvaceti, hnědovlasá a hnědé oči,“ popisoval ji a mě napadla jedna osoba – Bella. Nebyl jsem sám, koho Bella napadla, ale co by tu dělala, momentálně bydlí v Chicagu.
Někdo za námi si odkašlal. Rychle jsem se otočil… a opravdu tam stála ona… Usmívala se, ruce měla založené na hrudi a z jedné kapsy riflí ji trčely naše letenky…
„Myslím, že tohle je vaše, strýčku,“ vyndala letenky a podala je Carlisleovi…
A pak se koukla na mě…
Líbilo? Snad ano!
Děkuji za komentáře!
Autor: Odehnalka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Příbuzní 12. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!