Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Právo na štěstí - Kapitola 7. Krutá pravda

Barca

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Právo na štěstí - Kapitola 7. Krutá pravdaAhojky takže další kapitolka je tu. Moc děkuju za komentáře a určitě pište další. Moc mi pomáhají v psaní. Také mě zajímají vaše názory copak mohl dát Edward Belle?? Myslím, že na to přijdete ;) Teď odjíždím na dovolenou a vracím se až 22. ale slibuju, že tam napíšu pár kapitolek. Tak čtěte a pište komentíky...Díííky

14.07.2009 (13:07) • BellasCullens • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1321×

Kapitola sedmá – Krutá pravda

 

,,Jde o to že…ehm.“ Fajn tak do toho Bello. ,,Já jsem…..zabila několik lidí.“ Když jsem to řekla, bylo to jakoby mi spadl ze srdce obrovský kámen. Ale zároveň sem se bála jejich reakce. První promluvil Carlisle. ,,Bells….nemusela ses bát nám tohle říct. Každý občas uklouzl z cesty. Hlavní je že si se na ní dokázala vrátit a…“ Než to stačil doříct, skočila jsem mu do řeči. ,,Ale já neměla na výběr!!“ vykřikla jsem. Křičela jsem na Carlisle…To jsem nechtěla..,,Omlouvám se, já…“ po tváři mi začali téct slzy. ,,Neomlouvej se. Je to v pořádku. Co kdybys nám to řekla všechno od začátku?? Pokud chceš….. Nemusíš Bells.“ Věděla jsem, že nemusím ale chtěla jsem. Rozhlédla jsem se po ostatních a můj zrak spočinul na Edwardovi. Ten se na mě povzbudivě usmál a přikývl.

,,Dobrá…já…když jsme přijeli do Voltery přidělili mi můj pokoj a nechali mě tam. Několik dní si mě nevšímali, ani za mnou nikdo nepřišel. Postupem času už jsem potřebovala na lov. Myslela jsem, že už to nevydržím, když ke mně přišel Aro. Řekl, že prý je čas abych se nasytila. Slíbil mi, už předtím, že mohu dál pít krev zvířat, takže jsem nepochybovala. Odvedl mě do malé temné místnosti bez oken a zavřel za námi dveře. Ihned jsem to ucítila…v místnosti byl člověk….nic jiného…nechápala jsem co tím zamýšlí. Aro jen odešel a zamknul za sebou. Zůstala jsem tam sama s tím člověkem. Byl to mladý muž. Měla jsem šílenou žízeň. Odolávala jsem tři dny. Pak už ne….byla jsem jak v ňákém šoku. Neovládala jsem se. Zabila jsem ho….“ Na chvíli jsem se odmlčela. Pořád jsem živě viděla jeho bezvládné tělo v mé náruči. Otřásla jsem se odporem nad sebou samou.

,,Takhle to Aro dělal pokaždé. Nemohla jsem se dostat k nějakému zvířeti. Nepustili mě z hradu a když ano tak jsem byla v doprovodu gardy a neměla jsem šanci. Tak mě tedy vždycky zavřel do té místnosti s člověkem a čekal. Bylo to hrozné. Cítila jsem se příšerně. Bezmocně….Takhle to trvalo celé tři roky. Pak jednou se něco stalo…Opět mě odvedli do té místnosti a opět tam byl člověk. Byla to mladá žena, ale to co mě na ní upoutalo nebylo vůně její krve….Byla tak moc podobná Esme. Jen oči byly jiné. Modré. Byla to celá ona. Byla ti tak strašně podobná Esme. A právě tenkrát se se mnou něco stalo. Přece sem nemohla zabít tu ženu, která mi tak strašně připomínala mou matku. Bylo by to jako bych zabila jí samotnou. Nevím jak sem to dokázala, ale ani sem se jí nedotkla. Bylo to šílené. Táhlo mě to k ní tak moc. Ale pořád jsem si držela před očima obličej Esme. To jediné mi bránilo jí zabít. Když to Aro viděl nevěděl co se mnou. Jen sem ležela a ani se nehýbala. Myslím, že je možné takhle umřít, ale je to strašné….je to šílená bolest. Pak si jen pamatuji, že mě odnesli do mého pokoje a lili do mě krev. Po několika dnech sem získala sílu. Aro si myslel, že opět selžu, ale s dalším člověkem to bylo stejné. Odolala jsem. Sice už to nebyla ta žena, ale vzpomínka na to mě držela. Opět sem to podstoupila. Několikrát. Nakonec Aro přikázal ať mi vozí zvěř. Poté byl v té místnosti pokaždé medvěd. Díky tobě Esme jsem dokázala postavit se sama sobě. Jen mě mrzí, že zemřelo tolik lidí, které jsem zabila. Pořád je vídám ve snech….já…tak moc toho lituji….“ Už jsem nedokázala zadržet slzy a rozbrečela jsem se. Esme byla v okamžiku u mě a objímala mě. ,,To nic zlatíčko. Je to v pořádku. Si silná, že si to dokázala. Netrap se. Bude to dobré…“ Slyšet Esme jak mi šeptá, že to bude dobré, bylo jako balzám na duši.

Nakonec jsme si povídali dlouho do noci. Později v posteli jsem o tom všem přemýšlela. Proč jsem toho tolik bála?? Oni mě podrželi. Nic mi nevyčítali. Byli ke mně všichni až moc hodní. I Edward…vůbec se netvářil zhnuseně…naopak….jako kdybych v jeho očích viděla…obdiv?? Ale za co…nemá důvod mě obdivovat….

 

Dny dál probíhaly normálně…. Ale jednou ráno jsem se probudila a ze spoda jsem slyšela krásnou melodii. Někdo hrál na klavír. Že by Esme?? Oblékla jsem se a šla se dolů podívat. Nikde nikdo nebyl, jen u klavíru seděl Edward a hrál. Když mě uviděl, pousmál se a hlavou mi pokynul, abych si sedla vedle něj.

Když dohrál ani jsem nemohla promluvit. ,,Tak co?? Líbilo se ti to??“ Kdyby mě aspoň tak neoslňoval tím svým úsměvem. ,,Ano. To…bylo tak nádherné Edwarde. Nevěděla jsem, že hraješ.“ Edward přejel prsty po klávesnici. ,,Ano. Dlouho jsem nehrál, ale v noci mě napadla tahle melodie.“ Pořád mi zněla v uších. Byla tak nádherná…

Z mého přemýšlení mě vytrhl Edward. ,,Abych nezapomněl. Mám pro tebe dárek Bello.“ Zůstala jsem na něj koukat. Dárek?? Pro mě?? Od Edwarda?? Asi se zasmál mému šokovanému výrazu. Chytl mě za ruku a táhl ke dveřím a ven. ,,Tedy je to dárek i od Alice a Jaspera, ale vymyslel jsem ho. Myslím, že by se ti mohl líbit.“

Když jsme vyšli ven, zůstala jsem stát na místě. Páááni….,,To je ono??“

,,Ano.“ Páni bylo slabé slovo. V životě mi nikdo nedal něco takového. Jestli byl můj výraz předtím šokovaný, nevím jak bych ho nazvala teď. Bylo to….úžasné…..

 

-Kapitola šestá- / -Kapitola osmá-

Autor: BellasCullens, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Právo na štěstí - Kapitola 7. Krutá pravda:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře