Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Poslední trosečník 2. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Poslední trosečník 2. kapitolaTrochu nudná kapitola, ale po rozjetí to bude lepší. Čeká nás první výzva, tak snad se bude kapitola líbit. :-)

25.01.2012 (18:45) • N1I1K1O1L • FanFiction na pokračování • komentováno 22× • zobrazeno 2084×

 

Na pláži jsme si sedli do kruhu a začali vymýšlet jméno pro náš tým. Padlo hodně návrhů, ale žádný nebyl ten pravý.

„Co Kapangyarihan?“ navrhl Kevin.

„Není to moc dlouhý?“ zeptala se Anna a já s ní souhlasila.

„Co to vlastně znamená?“

„To je filipínsky síla.“

„Budeme hlasovat, kdo je pro?“ Simon se automaticky vžil do role vůdce a my ho nechali, prozatím. Sice se mi ten název moc nezamlouval, ale byl to nejlepší návrh, který tu padl. A že jich padlo hodně. Zvedla jsem ruku a všimla si, že společně se mnou ji zvedli všichni ostatní, až na Bena.

„Je jasno, od této chvíle jsme tým Kapangyarihan!“ Bylo bezva, že jsme měli jméno, ale především jsme neměli kde spát. Na což přišli ve stejnou chvíli i ostatní…

„Dobře, tohle chce plán,“ zavelel Christopher. Na to bychom bez něj nepřišli. Možná jsme se měli jmenovat tým géniů.

„Já, Liam a Thomas dojdeme nasbírat dřevo. Uděláme prozatímní přístřešek, takže by to chtělo ještě nějaké listí.“ Konečně nějaký nápad. A vyšel z úst Edwarda.

O několik okamžiků později jsem postávala s holkami v pozadí a přihlížely jsme na kluky, kterým rostl přístřešek pod rukama. Nebylo to nic extra, ale na přespání to postačilo. Ochránilo nás to před deštěm a to bylo hlavní.

„Tak co na to říkáte?“ přiběhl k nám nadšený Thomas a s hrdostí si prohlížel jeho stavbu.

„Je to skvělý,“ pochválila ho Anna a radostí mu div neskočila kolem krku. Samantha to nijak nekomentovala a já měla tušení, že moc slov z ní během soutěže nedostaneme. Je to divný, já sama toho moc nenamluvím, ale tohle je extrém.

V následující den měly začít boje o imunitu, takže jsme si všichni šli lehnout. Sice jsme k sobě byli naprosto přilepení, ale nikdo si nestěžoval.

***

Stáli jsme v hloučku před velkým zabláceným místem. Druhý tým o ničem živě debatoval, za to ten náš byl potichu. Stáli jsme tam, jako bychom k sobě nepatřili. Cizí lidé, což jsme prakticky byli.

„Vítám vás! Než začneme bojem o imunitu, musíme vyřešit jména týmů. Takže jak jste se rozhodli?“ Danny se nejdříve obrátil na druhý tým.

„Mortem,“ vykřikla jedna dívka.

„A znamená to?“

„Latinsky smrt,“ odpověděl mu jeden kluk a podíval se při tom na nás. Musím přiznat, že působil strašidelně. Hotová hora svalů.

„Dobře, dobrý výběr. Jak jste vybrali vy?“

„Kapangyarihan, to je filipínsky síla,“ zodpověděl mu otázku Simon.

„Skvěle, takže nyní přejdeme k boji o imunitu. Bude to typická přetahovaná. Zde se ukáže síla kmene. A tým, který vyhraje, dostane sošku imunity a po dobu dnešního dne nebude vyřazen.“

Došli jsme k provazu a chytili ho. My dívky jsme ho chytly uprostřed, kluci se zařadili před nás a za nás. Druhý tým měl taktiku jinou. Dívky chytily provaz hned na začátku, kluci se pak rozmístili za ně.

„První tým, který přešlápne žluto čáru, prohrál. Můžete začít!“ Po poslední větě jsme začali tahat. Bylo to vyrovnané. Chvíli měli náskok oni, chvíli my. Řekla bych, že silní jsme byli stejně. Proto nám zbývalo čekat, až to někdo vzdá. A já jen doufala, aby to nevzdal někdo od nás. V tom jeden kluk ve vedlejším týmu uklouzl a spadl. My toho okamžiku využili a rychle zatáhli. A tímto způsobem jsme vyhráli první výzvu. Ten pocit radosti se nedá popsat. Možná se to dá přirovnat s pocitem, kdy vám oznámí, že jste udělal maturitu. Neskonalé štěstí.

Danny nám podal vítěznou sošku a my se s bojovným pokřikem odebrali zpět do tábora.

„Tak to bychom měli!“

„Naše první vítězství!“

„A takhle je porazíme pokaždé!“ Podobné pokřiky se ozývaly ze všech koutů. Jak říkám, měli jsme radost.

***

Přišel čas jídla. Museli jsme být silní na další imunitu, a tak jsme si museli rozvrhnout, kdo si sežene lidské jídlo a kdo zvířecí krev.

„Já bych řekl, že nejdříve by si měly vybrat dámy,“ řekl Liam a důležitě se při tom na mě podíval. Děkovně jsem se usmála, ale sama jsem nevěděla, jestli je lepší lidské jídlo, nebo krev.

„Samantho?“ oslovil ji Simon. Nejdřív se na něj vyplašeně podívala, poté zašeptala, že by si dala normální jídlo. Ostatně jsem stejně nevěděla, kde se tady dá sehnat velké množství krve, protože opice jsem zabíjet nechtěla.

„Fajn, takže Bella, Samantha a Anna si půjdou najít normální jídlo. Ještě někdo?“

Nakonec se k nám přidal ještě Liam, Ben a Kevin. A já byla upřímně ráda, že s námi kluci šli. Bez nich bychom nesehnaly ani to málo, co jsme nakonec měli. Dvě malé ryby a banány. Budu si muset na takovou stravu po dobu soutěže zvyknout.

 


Krátký, já vím. To mi psát nemusíte. :-D

Začátky jsou pro mě hrozně těžký, každý odstavec píšu tak hodinu. Proto budou kapitoly kratší a tím pádem přibývat častěji, snad.

V kapitole se nic moc nestalo, jen máme za sebou první výzvu, kterou náš tým vyhrál. Budou i nadále vyhrávat? To si ještě rozmyslím. :-D

Ps. U minulé kapitoly byl jeden komentář... Poloupíry nijak nastudované nemám, ale beru je jako vylepšené lidi. Nechci jim to nijak ulehčovat, víte? V této povídce se můžou potit, hladovět, unavovat se... Ale ne všechny lidské vlastnosti zdědí. :-) Snad vás to neodradilo.

A ještě chci poděkovat za početné komentáře k první kapitole, udělaly mi velikou radost.

1. kapitola ≈ 3. kapitola

Autor: N1I1K1O1L (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Poslední trosečník 2. kapitola:

« Předchozí   1 2 3
2. mima19974
25.01.2012 [18:54]

mima19974Dokonalé!!! Úplne úžasné!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. leluš
25.01.2012 [18:48]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

« Předchozí   1 2 3

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře