Máme tu další a zároveň předposlední díl. O čem? Jacob si promluví se Samem a něco navrhne. Co to bude? Dále se Jake konečně rozhodne k opravdu velkému kroku.
12.09.2011 (16:30) • Kika57 • FanFiction na pokračování • komentováno 10× • zobrazeno 1827×
Vběhl jsem do domu a koukal na Sama.
„Ona za to nemůže!“ zavrčel jsem, ale nebyl jsem jediný.
„Jo?! A kdo jinej?!“ oplatil mi zavrčení.
„Ty!“ zakřičel jsem. „Místo toho, abys něco dělal, tak tu jenom sedíš na tom svém vozíku a lituješ se!“
Sam se roztřásl. Jeho přeměna probíhala opravdu pomalu, a to znamenalo jediné. Přestával žít. Nepřeměňoval se. Poddával se smutku a lítosti. Jakmile se přede mnou objevil černý vlk, zkameněl jsem. Taky jsem se přeměnil. Nemohl jsem si dovolit zaváhání. Co kdyby se rozhodl zaútočit na Ness? Sice je s ní Alice s Jasperem, ale stejně!
Jakmile jsem se proměnil, ucítil jsem něco zvláštního. Jakoby mnou projela elektrika. Packy mě nepříjemně lechtaly. I když jsme byli v domě, tak jsem cítil vítr, který mi cuchal kožich. Připadalo mi to, jakoby tu někdo byl. Jako by to tu někdo ovládal. Čím déle jsem byl v kůži vlka, tím víc mi bylo na nic. Připadalo mi, že můj život je na nic. Opravdu mě Nessie miluje? A co Jasper s Alice? Jenom se přetvařují! Nezáleží jim na mně, ale jen na Ness.
„Uklidni se, Jaku,“ promlouval ke mně Jasper.
„Co se děje?“ Nechápal jsem ho. Proč se mě na to ptá? Jak mu mám odpovědět?
„Vrahu!“ uslyšel jsem Samovy myšlenky. Nechápavě jsem se na něj podíval. Ve dveřích stála ustrašená Nessie. Okamžitě jsem se před ni postavil. Je mi jedno, že se ke mně takto chová za soucitu. Já ji miluji a nedovolím, aby jí nějaký přecitlivělý vlk ublížil!
Sam vyběhl schody. Po pár vteřinách se vrátil. V tlamě měl nějaké kusy oblečení. Nějaké hodil na zem a pokračoval do kuchyně. Vzal jsem oblečení ze země a šel se převléknout nahoru. Když jsem se vrátil, tak už Sam seděl na vozíku.
Šel jsem rovnou k Nessie, Alice a Jasperovi. Ness jsem chytl kolem pasu a připadal si divně. Jak jsem mohl pochybovat o její lásce? Vůbec jsem to nechápal. Přitáhl jsem si ji blíž a přitiskl jsem své rty na její spánek. Potřeboval jsem cítit její blízkost. Ta malá mrška to asi vycítila. Okamžitě své ruce obmotala kolem mě a opřela se o mě.
„Koukám, že ses nezměnil, Same,“ mluvil jsem do ticha. Bylo mi jedno, co si o mne pomyslí. „Černé srdce, černý kožich.“
Pár jednotlivců zalapalo po dechu. Ti, co si to pamatují. Chyběly mi staré časy. Kdy byla Bells má nejlepší kamarádka a láska v jednom. Kdy jsem Edwarda nesnášel, protože to byl můj nepřítel a rival v jednom. Kdy jsme s vlky byli jedna rodina…
„Co jsi to řekl?“ zašeptal Sam. Hleděl na mě jako na zjevení.
„Někdo tu je!“ řekl přísně Jasper. Všechny pohledy se stočily na něj. Alice začala zhluboka dýchat a přikyvovat.
„Kdo?“ zeptal jsem se.
„Nevím. Tento pach neznám. Může to být někdo z Itálie nebo nějaký nomád…“
„Nomád tu nebyl nejméně tři roky,“ řekl Sam. Teď jsem na něj překvapeně hleděl já. Z hlasu se mu vytratila nenávist a smutek. Choval se, jakoby se před chvílí nic nestalo.
„Utekl,“ řekla Alice. Jak to můžou vědět? To je nějaký upíří smysl, nebo co? Ať jsem se nadechoval, kolikrát jsem chtěl, tak jsem žádného upíra necítil.
„Musíme do Volterry.“ Sebral jsem veškerou odhodlanost a předhodil vlkům svůj návrh. Ness uchopila mou ruku a povzbudivě mi ji stiskla.
„Zbláznil ses?“ vyštěkl Paul. „Nestačí, co jsme si prožili před šesti lety?!“
„Právě proto to musíme zarazit. Co když bude další útok?“ zašeptala Nessie. Hlas se jí chvěl. Bylo poznat, že se v přítomnosti vlků necítí dobře. Že se jich bojí, i když si s některými často hrávala.
Po jejích slovech bylo ticho. Všichni si vyměňovali pohledy a usilovně přemýšleli. Nikdo se neměl ke slovu. I Sam přemýšlel, což mě překvapilo. Bál jsem se, že jako alfa bude chtít uchránit smečku, takže okamžitě toto řešení zavrhne. Na jednu stranu… Pomsta někdy bývá sladká.
„My tam půjdeme klidně bez vás,“ řekla Alice. Po jejích slovech ticho nebylo. Všichni si začali šeptat a říkat si pro a proti.
„Půjdeme!“ řekl rázně Sam. Tím přerušil šuškání mezi vlky. Rozhodl sám za sebe. „Už kvůli Emily,“ dodal potichu.
„Kdy? Kdy ty odporné pijavice zemřou?!“ Poprvé od doby, co tu jsme, jsem spatřil Leah. Vypadala jinak. Až moc se podobala Emily… Přešla k vozíčku a dala svou ruku na Samovo rameno.
„Co nejdřív. Zvládneš to, Same?“ zeptal jsem se nejistě. Nechtěl jsem ho nějak urazit, ale nemá nohu.
„Zítra ráno se vyráží. Teď si běžte všichni odpočnout,“ přikázal, postavil se a vydal se na schody. Leah šla věrně s ním a pomáhala mu.
„Pojď, něco ti ukážu,“ zašeptal jsem Ness do ucha a vedl ji z domu. Vedl jsem ji na Bellinu a Edwardovu louku. Moc dobře si ji pamatuju. Pokaždé, když jsem byl s nimi a Ness na lovu, tak se tam odpojili a zůstali tam.
„Poznáváš ji?“ zeptal jsem se. Stoupnul jsem za ni a objal ji kolem pasu. Bradu jsem si položil na její rameno a sledoval tu krásu před námi.
„To je…“
„Tvojí mamy a táty louka,“ dokončil jsem za ni. Palcem jsem zastavil slzu, která si našla cestu na její tváři.
„Nádhera,“ vzlykla a rozešla se doprostřed. Tam se usadila a rozhlížela se kolem. Byla úchvatná. Prstíky projížděla trávu tam a zpět a šťastně se usmívala. Pomalu jsem si sedl k ní. Pozoroval jsem ji, ale ona měla oči pouze pro louku. V tu chvíli mě něco napadlo. Už dlouho ho nosím v kapse. Chtěl jsem to udělat až po čase. Až spolu budeme déle chodit, ale čas mi to nedovolil. Opatrně, aby si ničeho nevšimla, jsem sáhl do kapsy, potichu rozdělal krabičku a do dlaně si přesunul zásnubní prsten po babičce.
Prstýnek jsem položil na zem před Ness a zakryl ho dlaní. Tím jsem přerušil její pohyby rukou v trávě. Momentálně jsem byl vetřelec, který jí brání v činnosti.
Své ruce dala na tu mou a snažila se ji zvednout. To se za okamžik stalo.
„No do pytle!“ vydechla.
„Dovol mi, abych tě mohl milovat po zbytek našich životů. Dovol mi, abych tě mohl chránit před vším, co se ti připlete do cesty. Nessie… Dovol mi, prosím, abych ti mohl navléknout tento prsten a být tvým mužem… Vezmeš si mě?“ S obavou jsem sledoval její tvář, která byla bez výrazu. Chvíle, než vzala prsten do své dlaně, byla snad nekonečná.
„Ano,“ zašeptala. V tu chvíli jsem byl nejšťastnější vlčí kluk na světě!
***
Ráno si vzal každý vlk náhradní oblečení, přivázal si ho k noze a přeměnil se. Ness jsem si raději vysadil na hřbet a utíkal jsem lesem v čele se Samem, Alice a Jasperem. Leah, Seth a Embry běželi poslední a dohlíželi, aby se nikdo neoddělil.
***
Po dvou dnech jsme dorazili na místo. Rozhodli jsme se zaútočit v noci, aby to lidem nebylo moc podezřelé. Přeci jenom, kdyby někdo za dne uviděl asi třicet vlků výšky koně a k tomu lidi, kteří září jako diskokoule… Myslím, že by to nevyvolalo ten správný efekt, který jsme plánovali.
„Takže je to jasné. Někde na hradě je zbytek Cullenových, takže na ně neútočit! Pouze, kdyby si začali první, tak zabijete pouze dotyčného upíra. Jde se vyjednávat…“ nařídil Sam a opět se přeměnil. Po jeho boku šla Leah. Kdyby na něj někdo zaútočil, tak aby na to nebyl sám.
Alice s Jasperem šli jako první. Otevřeli velkou bránu do hradu a poté jsme všichni vběhli. Poté ji zavřeli a vydali se s námi. Oni a Ness šli uprostřed. Oni ji hlídali. Doufal jsem, že vše půjde podle plánu a tentokrát nedojde k boji.
„Signore Dio!“ vykřikla žena za pultem. Docela by mě zajímalo, co řekla… Škoda, že neumím italsky.
Leah se napřáhla a tlapou vyrazila mohutné dveře. V sále byly tři trůny, které byly obsazeny upíry, které jsem až moc dobře poznával…
Jak se vám líbila kapitola? Jak myslíte, že to dopadne?
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Kika57 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Sdílet
Diskuse pro článek Postarej se o ni... - 21. kapitola:
výborné
Tak tohle byla nejlepší kapitolka celé povídka! Bylo v tom napětí, láska, akce... Bylo to prostě absolutně dokonalé, nádherné, perfektní a suprové. Napsala jsi to opravdu překrásně a asi jsem úplně blbá, ale v jistých pasážích mě štípaly oči. To asi proto, že jsem si k této povídce vytvořilo vyzbu, že je to má srdeční záležitost.
Hrozně mě mrzí, že tato povídka končí, i když už vlastně nedočkavě čekám, jak to dopadne. Víš, já Jaka nesnáším, ale i když byla tato povídka z velké části právě o něm, získala si mě, jako jedna z mála. Kařdou kapitolku jsem netrpělivě vyhlížela, zalíbila se mi, hrozně moc se mi líbila. Dostala se do deseti mých nejoblíběnějších povídek a budu se k ní vracet, i když to je teď asi jedno. Máme přece před sebou ještě poslední kapitolku ne? 
No, co k ději. Bylo to skvěle vymyšlené - vlci, ta žádost o ruku a především ta louka! Ta mě dostala. Přemýšlela jsem jestli se přece jen nakonec do té Volterry vydají. Ten konec... No nechám se překvapit, ale své teorie samozřejmě mám, i když jsou stopro špatné. No takže, já před tebou smekám Kiko! Je to dokonalé. 
Povídku jsem zhltla jedním decham a jediné co můžu říct je... DOKONALOST. Už se těším na další kapitolu sem zvědavá jak to dopadne. Kdyby si náhodou měla napsanou další kapitolku a byla tak hodná a poslala mi ji na maila byla bych jedině ráda. 
Kdyžtak mám maila v profilu. Ještě jednou říkám, povídka se ti velmi velmi velmi moc povedla.
Aaaaaaaaaaaaa....! Si děšláš srandu do Velterry vážně...? Mě chceš asi zabít nebo co...? No doufam a radim ti n
aby to dopadlo dobře...! Jinak krása a těšim se na další...! 
úžasná kapitolka! Bylo to dokonalé! Hrozně se mi líbila ta část na louce. 
A to už plánuješ konec? 
Nééé!
Kdyžtak ať je příští-poslední kapitola dost dlouhá. 
Už se nemůžu dočkat! 
Páni! Ty si ma úplne prekvapila, Kika! Celá kapitola bola krásna. Ty vieš, že pre túto poviedku mám slabosť a veľmi sa teším, že je tu nová kapitola.
Jacob - taký ochranársky, milý a úžasný. Nemôžem tomu uveriť. Meyerová vytvorila Adonisa a ty ju v tom ešte podporuješ. Veľmi dobre vieš, že mám preňho slabosť! Borec jeden. Nessie je úžasná, tak mladá, milá a dobrá.
Musím povedať, že kapitola sa ti podarila a tá lúka... Ja proste nemám slov. A ako jej zašepkal do ucha... No ja viem, už sa rozplývam až príliš. Ale to proste nemá chybu. Zbožňujem, keď je Jacob romantický a ty mi hráš do kariet. Je super, že ju požiadal o ruku. Úprimne dúfam, že napíšeš aj svadbu. Hlavne ma ničím neprekvapuj a nech majú happy end. Bola by ich škoda. Táto kapitola bola naozaj romantická, ale aj smutná. Sama mi bolo ľúto. Emily takisto. Ale mám nervy na Leah. To bol vždy jej sen. Len čo sa Emily pominie, tak ona bude na Samovom mieste. Myslíš, že to tak bude aj v Twiilight - po sto rokoch? Emily zomrie a Leah bude utešovať Sama? Mno uvidíme... Mám blbé otázky, čo? Ale s Dark ste ma tak nakazili písaním komentov, že radšej budem pokračovať a nepísať to, čo ma zaujíma na celom Twilight, ale iba to, čo ma zaujíma na tvojej bombastickej poviedke.
Celá kapitola mala svoje čaro. Napísaná bola krásne. Členovia svorky sú naozaj skvelí. Vidno, že nezanevreli na Jacoba. Trocha je mi ho ľúto, lebo mu stále chýba jeho predošlý život, ale predsa by to ľutovať nemal, pretože vtedy ani nevlastnil Nessie. Čo mi pripomína, že som rada, že prijala prsteň a vydá sa zaňho.
Krásna, perfektná, super napísaná a hlavne - tvoja kapitola. Teším sa na ďalšiu časť a dúfam, že bude čo najskôr.
Nádhera
páni... tak tahle kapitola... smutná, šťastná, nádherná, krásná, úžasná, geniální, nejlepší, vynikající, briliantní, fascinující a už ani nevím, co všechno to je... prostě si pamatuj, že cokoliv, co ty napíšeš, bude vše, co jsem ti tu vypsala... a mnohem víc! 
jsem ráda, že Nessie přijala ten prsten... Konečně se Jake dočkal a prsten věnoval své lásce... opravdu se ti to strašně moc povedlo
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!