Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Přes den kráska, v noci netvor! (2. kapitola)

Heidi

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Přes den kráska, v noci netvor! (2. kapitola)Doufám, že mě omluvíte za zpoždění z pokračováním 2. kapitolky. Shrnutí už jsem udělala, ale zatím ho nemám schválené když tak zkuste: Povídky od fanyh, třeba vám to tam naskočí. A chtěla bych poděkovat všem, kterým se líbí má povídka, i když se příběh rozjíždí pomalu.

21.01.2010 (21:30) • fanyh • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1059×

 

Někam utíkal ani nevím kam.

„Emmette, kam to jdeme? Zastav, slyšíš, prosím!" snažila jsem se ho přesvědčit, ale marně.

Emmett běžel dál a asi po dvou minutách jen vykřikl, ale tentokrát změkčil hlas. Sice v něm bylo slyšet vrčení, ale snažil se o jemný tón.

„Už tam budeme, Bello. Už jen chvilku, hlavně se pořádně drž!"

Chytila jsem se co nejpevněji. Když jsme asi po dvou minutách zastavili, Emmett mě položil.

Všimla jsem si, že mu pomalu tmavly oči a po chvíli už byly úplně černé! Začala jsem se bát, ale věděla jsem, že Emmett by mi nikdy nic neudělal. Bral mě přece jako sestru. Nebo snad ne?

Z ničeho nic zavrčel.

„Za chvíli tu budou! Bello, promiň, jestli tě to bude bolet, ale je to pro tvoje dobro." Sklopil hlavu.

Po pár vteřinách mi došla Alicina slova, která jsem zaslechla v šatně. Byla to přímo tato slova: „Musíš ji přeměnit nebo opustit. Snad jí nechceš zabít!“

Koukla jsem na Emmetta, který měl temné oči. Byly černé jako uhel a koukaly probodávajícím, bolestným pohledem.

„Emmette co se chystáš udělat?“ zeptala jsem se nejistě.

Stále na mě hleděl a já začínala mít čím dál větší strach.

„Promiň, Bello, ale je to pro tvoje dobro. Jiným způsobem to nejde,“ snažil se mě uklidnit, ale já začala panikařit.

„Emmette... né... prosím, já ještě nechci umřít. Jak víš, že se ovládneš? Emmette, prosím!“ snažila jsem se ho zadržet.

„Bello, jdi ode mě dál. Alespoň na 5 metrů,“ poradil mi.

Byla jsem zkamenělá a měla strach, že jsem se nemohla ani hnout, i když jsem chtěla. Emmett se přiblížil a já zakřičela.

„Emmette, né...!"

V tom mě Emmett odrazil jemně svou upírskou silou a já byla od něj naráz dál než 5 metrů.

Zastavila jsem se přesně u malého smrku. Asi to měl vypočítané, ale v tom leknutí a nárazu jeho síly, jsem pravděpodobně měla naraženou ruku.

Podívala sem se na Emmetta a bylo vidět, že mu to je strašně líto. Koukal do země, aby se nemusel utápět v mém překvapeném a bolestném pohledu.

Po půl minutě Emmett zvedl hlavu a chtěl něco říct, ale zase začal vrčet. Teď na mě vrčel jako na kořist.

Nevěděla jsem, co bude dál. Puls mi přeskakoval a moje srdce? Myslela jsem, že se mi rozskočí a nejen srdce, ale i celé tělo.

„Promiň Bello, ale jinak to nešlo. Bolí tě něco?“ zeptal se lítostivě.

Koukali jsme na sebe udiveně a bolestně. Nevím proč, ale začala jsem vzlykat a viděla jsem, jak se Emmett pohnul, aby udělal malý krůček. Chtěl mi jít pomoc. Ale dál už ani krok, jako kdyby mezi námi bylo sklo, přes které ani jeden nemůžeme. Jako nějaká hranice.

„Ano, bolí,“ pípla jsem.

Emmett se starostlivě lekl, a pak jsem dodala.

„SRDCE, ale jinak nic. Jen trochu ruka od toho nárazu.“

Viděla jsem, jak si Emmett oddychl, když slyšel, že mi nic není, ale pořád chtěl k tomu něco dodat. Chvíli čekal, a pak se odhodlal něco říct.

„Víš Bello, tebe jen srdce, ale mě kvůli téhle blbé situaci bolí vše,“ odmlčel se a z ničeho nic začal volat jako o život.

