Konečně v Londýně. Co se stane v letištní hale?
22.05.2011 (13:30) • Kika57 • FanFiction na pokračování • komentováno 13× • zobrazeno 2695×
Vyšvihl jsem se do sedu. Byl to jen sen! Setřu si pot z čela a unaveně se opřu o sedačku. Měl jsem špatný pocit. Tohle se přeci nemohlo stát. Určitě vše dobře dopadlo a oni žijí!
Podíval jsem se na Ness a ta sladce oddechovala. Aspoň někdo má klidné spaní. Aspoň někomu se nezdají noční můry o tragickém konci…
Ještě poletíme jednu hodinu. Doufám, že aspoň ta proběhne v klidu!
Když jsme přistávali, polil mě pocit nervozity. Kam teď jít? Kde budeme bydlet? Dostanu někde práci? Pomalu jsme vycházeli z letiště. Nikam se mi nechtělo. Nejraději bych vrátil čas… Kéž by to šlo! Byl jsem natolik zaneprázdněný svými myšlenkami, že jsem si nevšiml ženy přede mnou a vrazil do ní. Ovšem mě překvapilo, že po nárazu do mého těla jsem spadl já a ne ona.
„Neumíš dávat pozor, čokle? Co kdyby tu byli Volturiovi?!“ zašeptala s vážností a zlobou.
Tak moment! Čokle?! Jak ví, že jsem měnič? A Volturiovi…
„Změň výraz a pojď za mnou, je tu moc lidí.“
Vzal jsem Ness do ruky a kráčel za paní neznámou. Kdo to je? Jak ví o existenci upírů a vlkodlaků? Čekala tu snad na mě? Proč si vždycky v hlavě kladu otázky a neznám odpovědi?
„Kdo to je?“ zašeptala Ness.
„Nevím.“
„A proč za ní jdeme? Co když nám chce ublížit? Není to past?“
„Není,“ vstoupila do našeho rozhovoru pro nás neznámá žena.
„Bojím se,“ zašeptala Ness a ještě pevněji se mě chytla.
„Nemáš se čeho bát. Vždyť jsem tu s tebou.“ Pohladil jsem toho malého tvorečka v mých rukou po vlasech.
Proplétali jsme se letištní halou, která byla snad nekonečně dlouhá. Když jsme konečně uviděli východ, tak jsem znervózněl ještě víc. Ještě před chvílí jsem si myslel, že jediná tragédie, která se nám může teď stát, bude příliš vysoký nájem nebo moc malý plat. Jenže teď nevím, kam jdeme, co s námi bude a kdo je ta žena… Jestli nějak ohrozí Nessie, tak slibuji, že ji roztrhám na kusy. Dostal jsem Ness na starost, tak nedopustím, aby se jí něco stalo!
Když jsme se ocitli venku, tak jsme zastavili. Nevěděl jsem proč, ale raději jsem se neptal. Musel jsem se zhluboka nadechnout, abych se trochu uvolnil – to jsem si přečetl v jednom časopise, který ležel u pijavic na stole. Takže nádech a…
Z hrudi se mi na povrch dostalo výhružné zavrčení. Tělo si mi začalo lehce třást, ale snažil jsem se uklidnit. Přeci se nemůžu přeměnit před tolika lidmi! Jak mi to mohlo uniknout? To jsem byl opravdu tak mimo, že mi nedošlo, že ta žena je upírka?!
„Můžeš se uklidnit?! To nás chceš prozradit? O co ti jde, Jacobe?! Mimochodem… Ještě se na tebe zlobím! Bella po tobě chtěla, abyste odjeli do Ria, tak co děláte v Londýně?!“ zvyšovala na mě hlas ta proklatá pijavice. Měl jsem sto chutí ji roztrhat! Ještě mi vyčte, že po mně Bells chtěla…
„C – cože?! Jak víš o Bells? A kdo ti řekl moje jméno? Kdo jsi, ty proradná pijavice?!“
„Pořád stejně nevychovaný… A já si myslela, že Rose přeháněla,“ otočila se tváří k nám a sundala si šátek i brýle.
„Teto!“ vykřikla nadšeně Nessie a skočila do náruče té proklaté elfí pijavici.
Nikdy jsem netušil, že si to někdy budu myslet, ale jsem rád, že jsem potkal upírku. Jsem rád, že má Ness někoho z rodiny. Že jsme nezůstali úplně bez pomoci odkázáni jeden na druhého.
„Pojďte do auta!“ zavolal na nás Jasper.
Všichni jsme se rozešli k autu a poté nastoupili. Když jsem se tenkrát dozvěděl, že ty dvě pijavice zdrhli, měl jsem vztek. Jenže když teď sedím v autě, tak vztek zmizel, protože oni nás nezradili. Našli mě a Ness a snad nám pomohou, ale musím se jich zeptat, proč tenkrát odešli…
Jelikož je tato povídka pozastavená, tak kapitoly budou přibývat podle komentářů... Myslím, že když už to někdo čte, tak nechat aspoň smajlík může... Děkuji
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Kika57 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Postarej se o ni... - 5. kapitola:
Alice a Jasper! Alice a Jasper! (neřeš to, hráblo mi )
Krásná kapča!
je to mooc hezké, doufám že budeš pokračovat
La la laaa! Jo, vlastne mam komentovat...
(Huraaa, smajlici uz funguji!) Takze, bylo to super, jenom se z me derave havinky jaksi vykourilo, ze Alice s Jasperem odesli pred bitvou.
Ale ja za to nemuzu! Fakt! Asi...
No, uz se mi uspesne podarilo zapomenout na to, ze zitra pisem test z ajiny.
Jakej test?
Vidiiis?
Zase mi hrabe...
Jsem rada, ze pridas dalsi kapcu, ale vec, ktera mi taky unikla, je to, ze jsem si nevsimla, zes tuhle kapitolovku pozastavila. Tak na co cekas? Vysvetluj! (To s tim, ze mas malo komentaru, neberu! ) Takze to koukej zase hezky rychle odpozastavit!
Dobry slovo... Ja posledni dobou vymyslim jenom zvlastni slova. Treba kdyz jsem se vcera ucila dejak, porad jsem rikala imperiONalismus misto imperialismus... Ty jo! Doufam, ze to nemam i v testu!
Bojim.
No, ale zase placam o blbostech. Byla to vazne uzasna kapca a - jak uz jsem psala - nemuzu se dockat Alicina vysveteni. Paa, paaa!
Jelikož se mi zdá, že komentářů je dost (jupí
), tak se pokusim napsat další kapitolu rychle. Taky bych vám chtěla poděkovat, za dlouhé komentáře. Je mi líto, že někteří nesouhlasí s pozastavením povídky, ale komentářů bylo opravdu málo, takže si myslím, že to zas tolik čtenářům chybět nebude
. Opravdu moc děkuji za komentáře... Opravdu mě moc potěšili!
Konečně jsem se k tomu dostala.
Hele, doufám, že to pozastavení je jen neškodnej aprílovej žert! Ne, neni, co? Já to věděla! Ale rozumim ti,
Já mám také pozastavené 2 povídky, takže co já budu poučovat, že?
Je dobrý, že maj Alice a Jaspera...
Ale co ostatní Cullenovi??? Co s nimi...?
Prosím, nezabíjej je!
Skvělá kapča, rychle další, prosíííím!
Tak konečně to komentuju, jak jsi chtěla.
Musím říct, že jsem šokem nedýchala, kdo to byl!!!
Takhle mě napínat, tohle se nedělá!!!
Proč si pozastavila tuto povídku?
Děláš si srandu????
Doufám, že se "všichni Cullenovi" brzy sejdou a že nezemřeli jak v mé jednorázovce, zemřela jich jenom část takže tleskámmm!!
Ještě přemýšlím, jak vbych to obkecala aby vzešel nějaký kloudný komentář hmm!!!
Nepozastavuj tuhle povídku!!! Co pak budu číst,!
Moc povodené!!!
Moc hezký...! Aspoń ta Alice a Jasper...! Ale doufám, že je ještě někdo na živu...!
No těším se co se stane v další kapitolce a budu doufat že ta přibude
tahle kapitolka se ti povedla
nádherný :-)
no aspoň, že nezůstali sami... ještě štěstí, že ta Alice s Jasper odešli... to měla Alice nějak naplánovaný, ne? Každopádně moc krásná kapitola... doufám, že tady bude co nejvíc komentářů, jinak sem budu psat pod jinou přezdívkou
nakonec tě moc prosím... napiš další kapitolku!
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!