Když křičel, uvnitř jsem se celá chvěla. Měl hluboký pronikavý hlas a šel z něj strach a hrůza.

„Já vím, že jste tu, tak proč mě nezastavíte? Když víte, co dělám. Víte co, teď se nebudu divit, kdyby vám někdo řekl kvůli tomu, co jste mě donutili udělat ZRŮDY! Sakra, kde je ten Jacob? Jacobe, no tak, dělej, víš, že jde o Bellu!“ řval na celé kolo.

Cože Jacob? Co ten by tu dělal? A proč ho Emmett volá? Pomyslela jsem si.

Najednou se vedle mě objevil Jacob v lidské podobě a po boku mu stál Quil a Embry proměnění ve vlky.

„Ahoj Bells,“ pozdravil mě s úsměvem.

Chtěla jsem mu plynule odpovědět a zeptat se na tolik věcí okolo téhle situace, ale nešlo to, tak jsem ze sebe vykoktala.

„Ahoj Jacobe. Můžete mi už konečně říct, o co tu jde?!“ koukla jsem se na Jacoba a pak rychle na Emmetta.

„Bello, nemáme moc času. Jacob ti vše vysvětlí a nedávej mu za zlé to, co ti řekne, prosím tě, věř mu a poslechni ho hlavně kvůli mě! Promiňte, ale už musím,“ řekl Emmett.

Jacob kývl a Emmett byl během chvilky pryč. Jacob mě hodil Quilovi na záda a opět jsme někam běželi.

Ale co mi má Jacob říct? A kvůli čemu mě Emmett přivedl ke Quiletské hranici?

„Bello, Bello slyšíš mě?“ byla jsem stále ztuhlá a myslela na to vše, až se Jacob rozhodl mě probrat.

Při zatřesení s mým tělem a jeho hlasem, který zněl důrazně jsem se probrala. Všimla jsem si, že už jsme před Jacobovým domem, museli jsme běžet opravdu rychle.

„Jacobe kde je Quil a Embry?"

Jacob se na mě udiveně podíval.

„Bello ty si nás posledních 10 minut nevnímala?“ Cože? Oni na mě mluvili 10 minut a já neslyšela?

„Nevnímala jsem vás... byla jsem mimo, jako bych měla ztuhlou mysl! Jacobe, prosím řekneš mi, co všechno se stalo?“

„Víš Bello já ti nevím, dej mi den, dva, ať tě na to pořádně připravím,“ pohlédla jsem na Jacoba prosebným pohledem.

„Bello, já sám jsem naštvaný, že mi dali takový úkol. Ale slib mi, že když ti to řeknu tak splníš to... co řekl Emmett! Že mi to nesmíš dávat za zlé a znepřátelit si mě, protože já jen říkám to co mám vyřídit!“

V jeho křišťálových očích byly vidět slzy, které by brzy stekly po jeho krásných tvářích, kdyby nestrhl rychle pohled směrem dolů. S pohledem upřeným do země mi řekl:

„Tak pojď, proberem to v teple.“

A ukázal směrem k jeho domu. S pohledem upřeným do země šel a otevřel mi dveře. Viděla jsem jak si utřel rukou tváře a obrátil pohled na mě.

Rychle jsem odvrátila pohled a dělala, že jsem ho nezahlédla.

Přišli jsme do předsíně, kde jsem si vyzula pantofle, které jsem měla z domova, jak mě vzal Emett neobutou a neobléklou na venkovní počasí.

Šli jsme tedy do kuchyně.

„Bello nemáš hlad?“ chtěla jsem se dozvědět to, kvůli čemu všichni blázní!

„Ne, děkuju Jacobe. Můžeme už začít s tím, co mi máš říct?“

Popravdě jsem neměla hlad, byla jsem najedená těstovin z domova. Jacob si jen utrápeně povzdychl a já zahlédla, jak mu opět tečou slzy po tvářích.

Chytla jsem ho za utrápený obličej a v očích jsem měla také slzy, které mi začaly téct při pohledu na Jacoba. Jacob se na mě bolestně usmál a začal pomalu otevírat ústa, z kterých se začaly linout slabiky slov.

„Bello já... já...“

 

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ...

 

 Shrnutí

Autor: fanyh (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Přes den kráska, v noci netvor! (2. kapitola):

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře